Fara ve Svratce
| Fara | |
|---|---|
 Fara ve Svratce | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1790 |
| Poloha | |
| Adresa | Svratka,  Česko |
| Ulice | Kostelní |
| Souřadnice | 49°42′43,47″ s. š., 16°1′48,75″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 10819/7-8652 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fara ve Svratce v okrese Žďár nad Sázavou se nachází v blízkosti Kostela Narození svatého Jana Křtitele nedaleko náměstí Národního povstání. Faru v roce 1995 Ministerstvo kultury České republiky prohlásilo za kulturní památku.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Fara je písemně zmíněna společně s kostelem již v roce 1350. Dle Karla Václava Adámka se stala za husitských válek utrakvistickou, k další změně došlo během 30.leté války, kdy Svratka přišla nejen o část obyvatel, ale i o vlastní církevní správu. Od roku 1624 byl svratecký kostel filiálním k hlineckému, kde působil za protireformace římsko-katolický kněz Jan Hájek.Ten pořídil matriku pro několik filiálních kostelů z okolí, byla mezi nimi zahrnuta i svratecká farnost. Svratečtí museli platit dle výpisu z roku 1673 například 12 sýrů a 15 a půl žejdlíků másla. V roce 1737 se do Svratky na základě erekční listiny z 24.dubna 1737, vrátil vlastní farář, který byl společný pro Svratku, Herálec a Pustou Rybnou. Současná fara byla postavena v druhé polovině 18.století, při přestavbě kostela. Na farní zahradě stávala škola, první zmínka je uváděna v roce 1735. V druhé polovině 18.století byla postavena dvoupatrová škola naproti kostelu.[2] Na faře byla vedena matrika od roku 1737 a pamětní kniha od roku 1836.[3]
Budova fary
[editovat | editovat zdroj]Byla postavena v pozdně barokním stylu v letech 1788–1790. V devadesátých letech 20. století byla opravena, postrádá výrazné zdobné prvky. V areálu – na pozemku fary se nacházejí i hospodářská stavení.[4][5]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]Na farní zahradě má již pravidelnou tradici v předvánočním a vánočním období živý betlém.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-03-01]. Identifikátor záznamu 120045 : Fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ CESKÁ AKADEMIE VED A UMENÍ. ARCHAEOLOGICKÁ KOMISE; NEMECKA SPOLECNOST VED A UMENÍ PRO REPUBLIKU CESKOSLOVENSKOU; HLÁVKA, Josef. Soupis památek historických a umeleckých v republice Ceskoslovenské. [s.l.]: V Praze 266 s. Dostupné online.
- ↑ fara - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Kostel sv. Jana Křtitele a fara – Město Svratka [online]. [cit. 2025-03-01]. Dostupné online.
- ↑ MUSILOVÁ, Zuzana. Svratka, Nové Město i Žďár. Betlémy si podmanily Žďársko. Žďárský deník. 2024-12-20. Dostupné online [cit. 2025-03-01].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fara na Wikimedia Commons
