Farská kyselka
| Farská kyselka | |
|---|---|
.jpg) V červnu 2019 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Obec | Mariánské Lázně |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′55″ s. š., 12°43′24″ v. d. |
| Parametry | |
| Teplota | 7,1 °C (1975)[1] |
| Vydatnost | 20 l/min (2019) [2] |
| Mineralizace | 440 mg/l[3] |
| Obsah CO2 | 2750 mg/l[3] |
| Ostatní | |
| Typ | slabě mineralizovaná studená kyselka[4] |
| Nadm. výška | 767[5] m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Farská kyselka je volně přístupný minerální pramen nad bývalou výletní restaurací a penzionem Nimrod v oblasti vývěrů minerálních vod v okolí Mariánských Lázní v okrese Cheb v Karlovarském kraji.
.jpg)
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno získala kyselka podle názvu lesa, který v minulosti patřil zdejší faře se sídlem v nedalekém Rájově.[6][7]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Pramen se nachází ve Slavkovském lese v prameništi Mnichovského potoka asi 4,5 km severně od Mariánských Lázní. Vyvěrá v nadmořské výšce 767 m a je nejvýše položenou zachycenou kyselkou v CHKO Slavkovský les. Pramen je jímán mělkou studnou, kde přebytek vody odtéká strouhou zabarvenou od solí železa obsažených v kyselce. Kyselka patří bezesporu k nejchutnějším v okolí Mariánských Lázní.[5][8]
Podloží tvoří horniny mariánskolázeňského metabazitového komplexu, největšího tělesa metamorfovaných bazických hornin v celém Českém masivu. Po zlomových liniích ve skalním masivu zde na povrch pronikají minerální vody a plyny, jako dozvuky třetihorní a místy ještě čtvrtohorní sopečné činnosti.[9] Asi 100 metrů západně od Farské kyselky byly v odvodňovacím příkopu v lese pozorovány další drobné vývěry minerálky a plynů.[10] Nejvýrazněji se tyto geologické projevy vyskytují v přírodní rezervaci Smraďoch, asi 500 m jihozápadně od Farské kyselky.
V jezírku, do kterého minerální voda odtéká, žije zajímavá endemická rozsivka Pinnularia ferophila. Ta se dokázala přizpůsobit železem bohatému prostředí minerálních vývěrů a až do roku 2007 bylo jezírko u pramene jediným známým místem výskytu této rozsivky na světě. Později byl výskyt této rozsivky potvrzen ve Slatinné kyselce u Číhané a v Kyseleckém hamru.[8][11]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní dřevěný altán nad pramenem byl postaven okolo roku 1896, vyzděná čtvercová šachta s osmibokou dřevěnou obrubou pochází z počátku mariánskolázeňského lázeňství. Již v roce 1909 se uvažovalo o přivedení do Mariánských Lázní a využití Farské kyselky k uhličitým koupelím. Novější snahy se datují do 80. let 20. století, záměry však nebyly realizovány. V roce 2011 byl opraven altán, poblíž postaven malý přístřešek pro turisty. Minerálku je možné ochutnat na místě vývěru. Voda z Farské kyselky odtéká do malého okrově zbarveného jezírka.[8]
Vlastnosti a složení
[editovat | editovat zdroj]Teplota pramene je poměrně stálá, pohybuje se okolo 7 °C, celková mineralizace je dost nízká, činí přibližně 440 mg/litr.[1] Obsah rozpuštěného oxidu uhličitého je naopak vysoký a dosahuje 2 300 až 2 750 mg/litr, což dodává minerálce vysokou perlivost a příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah hořčíku (Mg) v hodnotě 51,7 mg/litr.[2] Hodnota pH je 5,5.[1] Vydatnost je dosti vysoká, podle měření z března 2019 činí 20 litrů/min.[2]
Přístupnost
[editovat | editovat zdroj]Okolo Farské kyselky prochází po upravené lesní cestě červeně a modře značená turistická stezka. Na okraji lesa je vedle silnice u začátku naučné stezky Smraďoch malé parkoviště. Vzdálenost od parkoviště k altánu Farské kyselky je necelých 800 metrů.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Tabulka základních údajů o výskytech různých typů minerálních vod, s. 248.
- ↑ a b c Farská kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 276.
- ↑ Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Naučná stezka Smraďoch a minerální pramen Farská kyselka [online]. [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
- ↑ MILOTA,, Jiří; BARTOŠ,, Jaromír. Průvodce po minerálních pramenech.. Mariánské Lázně: Český svaz ochránců přírody, 2009.
- ↑ JAŠA, Luděk. Farská kyselka [online]. 2009 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 6 – V srdci Slavkovského lesa. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. S. 9–10.
- ↑ MOTYČKOVÁ, Hana a kol. Geologické zajímavosti České republiky. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2139-7. S. 114.
- ↑ MAŠÁT, Vladimír. Farská kyselka. Časopis Arnika. 1980, čís. 17, s. 160–161.
- ↑ TÁJEK, Přemysl; VRBOVÁ, Kateřina; KULICHOVÁ, Jana. Nové nálezy vzácné endemické rozsivky Pinnularia ferrophila. Časopis Arnika. 2017, čís. 2, s. 30–31. [30-34.pdf Dostupné online].
- ↑ Mapy.cz [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Farská kyselka na Wikimedia Commons - Farská kyselka v databázi eSTUDÁNKY
- Mariánské Lázně
- Historie Mariánských Lázní
