Evangelický kostel (Vysoká)
| Evangelický kostel ve Vysoké | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°24′42,71″ s. š., 14°32′2,16″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Českobratrská církev evangelická |
| Současný majitel | Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Mělníku |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní architektura |
| Výstavba | 1786 |
| Další informace | |
| Adresa | Vysoká, Česko |
| Kód památky | 22047/2-1434 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evangelický kostel ve Vysoké v okrese Mělník je památkově chráněn od roku 1958.[1]
Tajní nekatolíci tvořili většinu obyvatel obce, po vyhlášení tolerančního patentu se všechno obyvatelstvo obce hlásilo k reformovanému vyznání s výjimkou tří rodin. Sbor vytvořili koncem roku 1783, ačkoliv jim místní vrchnost v tom bránila, ale guberniálním nařízením z 12. ledna 1784 byl sbor potvrzen.
Po vzniku Československa v roce 1918 vstoupil sbor do Českobratrské církve evangelické, v roce 2000 byl zrušen a připojen jako kazatelská stanice k mělnickému sboru.[2]
Kostel
[editovat | editovat zdroj]
Toleranční kostel ve Vysoké je příkladem omezení evangelické církve v době po vydání tolerančního patentu v roce 1781. Protestantské sakrální stavby byly nazývány modlitebny, nesměly být nazývány kostely. Musila to být obdélná stavba bez věže a zvonů, musila vypadat jako stodola, okna musela být malá a bez ozdob, modlitebna musela být na okraji obce a mít vchod ze zadní strany z polí (ne z hlavní ulice).[3]
Prvním kazatelem v letech 1783–1789 byl Petr Sikora, který do Vysoké přijel 17. prosince 1783. Jedním z kazatelů ve Vysoké byl Jan Végh.[4]
Architektura modlitebny
[editovat | editovat zdroj]
Kostel je barokní stavbou z roku 1786. Je to obdélná jednolodní stavba s plochým stropem s apsidou orientovanou k severu.
Fasády jsou členěny lizenami, jsou ukončeny profilovanou římsou. Boční stěny lodi mají tři okenní osy s obdélnými okny s půlkruhovým záklenkem. Vstupní průčelí vrcholí štítem s frontonem, který je na vrcholu ozdoben zlaceným kalichem, po stranách jsou umístěny vázy.[1]
Kostel měl při dokončení stavby v rozporu s omezeními tolerančního patentu oblouková okna a dveře, stavebníci, tj. evangelický sbor byl donucen po vojenské exekuci je zazdít do obdélníkového tvaru. Evangelický sbor na tuto urážku nezapomněl; ihned v polovině 19. století po pádu tolerančních omezení (v době působení faráře Jana Šolína Ledeckého) přestavil okna do původního stavu a nad čtverhrannými okny byly obnoveny půlkruhové záklenky.[2]
Kostel byl opravován v letech 1922–1923, v 60. a 70. letech 20. století, naposledy v kolem roku 2000.[2]
Vnitřní výzdoba
[editovat | editovat zdroj]Uvnitř jsou dvě kruchty – na severní a jižní straně, na které jsou umístěny varhany.
V polovině západní strany je dřevěná barokní kazatelna. V centru kostela stojí stůl Páně, ke kterému jsou obráceny všechny lavice. Uspořádání rokokových lavic z druhé poloviny 18. století je původní, tvoří půlkruh kolem stolu Páně uprostřed.[5]
Varhany byly pořízeny v roce 1873. Podlaha je z pískovcových desek.
Střecha je sedlová, krytá prejzy.
Areál evangelického kostela
[editovat | editovat zdroj]Areál evangelického kostela leží na jihovýchodním konci obce u silnice. Areál tvoří kostel v severozápadní části komplexu. Fara, zděná stodola a pětiboká márnice jsou stavbami z 19. století. Fara stojí na severu kolmo k budově kostela, stodola jižně od fary v centrální části. Jižně od budov leží hřbitov s márnicí. Hřbitov je z jižní strany uzavřen ohradní zdí, na severní straně ohradní zeď s bránou a brankou spojuje kostel a faru.[1]
Předmětem památkové ochrany je kostel, fara, stodola, márnice, náhrobek rodiny Kučerovy, ohradní zeď s branami a pozemky vymezeného areálu[1].
Hřbitov
[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov byl zřízen v době vzniku kostela, evangelické církvi patří dosud. Ohrazen byl v 80. letech 19. století.[2]
Na hřbitově je náhrobek rodiny Kučerovy z roku 1909 od Josefa Gočára. Autorem sochy Inteligence je Josef Mařatka. Náhrobek je cenný náhrobní pomník netypický ve venkovském prostředí.[1]
Památník doby toleranční
[editovat | editovat zdroj]V bývalé márnici historická společnost Veritas v roce 2003 zřídila stálou výstavu o tolerančních sborech a modlitebnách v Polabí.[6] Zřizovatelem Památníku je Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Mělníku. Autorkou výstavy je Eva Malmuková-Šasecí, evangelická historička a teoložka. Památník spravuje Výbor Památníku toleranční doby ve Vysoké.[5]
Expozice Toleranční doba v srdci české země zachycuje toleranční dobu a jednotlivé evangelické sbory na Podřipsku, Mělnicku, Mladoboleslavsku a v okolí Prahy. Dvanáct výstavních panelů přibližuje toleranční dobu jako celek a evangelické sbory v popisovaném území v toleranční době: Vysoká, Nebužely, Mělnické Vtelno, Kovanec, Lysá nad Labem, Kšely, Libiš, Ledčice, Krabčice, Ctiněves, Praha a německý evangelický sbor v Habřině u Úštěku. Každý popisovaný sbor je doplněn historickou a současnou fotografií sborových budov.
V budoucnu má být expozice rozšířena o část věnovanou tolerančním pastorům a hudbě v době toleranční provozované na kruchtách v kostelích. V rohu hřbitova má být postavena vyhlídka s orientačním schématem a směrovkami k jednotlivým sborům.[6][7]
Fara
[editovat | editovat zdroj]Fara byla postavena v letech 1877–1878, nová byla postavena v roce 1882. Současně se stavbou nové fary byla vykopána studna, která byla v meziválečném období nahrazena vodovodní přípojkou. Po roce 1945 byla na faře zřízena zimní modlitebna.[2]
Evangelická škola
[editovat | editovat zdroj]Škola byla zřízena v roce 1789, téhož roku 2. října byl položen základní kámen pro novou školní budovu, v polovině 19. století byla nahrazena budovou novu. Právo veřejnosti škola získala v roce 1884, zrušena byla v roce 1904.[2]
Památková hodnota
[editovat | editovat zdroj]Toleranční modlitebna je hodnotný evangelický kostel z roku 1786 bez pozdějších úprav s částečně dochovaným původním mobiliářem.[1] Památkově chráněn je celý areál.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g evangelický kostel - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie moderních evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 512–513.
- ↑ REFORMACE, web Památky. Mělník a Vysoká u Mělníka. web Památky reformace [online]. [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Evangelický kostel Vysoká. mistareformace.cz [online]. [cit. 2025-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; KLADNĚ, Středočeská vědecká knihovna v. Kostel Českobratrské církve evangelické (Vysoká, Mělník, Česko). ipac.svkkl.cz [online]. 2024-05-30 [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Památník toleranční doby ve Vysoké | VERITAS, z.s.. veritas.evangnet.cz [online]. [cit. 2025-02-18]. Dostupné online.
- ↑ ŠPAČKOVÁ, Renata. O evangelickém areálu v obci Vysoká. Mladá fronta Dnes, příl. Střední Čechy Dnes, 2000, roč. 11, č. 225, s. 5.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POCHE, Emanuel (ed.). Umělecké památky Čech. Sv. 4. Praha: Academia, 1982. S. 295.
- TICHOTA, Ondřej. V obci Vysoká otevřeli Památník tolerance. Mladá fronta Dnes, příl. Střední Čechy Dnes. Sešit C, 2003, roč. 14, č. 244, s. 5. ISSN 1210-1168.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelický kostel ve Vysoké na Wikimedia Commons
