Přeskočit na obsah

F-19 Stealth Fighter

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
F-19 Stealth Fighter
obrázek fiktivního letounu F-19
obrázek fiktivního letounu F-19
Základní informace
VývojářMicroProse[1]
VydavatelMicroProse
RežisérSid Meier
DesignérSid Meier
PlatformyPC, Amiga, Atari ST, PC-98, Linux, Microsoft Windows
Datum vydání1988
Žánrletecký simulátor
Herní módsingleplayer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

F-19 Stealth Fighter je počítačová hra, kterou vydala společnost MicroProse v roce 1988 pro platformu PC a v roce 1990 pro Amigu a Atari ST. Jedná se o 16bitový remake 8bitové hry Project Stealth Fighter z roku 1987, která byla vydána pro počítače Commodore 64 a ZX Spectrum.[2]
Verze pro PC vyžadovala minimální hardware PC XT a operační systém MS-DOS 2.1 nebo vyšší. Ovládala se klávesnicí, myší a případně joystickem. Byla k dispozici na 5¼″ nebo 3½″ disketách.

Simulované letadlo vycházelo z plastikového modelu F-19 v měřítku 1:48 společnosti Testor Corporation z roku 1986, o němž se v druhé polovině 80. let 20. století soudilo, že by mohl zobrazovat výsledek programu Stealth amerického letectva.[3] Nicméně výsledkem přísně tajného programu Stealth bylo letadlo Lockheed F-117 Nighthawk, které bylo veřejnosti odhaleno 10. listopadu 1988 – v den vydání hry F-19 Stealth Fighter.[4] Firma MicroProse poté v roce 1991 vydala aktualizovanou videohru F-117A Nighthawk Stealth Fighter 2.0, kde "neviditelné" letadlo vycházelo již ze skutečné předlohy.[3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Bojiště

[editovat | editovat zdroj]
Zobrazení F-19 Stealth Fighter

Hra obsahuje 4 bojiště:

Navíc ze hry F-15 Strike Eagle II šly zkopírovat do adresáře F-19 Stealth Fighter dvě další bojiště (musely se zaměnit za některé dvě původní):[5]

Úroveň konfliktu

[editovat | editovat zdroj]

Úroveň konfliktu má tři stupně:

  • studená válka (Cold War) – je nutné vyhnout se identifikaci cizím radarem či letadlem za každou cenu, nelze útočit na nepřítele s výjimkou toho, který F-19 identifikuje. Většinou diverzní a fotografické mise. Odhalení vlastní F-19ky nepřítelem snižuje ve výsledku bodové ohodnocení mise, stejně jako útok na nicnetušícího protivníka. Čím větší užití zbraní, tím více nežádoucí pozornosti a tím větší mezinárodní skandál. Ideální taktikou je nepozorované podletění radarového deštníku v malé výšce k cíli, splnění mise a v tichosti opuštění prostoru.
  • limitovaná válka (Limited War) – diplomacie se dostala do slepé uličky a zainteresované strany podnikají omezené bojové akce. Válka je ve vyšší intenzitě, avšak stále se jedná o tajné mise. Lze útočit na všechny nepřátelské vojenské cíle, nikoli civilní.
  • konvenční válka (Conventional War) – regulérní nejaderná válka v plném rozsahu, je možné útočit na jakékoli vojenské i civilní zařízení nepřítele, který je ve stavu bojové pohotovosti nebo již podniká bojové operace. Maximální způsobená škoda je žádoucí. Je však třeba se vyhnout zasažení infrastruktury v neutrální zemi. Detekce a identifikace protivníkem již nemá žádný politický dopad.

Typ mise

[editovat | editovat zdroj]

Typ mise může být:

  • Air-to-Air Missions – cílem bývá dobře chráněné nepřátelské letadlo, které nemůže být zneškodněno standardně. Sekundárním cílem však bývá pozemní objekt.
  • Strike Missions – častější útočné mise proti různým pozemním cílům plus příležitostné fotografické mise.
  • Air-to-Air Training – tréninková mise proti vzdušným cílům. Nemůžete být zasaženi nepřátelskou palbou, ale také se nepřipočítávají body za zásah nepřátelského cíle.
  • Strike Training – tréninková protizemní mise, platí tytéž podmínky jako u protivzdušného tréninku.

Obtížnost protivníků

[editovat | editovat zdroj]

Výběr obtížnosti protivníků významně určuje obtížnost hry samotné. Čím zkušenější nepřítel, tím těžší je splnění mise, ale také vyšší bodové ohodnocení a rychlejší kariérní postup.

  • zelenáči (Green Opponents) – nezkušení protivníci se zastaralou technikou, často poruchovou, postrádají jakékoli bojové zkušenosti, dělají chyby.
  • normální (Regular Opponents) – vybavení dle regionu, země třetího světa mají starší vojenské vybavení, supervelmoci mají modernější techniku. Obsluhy radarů jsou patřičně proškoleny, ale nedostává se jim přímé bojové zkušenosti. Piloti sice absolvovali nějaký ten letecký souboj, ale postrádají bleskové reflexy a rychlé rozhodování.
  • veteráni (Veteran Opponents) – obsluhy radarů jsou zkušené s dobrým úsudkem. Piloti jsou výborní letci, často mají na svém kontě sestřel letounu. Ovládají dogfight.
  • elita (Elite Opponents) – nejlepší nepřátelské jednotky s nejmodernějším vybavením. Protřelé obsluhy radarů znají svá zařízení do posledního šroubku, nepřátelští piloti jsou často letecká esa, manévrový souboj s nimi je skutečnou výzvou.

Obtížnost přistání

[editovat | editovat zdroj]

Dále je možné nakonfigurovat obtížnost přistání, která má také vliv na bodové ohodnocení a případný kariérní postup:

  • No Crashes – bez pádů, letadlo nelze zničit při kontaktu se zemí. Ideální pro seznámení se s vlastnostmi letounu během letu.
  • Easy Landings – snadné přistání, je aktivní upozornění na přiblížení se k zemskému povrchu.
  • Realistic Landings – realistické přistání, automatické hlídání přiblížení k zemskému povrchu je vypnuté. Např. přistání na letadlové lodi už vyžaduje cvik.

Zpravodajský brífink

[editovat | editovat zdroj]

Po výběru nastavení se hráč ocitne ve zpravodajském brífinku, kde si na mapě může zobrazit tyto údaje odhalené rozvědkou:

  • Mission Targets – veškerá potřebná data o primárním a sekundárním cíli.
  • Radar Sites – údaje o radarových sítích, lokalizace, typ radaru, dosah radaru a jeho řízených střel.
  • Missile Ranges – de facto to samé, ale zobrazuje maximální dolet řízených střel.
  • Air Bases – údaje o leteckých základnách a letadlových lodích: lokalizace, status (nepřátelský, neutrální, spojenecký), počet perutí a typ dislokovaných letadel.
  • Flight Plan – letový plán, zde se hráč dozví místo a čas vzletu, waypointy, plánované místo přistání (může se změnit dle vývoje situace, např. při poškození letadla), odhad paliva pro misi a pravidla použití sil (ROE).
  • Special Events – vyznačuje území se speciální nepřátelskou aktivitou, kterému je dobré se vyhnout (např. se zde vyskytují ve zvýšené míře vojáci s MANPADS).

Výběr zbraní

[editovat | editovat zdroj]

Následuje menu se zbraněmi, kde si hráč může zvolit výzbroj a výstroj do každé ze čtyř vnitřních pumovnic (při misi je během útoku nutno otevřít kryt pumovnic, aby bylo možné odpálit zbraň či aplikovat speciální výstroj). Na výběr má celkem 18 položek, z nichž většinu tvoří řízené i neřízené rakety a bomby, ale také kamera pro fotografické mise, přídavná palivová nádrž pro prodloužení doletu či speciální kontejner pro doručení na nepřátelské území. Ke každé položce je uveden stručný popisek.

Výzbroj určená pro F-19 Stealth Fighter (vyjma palubního kanónu M61 A1 Vulcan):

Start mise

[editovat | editovat zdroj]

Hráč startuje na letecké mise z pozemních základen či letadlových lodí. Pro každou misi má určeny dva cíle: primární a sekundární. Za jejich splnění (nemusí jít nutně o zničení) je velký počet bodů. Během letu se setká s velkým množstvím další vojenské techniky zejména amerického a sovětského původu. Útočit bude na pozemní cíle (radary, sklady paliv, rafinérie, velitelství, letiště, hangáry, jaderné elektrárny, mosty, skladiště, výcvikové tábory teroristů...), námořní cíle (všelijaké lodě, raketové čluny, ropné plošiny, základny ponorek...), letadla atd. Proti němu bude startovat celá řada stíhacích letounů, bude na něj střílet pestrá paleta raket a řízených střel apod.

Ukončení mise

[editovat | editovat zdroj]

Ukončení mise záleží na jejím výsledku. Může skončit velmi úspěšně, kdy pilot obdrží některou z medailí a zpravidla je povýšen na vyšší hodnost; nebo se slabým výsledkem, kdy splní pouze část mise, nebo též neúspěchem, kdy je sestřelen nebo s letadlem havaruje. Může být přitom zabit, upadnout do zajetí nebo být zachráněn posádkou spojeneckého konvertoplánu Bell Boeing V-22 Osprey. V případě úmrtí se v tabulce pilotů objeví status KIA (zabitý v boji) a takového letce již nelze vybrat do akce.
Žádný pilot nemůže absolvovat více než 99 misí.

Seznam medailí a stuh

[editovat | editovat zdroj]

V případě dostatečného zisku bodů v bojové misi vás může velitel navrhnout na některé z vyznamenání. Je to těchto 5 medailí (řazeno od nejméně cenné k nejcennější):

Mezi další ocenění patří:

  • Purple Heart – často při zranění během jinak úspěšné mise nebo při zabití během mise
  • Combat Readiness Medal – za úspěšné absolvování tréninkové mise
  • Overseas Ribbon: Short Tour – stuha za absolvování 5 misí
  • Overseas Ribbon: Long Tour – stuha za absolvování 15 misí
  • Longevity Service Ribbon – stuha za absolvování 30 misí
  • Longevity Service Ribbon with Gold Cluster – stuha za absolvování 60 misí

Vojenská hodnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve hře je celkem sedm vojenských hodností. Hráč začíná jako 2. poručík a končit může s šarží brigádní generál, což zároveň znamená odchod z aktivní služby a přesun do funkce ve Washingtonu.

Protipirátská ochrana

[editovat | editovat zdroj]

V době vydání bylo běžné, že hry obsahovaly protipirátskou ochranu. Na začátku F-19 Stealth Fighter musí hráč absolvovat test znalostí vojenských letadel – Aircraft Identification Exam. Pokud správně neoznačí zobrazené letadlo, nemůže si zvolit misi a musí absolvovat pouze tréninkový let s počítačem vybraným vybavením. V testu jsou tyto letouny (v kódu NATO), jejichž identifikaci je možné provést v manuálu hry:[6]

Manuál

[editovat | editovat zdroj]

Součástí hry je i téměř 200stránkový manuál, v němž lze najít veškeré užitečné informace.[1] Podrobný popis ovládání hry, tutorial, taktiky a strategie útoků, letové charakteristiky, seznamy vojenské techniky a jejich parametry, různé rady a tipy, atd.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Lukáš Ladra (LLG): F-19 Stealth Fighter, časopis Excalibur 2/91, str. 6–7
  2. ↑ F-19 Stealth Fighter – The Reality Behind the Game (Designers' Notes) by Arnold Hendricks & Sid Meier, časopis Computer Gaming World No.56, February 1989, str. 46–47 (anglicky)
  3. ↑ a b Lukáš Visingr: F-19 Stealth Fighter: Letoun, který nikdy neexistoval, formát PDF, cit. 25. 12. 2022
  4. ↑ Ferrell, Keith (July 1989). "Flight into History". Compute!. str. 13. Retrieved 11 November 2013 (anglicky)
  5. ↑ F-19 Stealth Fighter Trivia (DOS), Moby Games (anglicky)
  6. ↑ Aircraft Identification Exam, F-19 Stealth Fighter Screenshots for DOS, Moby Games (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=F-19_Stealth_Fighter&oldid=24039328“