Fluoritová struktura
Vzhled
Fluoritová struktura je druh struktury sloučenin odpovídajících vzorci MX2.[1] Ionty X obsazují osm tetraedrických míst a ionty M vytvářejí plošně centrovanou krychlovou strukturu. Pojmenována je podle fluoritu (CaF2).
Řada sloučenin se vzorcem M2X má antifluoritovou strukturu, kdy jsou polohy aniontů a kationtů oproti fluoritu prohozené, takovou látkou je například silicid hořečnatý, Mg2Si, v němž je každý silicidový anion obklopen osmi hořečnatými kationty a každý hořečnatý kation sousedí se čtyřmi silicidovými anionty.[2]
-
Fluoridová struktura u fluoridu vápenatého, CaF2[2]
-
Antifluoritová struktura silicidu hořečnatého, Mg2Si[2]
Látka | Mřížková konstanta (pm) | Krystalová struktura |
---|---|---|
BaF2 | 619,6 | fluoritová |
β-PbF2 | 594 | fluoritová |
PuO2 | 539,9 | fluoritová |
SrF2 | 579,96 | fluoritová |
UO2 | 547,065 | fluoritová |
CaF2 | 546,3 | fluoritová |
ZrO2 | 514 | fluoritová |
K2O | 644,9 | antifluoritová |
K2S | 740,6 | antifluoritová |
Li2O | 461 | antifluoritová |
Na2O | 555 | antifluoritová |
Na2S | 654 | antifluoritová |
Rb2O | 674 | antifluoritová |
Mg2Si | 633,8 | antifluoritová |
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fluorite structure na anglické Wikipedii.
- ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. 2. vyd. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books, 1997. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. (anglicky)
- ↑ a b c d Costel Rizescu; Mihaela Rizescu. Structure of Crystalline Solids, Imperfections and Defects in Crystals. [s.l.]: Shutter Waves, 2018. Dostupné online. ISBN 978-1-947641-17-4.