Ferdinand Vitáček

Ferdinand Vitáček
Ferdinand Vitáček
	Ferdinand Vitáček (okolo roku 1920)
Narození	7. dubna 1853; Žebrák
Úmrtí	4. října 1929 (ve věku 76 let); Nový Čestín
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Povolání	inženýr, strojní inženýr a velkostatkář
Zaměstnavatel	První kyjevská strojírenská továrna (od 1888)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Vitaček (7. dubna 1853 Žebrák – 4. října 1929 Nový Čestín^[1]) byl český strojní inženýr, politik, poslanec Českého zemského sněmu, podnikatel a tovární ředitel dlouhodobě působící v Kyjevě, ředitel kyjevského strojírenského závodu Greter & Křivánek.

Životopis

Narodil se v Žebráku ve středních Čechách. Vystudoval pražský polytechnický institut. Nejprve byl zaměstnán v karlínské strojírně Daněk.

Roku 1880 odešel do Kyjeva, na tehdejším území Ruského impéria, aby zde pomohl budovat zdejší pobočku závodu Märky, Bromovský a Šulc. Následně však onemocněl, odjel k léčení do Švýcarska, odkud se pak navrátil zpět do Čech. Usídlil se v Praze, kde zakoupil dům a mj. zde působil ve spolkovém životě. Rou 1890 zakoupil velkostatek Nový Čestín u Klatov, kam následně přesídlil. Roku 1892 byl za staročeskou stranu zvolen poslancem Českého zemského sněmu.^[2]

V roce 1896 se vrátil do Kyjeva, kde přijal místo ředitele První kyjevské slévárny a mechanické strojírny Greter & Křivánek.^[3], jehož podílníkem a posléze majitelem byl český inženýr Josef Křivánek. Závod byl pak na přelomu 19. a 20. století druhým největším zaměstnavatelem v Kyjevě a zaujal téměř monopolní postavení v oblasti dodávek zařízení pro cukrovary na Ukrajině.^[3] Hlavními provozy podniku byly slévárna, kotlárna, soustružna, kovárna a rafinerie. Spolu s dalším továrním inženýrem českého původu, Viktorem Kašparem, a synem Ferdinandem Vitáčkem mladším si posléze otevřel v kyjevské čtvrti Šuljavka vlastní podnik, továrnu na sportovní vybavení a oděvy.^[4] Z Kyjeva s rodinou odešel roku 1912, kdy se vrátil zpět na Klatovsko.

Nadále se politicky angažoval: byl členem české agrární strany a při vzniku Československa v říjnu 1918 se stal předsedou klatovského Národního výboru československého, který v době zániku Rakouska-Uherska dočasně přebral politickou moc v okrese. Roku 1919 se pak stal předsedou správní komise klatovského okresu, kterou vykonával až do roku 1924.

Ferdinand Vitáček zemřel 4. října 1929 v Novém Čestíně. Pohřben byl v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фердинанд Вітачек na ukrajinské Wikipedii.

↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 328
↑ REDAKCE. Výpravy zpět aneb co se kdysi psalo 250. Klatovský deník. 2014-11-23. Dostupné online [cit. 2024-02-09].
↑ ^a ^b Найстарішому київському машинобудівному заводу – 125 років | КПІ ім. Ігоря Сікорського. kpi.ua [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
↑ Когда чешскими в Киеве были не только трамваи | Большой Киев. web.archive.org [online]. 2017-12-14 [cit. 2024-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-14.

Literatura

Světozor: světová kronika současná slovem i obrazem : časopis pro zábavu i poučení. Praha: J. Otto, 06.12.1923, 24(7), s. 173. Dostupné online
Šumavan: týdenník pro zábavu a poučení. Klatovy: Max. Čermák, 05.10.1929, 61(77), s. [2]. Dostupné online
Zprávy Spolku architektův a inženýrů v Království českém. Praha: Spolek architektův a inženýrů v Království českém, 1886–1887, 21(1), s. 40. ISSN 1803-3342. Dostupné online

[matrikaZ-1] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, sign. SPVIN Z3, s. 328

[2] REDAKCE. Výpravy zpět aneb co se kdysi psalo 250. Klatovský deník. 2014-11-23. Dostupné online [cit. 2024-02-09].

[:02-3] Найстарішому київському машинобудівному заводу – 125 років | КПІ ім. Ігоря Сікорського. kpi.ua [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.

[4] Когда чешскими в Киеве были не только трамваи | Большой Киев. web.archive.org [online]. 2017-12-14 [cit. 2024-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-14.

[1]

[2]

[3]

[4]