Faliština je jeden ze tří nejlépe doložených územních dialektůlatiny,[1] kterým se mluvilo kolem města Falerií severně od Říma. Dochovalo se z ní zhruba 350 nápisů, pocházejících převážně z náhrobků a vesměs velmi krátkých. Nápisy pocházejí z období od přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem do poloviny 2. století před naším letopočtem. Pro zápis sloužila zvláštní faliská abeceda, používala se však též abeceda latinská a etruské písmo. S latinou města Říma se faliština vesměs shoduje v morfologii a slovní zásobě, největší rozdíly jsou v hláskosloví.
