Felix Pino z Friedenthalu

Felix Pino z Friedenthalu
Felix Pino z Friedenthalu
11. ministr obchodu Předlitavska
	Ve funkci:; 14. ledna 1881 – 16. března 1886
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Eduard Taaffe
Předchůdce	Alfred von Kremer
Nástupce	Karl von Pusswald (správce)
Poslanec Bukovinského zem. sněmu
	Ve funkci:; ??? – 1878
Poslanec rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 1871 – 1879
Panovník	František Josef I.
	Ve funkci:; 1882 – 1887
Panovník	František Josef I.
Stranická příslušnost
Členství	Coroniniho klub
Narození	14. října 1825; Vídeň; Rakouské císařství
Úmrtí	14. dubna 1906 (ve věku 80 let); Sankt Ruprecht; Rakousko-Uhersko
Rodiče	Joseph Freiherr Pino von Friedenthal
Alma mater	Vídeňská univerzita
Profese	právník, soudce a politik
Commons	Felix Pino von Friedenthal
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix Pino svobodný pán z Friedenthalu (něm. Felix Pino von Friedenthal; 14. října 1825 Vídeň – 14. dubna 1906 Sankt Ruprecht) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v období let 1881–1886 ministr obchodu Předlitavska.

Život

Pocházel ze šlechtické rodiny původem z Lombardie. V letech 1845–1848 vystudoval právo na Vídeňské univerzitě. Od roku 1849 působil ve státních službách. Pracoval u trestního soudu v Štýrském Hradci a u ústředního plavebního úřadu v Terstu. Později byl úředníkem politické správy v městech Belluno a Gorizia. V roce 1867 zastával post okresního hejtmana v dolnorakouském Badenu, později tuto funkci vykonával v Gorizii. Následně v letech 1870–1874 byl zemským prezidentem (místodržícím) v Bukovině, kde se podílel na přípravách vzniku Černovické univerzity. Kromě toho do roku 1878 zasedal v Bukovinském zemském sněmu, který ho v roce 1871 zvolil poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor, tehdy ještě nevolen přímo, ale tvořen delegáty jednotlivých zemských sněmů), kde reprezentoval kurii venkovských obcí v Bukovině. Opětovně byl zvolen i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, kdy získal mandát poslance za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Vyžnycja, Putilla, Kicmaň atd.^[1]

Do vídeňského parlamentu se opět vrátil v doplňovacích volbách roku 1882 za kurii venkovských obcí v Bukovině, obvod Suceava, Rădăuți atd. Slib složil 5. prosince 1882.^[2] Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1885, nyní ovšem za kurii venkovských obcí v Korutanech, obvod Klagenfurt, Völkermarkt atd. Rezignaci na poslanecký mandát oznámil dopisem 28. ledna 1887.^[1]

Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho.^[3]

Byl členem klubu německé liberální levice. Zároveň pokračoval ve své dráze vysokého státního úředníka. Od roku 1874 do roku 1879 byl místodržícím v Terstu a pak do roku 1881 místodržícím v Horních Rakousích.^[4]

Dne 14. ledna 1881 se stal ministrem obchodu Předlitavska ve vládě Eduarda Taaffeho. Ministrem byl do 16. března 1886.^[5] Za jeho působení pokračoval proces spuštění poštovní spořitelny, stejně jako tendence k zestátňování některých soukromých železničních tratí.^[4]

Po odchodu z vlády se opět vrátil na úřednické posty a znovu zastával pozici zemského prezidenta v Bukovině.^[4]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=9585
↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
↑ ^a ^b ^c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pino von Friedenthal, Felix Maria Frh. (1825-1906), Politiker und Verwaltungsbeamter, s. 84. (německy)
↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Pino z Friedenthalu na Wikimedia Commons

[alex.onb.ac.at-1] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[2] ttp://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&size=45&page=9585

[NAŠCC85-3] Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.

[Biographien-4] Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 8. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Pino von Friedenthal, Felix Maria Frh. (1825-1906), Politiker und Verwaltungsbeamter, s. 84. (německy)

[5] kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 587–588.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Vláda Eduarda Taaffeho (1879–1893)

Předseda vlády Předlitavska	Eduard Taaffe (13. srpna 1879 – 11. listopadu 1893)

Ministři Předlitavska	Eduard Taaffe (vnitro) • Emil Chertek (finance; správce) •→ Adolf Kriegs-Au (finance) •→ Julian Dunajewski (finance) •→ Emil Steinbach (finance) • Karl von Stremayr (kult a vyučování) •→ Siegmund Conrad von Eybesfeld (kult a vyučování) •→ Paul Gautsch (kult a vyučování) • Karl von Stremayr (spravedlnost) •→ Moritz von Streit (spravedlnost) •→ Alois Pražák (spravedlnost) •→ Friedrich Schönborn (spravedlnost) • Karl Korb von Weidenheim (obchod) •→ Alfred von Kremer (obchod) •→ Felix Pino z Friedenthalu (obchod) •→ Karl von Pusswald (obchod; správce) •→ Olivier de Bacquehem (obchod) • Julius von Falkenhayn (zemědělství) • Julius von Horst (zeměbrana) •→ Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Florian Ziemiałkowski (haličské záležitosti) •→ Filip Zaleski (haličské záležitosti) • Alois Pražák (český krajan) • Gandolph von Kuenburg (německý krajan)

Společní ministři Rakousko-Uherska	Gyula Andrassy (zahraniční věci) •→ Heinrich Karl von Haymerle (zahraniční věci) •→ Gustav Kálnoky von Kőröspatak (zahraniční věci) • Artur Maximilian von Bylandt-Rheidt (válka) •→ Ferdinand von Bauer (válka) •→ Rudolf von Merkl (válka) •→ Edmund von Krieghammer (válka) • Leopold Friedrich von Hofmann (finance) •→ József Szlávy (finance) •→ Benjámin Kállay (finance)

Ministři obchodu Předlitavska

1. Bernhard von Wüllerstorf (1867) • 2. Franz Karl von Becke (1867) • 3. Ignaz von Plener (1867–1870) • 4. Sisinio de Pretis (1870–1871) • 5. Albert Schäffle (1871) • 6. Otto von Wiedenfeld (1871) • 7. Anton von Banhans (1871–1875) • 8. Johann von Chlumecký (1875–1879) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1879–1880) • 10. Alfred von Kremer (1880–1881) • 11. Felix Pino z Friedenthalu (1881–1886) • 12. Karl von Pusswald (1886) • 13. Olivier de Bacquehem (1886–1893) • 14. Gundaker Wurmbrand-Stuppach (1893–1895) • 15. Heinrich von Wittek (1895) • 16. Hugo Glanz von Eicha (1895–1897) • 17. Ernest von Koerber (1897–1898) • 18. Josef Maria Baernreither (1898) • 19. Josef von Dipauli (1898–1899) • 20. Franz Stibral (1899–1900) • 21. Guido von Call (1900–1905) • 22. Leopold z Auerspergu (1905–1906 a 1906) • 23. Josef Fořt (1906–1907) • 24. František Fiedler (1907–1908) • 25. Viktor Mataja (1908–1909) • 26. Richard Weiskirchner (1909–1911) • 27. Viktor Mataja (1911) • 28. Mauriz von Rössler (1911–1912) • 29. Rudolf von Schuster-Bonnott (1912–1915) • 30. Alexander Spitzmüller (1915–1916) • 31. Franz Stibral (1916) • 32. Karl Urban (1916–1917) • 33. Viktor Mataja (1917) • 34. Friedrich von Wieser (1917–1918)

kurzivou – pověřeni správou úřadu