Fobos-Grunt
| Fobos-Grunt | |
|---|---|
 Model sondy na výstavě Cebit 2011 | |
| COSPAR | 2011-065A |
| Katalogové číslo | 37872 |
| Start | 8. listopadu 2011 |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Zenit-2SB |
| Stav objektu | zanikla v atmosféře Země |
| Zánik | 15. ledna 2012 |
| Provozovatel | Institut kosmických výzkumů Ruské akademie věd (IKI RAN), NPO Lavočkina, Roskosmos |
| Druh | sonda k Marsu |
| Hmotnost | počáteční na dráze 13 505 kg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fobos-Grunt (rus. Фобос-Грунт) byla nepilotovaná mise Ruska na Phobos, jeden z měsíců Marsu. Jednalo se o první meziplanetární misi Ruska od nepodařené mise Mars 96. Start proběhl 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur, do vesmíru sondu vynesla raketa Zenit-2SB. Po oddělení druhého stupně nosné rakety však nedošlo k zážehu raket, které měly sondu navést na dráhu k Marsu. Sonda zůstala na nízké oběžné dráze Země, pokusy o spojení nepřinesly užitečné výsledky a neovládaný Fobos-Grunt 15. ledna 2012 zanikl v atmosféře Země.
Historie projektu
[editovat | editovat zdroj]Anatolij Perminov, ředitel Ruské kosmické agentury, v roce 2006 oznámil, že plánuje uzavřít kontrakt s Čínou.[1] Dohoda spočívala v tom, že společně s ruskou sondou poletí k Marsu i čínská sonda Yinghuo-1.[1] Start se plánoval na rok 2009, byl však odložen na příští startovní okno roku 2011.[2] Po 10–11,5 měsíční pouti vesmírem se měla čínská sonda oddělit od sondy Fobos-Grunt a vstoupit na rovníkovou oběžnou dráhu kolem Marsu. Čínská sonda poté měla setrvat na oběžné dráze po dobu jednoho roku, zatímco Fobos-Grunt měl pokračovat k Phobosu.
Mise Fobos-Grunt byla koncipována jako mise s návratem vzorku zpět na Zemi, podobně jako např. sovětská Luna přinesla vzorky měsíční horniny. „Grunt“ (грунт) znamená rusky půda nebo hornina. Fobos-Grunt měl také studovat Mars a podmínky na něm, jeho atmosféru, prachové bouře, plazmu a radiaci.
Vývoj sondy začal v roce 2001 a předběžný design byl dokončen v roce 2004, poté byl zahájen výběr vědeckých nástrojů. Pro tuto misi byl také vytvořen elektrický tryskový pohon.
Cíle mise
[editovat | editovat zdroj]- Získat vzorky hornin Marsova měsíce Phobos a úspěšně se s nimi vrátit na Zemi
- Studovat Phobos z oběžné dráhy, provádět dálková měření a rozbory složení povrchu měsíce
- Sledovat chování atmosféry Marsu, zkoumat příčiny vzniku prachových bouří
- Zkoumat okolí Marsu včetně radiace, plazmatu a prachu
Vypuštění sondy
[editovat | editovat zdroj]Start proběhl 8. listopadu 2011 z kosmodromu Bajkonur, do vesmíru sondu vynesla raketa Zenit-2SB.[3] Po oddělení druhého stupně nosné rakety však nedošlo k zážehu raket, které měly sondu navést na dráhu k Marsu. Sonda zůstala na oběžné dráze Země (perigeum 207 km, apogeum 342 km, oběžná doba 90 minut, sklon dráhy 51,43°).[3]
Na oběžné dráze
[editovat | editovat zdroj]
Sonda nebyla nalezena na své plánované dráze po prvním zážehu a byla následně objevena na své prvotní oběžné dráze. Nejprve měli inženýři asi tři dny k záchraně sondy předtím, než se vyčerpají baterie. Poté však bylo zjištěno, že solární panely se rozvinuly a inženýři měli více času na obnovení kontroly.
22. listopadu stanice ESA v australském Perthu krátce navázala první spojení se sondou poté, co vyslala k sondě příkaz k zapnutí jednoho z vysílačů.[3] 23. listopadu se stanici v Perthu znovu podařilo navázat spojení se sondou na šest minut.[4] Množství informací získaných během tohoto přenosu nebylo dostačující, a proto nebylo možné identifikovat problém. Sonda nereagovala na příkazy ESA zaslané k zážehu a zvýšení své oběžné dráhy. Roskosmos tyto příkazy poskytl společnosti ESA.
Další signály zachytila stanice v Bajkonuru v Kazachstánu 24. listopadu, ale snahy o kontakt se sondou selhaly. Signály prokázaly, že rádiové zařízení sondy bylo v provozu. Podle Roskosmosu byla sonda funkční, stabilně orientovaná a nabíjela baterie prostřednictvím svých solárních panelů. Koncem listopadu se ESA znovu neúspěšně snažila zaslat sondě příkazy k zažehnutí motorů. Pracovník ESA tehdy uvedl, že by mohl být problém s napájením sondy. ESA se rozhodla ukončit úsilí o kontaktování sondy 2. prosince 2011.[5] Roskosmos prováděl pokusy o kontaktování dokud sonda nevstoupila do atmosféry.
Vesmírné operační středisko USA identifikovalo sondu na začátku prosince v eliptické dráze v nadmořské výšce mezi 209 kilometry a 305 kilometry, sonda však padala k zemi několik kilometrů každý den. Dráha sondy se postupně snižovala (112–125 km k 15. lednu), až 15. ledna 2012 zanikla v atmosféře Země.[3][6]
Po zaniknutí
[editovat | editovat zdroj]Podle šéfa Roskosmosu, Vladimíra Popovkina, mohlo být selhání sondy výsledkem sabotáže jiné země.[7] Uvedl také, že riziková technická rozhodnutí byla učiněna z důvodu omezeného financování. Anonymní ruský úředník koncem ledna spekuloval, že americký radar umístěný na Marshallových ostrovech mohl neúmyslně zabránit misi, neuvedl však žádný důkaz.[8]
Roskosmos koncem ledna uvedl, že kosmické záření mohlo poškodit dvě operační paměti palubního počítače a způsobit restart počítače a přechod do pohotovostního režimu.[9] Někteří průmysloví experti to však zpochybnili s tím, že záření není tak vysoce účinné na nízké oběžné dráze, uvnitř ochrany magnetického pole Země.
6. února 2012 komise dospěla k závěru, že mise se nezdařila z důvodu chyby v programování, která vedla k současnému restartu dvou pracovních kanálů palubního počítače. Zásobník rakety se kvůli restartu nikdy nezažehl a zanechal plavidlo uvízlé na oběžné dráze Země.[10]
Vědecké zařízení
[editovat | editovat zdroj]- Televizní systém pro navigaci
- Plynový chromatograf:
- Tepelný diferenciální analyzátor
- Plynový chromatograf
- Hmotnostní spektrometr
- Spektrometr záření gama
- Neutronový spektrometr
- Alpha X spektrometr
- Seismometr
- Dlouhovlnný radar
- Infračervený spektrometr
- Měřič prachu
- Iontový spektrometr
- Optický sluneční senzor
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Phobos Grunt [online]. AeroSpaceGuide.net, rev. 2011-10-23 [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Запуск станции "Фобос-Грунт" к спутнику Марса отложен до 2011 года. www.rian.ru. РИА Новости, 2009-09-21. Dostupné online [cit. 2009-09-21].
- ↑ a b c d VÍTEK, Antonín. SPACE 40. Velká encyklopedie družic a kosmických sond [online]. Rev. 2011-11-09 [cit. 2011-11-09]. Kapitola 2011-065A - Fobos-Grunt. Dostupné online.
- ↑ ESA receives telemetry from Russian Mars probe. Sputniknews.com [online]. Dostupné online.
- ↑ Russia's Mars Probe Appears 'Dead in the Water'. Space.com [online]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ruská sonda Fobos-Grunt dopadla to Tichého oceánu. Aktuálně-centrum.cz [online]. 2012-01-15 [cit. 2012-01-15]. Dostupné online.
- ↑ Foreign sabotage suspected in Phobos-Grunt meltdown. Theregister.co.uk [online]. Dostupné online.
- ↑ Oops! Radar may have caused space crash. The Sydney Morning Herald [online]. 2012-01-17. Dostupné online.
- ↑ Russia blames Mars probe failure on space radiation. Reuters [online]. 2012-01-31. Dostupné online.
- ↑ Russia: Computer crash doomed Phobos-Grunt. Spaceflight Now [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fobos-Grunt na Wikimedia Commons - (česky) Fobos-Grunt na astro.cz
- ESA. Collaborative Missions [online]. [cit. 2011-11-25]. Kapitola Phobos-Soil. Fobos-Grunt na stránkách ESA. Dostupné online. (rusky)
- Roskosmos. Автоматическая межпланетная станция «Фобос-Грунт» [online]. [cit. 2011-11-25]. Fobos-Grunt na stránkách Roskosmosu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-21. (rusky)
- Авария при запуске станции "Фобос-Грунт" [online]. Moskva: РИА Новости [cit. 2011-11-25]. Téma zpravodajství RIA Novosti: Havárie při startu sondy Fobos-Grunt. Dostupné online. (rusky)
