Fara ve Kbelu
| Fara ve Kbelu | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
fara | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1764–1765 |
| Materiál | lomový kámen |
| Stavebník | Františka Augusta z Törring-Jettenbachu |
| Současný majitel | soukromý majitel |
| Poloha | |
| Adresa | Kbel,  Česko |
| Ulice | čp. 35 |
| Souřadnice | 49°29′36,98″ s. š., 13°21′53,85″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 13442/4-5120 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fara se nachází ve středu obce Kbel v okrese Plzeň-jih, na severní straně hlavní komunikační osy. Náležela ke kostelu Všech svatých. Jedná se o samostatně stojící pozdně barokní stavbu z 2. poloviny 18. století. Od 3. března 1998 je kulturní památkou.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Kbelská fara o čtyřech a pěti okenních osách byla vystavěna mezi léty 1764–1765 ve stylu pozdního baroka. Přesné datum stavby je však sporný a v různých zdrojích se liší. Jejím investorem byla tehdejší majitelka červenopoříčského panství Františka Augusta z Törring-Jettenbachu, která v obci obnovila farní správu. Ve 30. letech 19. století došlo k menším stavebním úpravám. V roce 1897 došlo k opravě poškozených komínů a po krupobití vytlučených okenních tabulí. Na počátku 20. století byla fara ve velmi špatném stavu, o čemž svědčí stížnost nově povolaného faráře Františka Frydrycha na patronátní úřad v Červeném Poříčí z roku 1913. V roce 1941 došlo k elektrifikaci objektu. Další rekonstrukční práce byly redukovány na nejnutnější z důvodu trvajícího válečného konfliktu.[2] Roku 2007, po nezdařených pokusech o rekonstrukci fary, bylo vydáno Národním památkovým ústavem potřebné povolení.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednopatrová stavba je kryta mansardovou střechou a její fasáda je v nárožích členěna a ukončena korunní římsou. Nad kamenným vstupním portálem se světlíkem je umístěna nika s konchou a mušlí, v níž se dříve nacházela socha Jana Nepomuckého.[1][pozn. 1] Přízemní prostory jsou klenuty valenou klenbou s lunetami, v patře jsou místnosti plochostropé.[3]
K objektu náležel hospodářský dvůr, který v současnosti patří k jiné katastrální jednotce. Fara dříve patřila Římskokatolické farnosti Měčín, později pod Švihov u Klatov a v současnosti obec spadá pod farnost v Přešticích.[4] V roce 2006 byl objekt nabídnut k prodeji a dnes je v soukromém vlastnictví.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-21]. Identifikátor záznamu 13442/4-5120 : fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b KRČEK, Jakub; ŠIROKÝ, Radek. Pozdně barokní fara ve Kbelu. In: MATÁSEK, Karel. Památky západních Čech: studie a zprávy. II-2012. Plzeň: Národní památkový ústav, 2012. Dostupné online. ISBN 978-80-85035-38-4. S. 37-54.
- ↑ a b Kbel, fara. Evidenční list kulturní památky - původní. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
- ↑ filiální kostel Všech svatých, Kbel. www.bip.cz [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2025-01-21]. Dostupné online.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 2, K-O. Praha: Academia, 1978, s. 47.