F. D. C. Willard
F. D. C. Willard | |
---|---|
Základní informace | |
Druh | Felis catus |
Pohlaví | samec |
Narození | 1968 Spojené státy americké |
Úmrtí | 1982 (ve věku 13–14 let) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
F. D. C. Willard (asi 1968–1982) byl pseudonym siamského kocoura Chestera, který byl uveden jako spoluautor a autor dvou článků o fyzice vydaných ve vědeckých časopisech.
Pozadí
[editovat | editovat zdroj]V roce 1975 chtěl americký fyzik a matematik Jack H. Hetherington z Michiganské státní univerzity vydat výsledky svého výzkumu na poli kryogeniky ve vědeckém časopise Physical Review Letters. Jeho kolega, kterému dal článek ke kontrole, poukázal na to, že článek používá první osobu plurálu, ačkoliv je Hetherington jediným autorem, a že časopis by ho v takovém stavu neotiskl. Aby nemusel trávit čas přepisováním článku, Hetherington si spoluautora vymyslel.[1]
Publikace
[editovat | editovat zdroj]Hetherington měl siamského kocoura Chestera, jehož otec se jmenoval Willard. Protože se obával, že jeho kolegové by odhalili jeho pravou identitu, rozhodl se použít pouze iniciály a protože Američané mají obvykle několik křestních jmen, přidal F. D. podle jednoho z vědeckých jmen druhu – Felis catus domesticus, tedy F. D. C. Willard. Článek byl přijat a vydán v listopadu 1975 v čísle 21 jako Two-, Three-, and Four-Atom Exchange Effects in bcc ³He se jmény obou předložených autorů.[2][3]
Během patnácté mezinárodní kryogenické konference (International Conference on Low Temperature Physics) konané v Grenoblu v roce 1978 vyšlo najevo, že Hetheringtonův spoluautor je kocour, protože v podepsaných výtiscích, které odeslal kolegům a přátelům, byl „F. D. C. Willard“ podepsán otisky tlapek.[4] O dva roky později vyšla ve francouzském populárně naučném časopise La Recherche esej L'hélium 3 solide. Un antiferromagnétique nucléaire, jejíž jediným autorem měl být Chester.[5][3] Tím jeho vědecká kariéra skončila.
Přijetí a odkaz
[editovat | editovat zdroj]Skutečná identita spoluautora citovaného článku se stala obecně známou a vypráví se, že pokud Hetheringtonovi někdo telefonoval na Michiganskou univerzitu, když nebyl zrovna k zastižení, vyžádal si volající žertem alespoň mluvit s jeho spoluautorem. Jméno F. D. C. Willard se také několikrát objevilo v poznámkách pod čarou, kde je mu děkováno za jeho přínos[1] a Michiganská univerzita mu nabídla místo profesora.[3] V roce 2014 jako aprílový žertík American Physical Society uvedla, že všechny články napsané kočkami budou otevřeně přístupné.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku F. D. C. Willard na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ZANKL, Heinrich. Erlebnis Wissenschaft. Weinheim: WILEY-VCH Verlag GmbH & Co., 2008. ISBN 978-3-527-32114-8. Kapitola Einsteins preußischer Schatten und Hetheringtons Kater, s. 14–15. (německy)
- ↑ HETHERINGTON, J. H.; WILLARD, F. D. C. Two-, Three-, and Four-Atom Exchange Effects in bcc ³He. Physical Review Letters. 1975, roč. 35, čís. 21, s. 1442–1444. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRevLett.35.1442.
- ↑ a b c GRUNDHAUSER, Eric. In 1975, a Cat Co-Authored a Physics Paper. www.atlasobscura.com [online]. 2016-08-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEBER, R.L. More Random Walks in Science. New York: CRC Press, 1982. Dostupné online. ISBN 978-0-85498-040-6. S. 110–111. (anglicky)
- ↑ WILLARD, F. D. C. L'hélium 3 solide. Un antiferromagnétique nucléaire. La Recherche. 1980. (francouzsky)
- ↑ APS Announces New Open Access Initiative. journals.aps.org [online]. 2014-04-01. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu F. D. C. Willard na Wikimedia Commons