Fibronektin
Fibronektiny jsou velké přilnavé glykoproteiny. Vyskytují se na povrchu buněčných membrán, v mezibuněčné hmotě a volně v tělních tekutinách. Z chemického hlediska jsou to heterodimerní látky, jsou složené ze dvou podjednotek spojených disulfidickou vazbou.[1] Existují dvě hlavní skupiny fibronektinů:[2]
- rozpustný, plazmatický fibronektin („studený“) je důležitou složkou krevní plazmy (300 μg/ml) a vyrábí ho hepatocyty v játrech
- nerozpustný, buněčný fibronektin je hlavní složkou tzv. extracelulární matrix (mimobuněčné hmoty). Vyrábí ho například fibroblasty.
Funkce
[editovat | editovat zdroj]Fibronektin se může vázat na celou řadu všudypřítomných biomolekul, jako je kolagen, fibrin, heparin, DNA, aktin, integriny a podobně. Díky tomu má také obrovskou škálu funkcí; umožňuje buněčnou adhezi, opsonizaci, hojení ran a udržování tvaru buněk,[1] vývoj a morfogenezi, obranu před metastazováním nádorů a patologickým rozvojem cévního systému, jenž by mohl vést k rakovině.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ Pankov R, Yamada KM. Fibronectin at a glance. Journal of cell science. October 2002, roč. 115, čís. Pt 20, s. 3861–3. DOI 10.1242/jcs.00059. PMID 12244123.
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu fibronektin na Wikimedia Commons
