Eva Vones
| Eva Vones | |
|---|---|
| Jiná jména | Vonešová, Kohoutová |
| Narození | 29. září 1954 (70 let) Brno |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění Praha |
| Povolání | malířka, ilustrátorka |
| Manžel(ka) | Ondřej Kohout |
| Děti | Mikuláš Kohout |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Eva Vones (* 29. září 1954 Brno) je česká a rakouská malířka a ilustrátorka.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Eva Vones Vonešová se narodila v Brně 29. září 1954.[2] Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole v Brně byla přijata v roce 1973 na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru Karla Součka.[2] Absolvovala v roce 1979.[1]
Provdala se za malíře Ondřeje Kohouta a tak se dostala do disidentského prostředí. Pracovala jako uklízečka a získala tím svobodu k volné tvorbě. Koncem roku 1981 se s rodinou vystěhovala do Vídně.[3] Poprvé mohla svá díla vystavit na veřejnosti v Antverpách. Následovaly výstavy po celém Rakousku, v Německu a v Itálii.[3] V roce 1989 byla vybrána k účasti na kolektivní výstavě 200 let Francouzské revoluce. Po sametové revoluci úspěšně vystavovala i v českých galeriích.[4] Používá mimo klasických olejových barev i přírodní materiály jako popel, listy, dřevo, hlínu, písek. Od mládí psala texty, které doprovázela svými kresbami.[3]
Žije a pracuje střídavě v jižních Čechách a ve Vídni.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Ilustrace
[editovat | editovat zdroj]- Kohout, Pavel. Skrytá hvězda Jelena Mašínová. Brno: Větrné mlýny 2011
- Boučková, Tereza. Šíleně smutné povídky. Praha: Odeon 2019
- Kohout, Pavel, Mašínová, Jelena. Přítoky románů. Praha: Odeon 2020. ISBN 978-80-207-1977-5
Výstavy autorské:
[editovat | editovat zdroj]- 1985 Antverpy, Hamburg, Freiburg,Linz, Vídeň, Villach
- 1986 Neapol
- 1987 Vídeň
- 1988 Vídeň, Hergiswil, Antverpy
- 1989 Meckenheim
- 1990 Zürich, Vídeň, Vicenza
- 1994 Hamburg
- 1995 Praha (Vojenské muzeum)
- 1996 Bonn, Kőln, Vídeň, Antverpy
- 1997 Soběslav (Galerie sv. Marka)
- 1998 Antverpy
- 1999 Vídeň, Antverpy, Praha (Galerie bří Čapků)
- 2000 Praha (Galerie Nový svět; Malostranská beseda), Plzeň
- 2002 Praha (Galerie Gambit)
- 2003 Vídeň, Brusel
- 2004 Zwettl
- 2005 Vídeň, České Budějovice(Radnice), Brusel
- 2006 Gabelhofen,
- 2007 Vídeň, Praha (Galerie Millennium; Nová síň), Prigglitz,St. Pölten
- 2008 Berlín (Velvyslanectví České republiky)
- 2009 Vídeň, Mürzzuschlag, Zell/See
- 2011 Budapešť, Vídeň
- 2014 Vídeň
- 2015 Sázava (Huť František)
- 2016 Mikulov, Vídeň
- 2019 Dobrohoř zámek
- 2022 Dobrohoř, zámek (Rodinné setkání „Jednoznačně dvojznačně“)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Vonešová, Eva, 1954-. Knihovna Památníku národního písemnictví [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online.
- ↑ a b abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c BRIKCIUS, Zuzana. Nezlomní: od Franze Kafky po sametovou revoluci = The Steadfast : from Franz Kafka to the Velvet Revolution: Praha - Obecní dům 2019. 1. vyd. Hluboká nad Vltavou: Alšova jihočeská galerie, 2019. 303 s. ISBN 978-80-87799-99-4. S. 232–237.
- ↑ c.k. Eva Vones a Ondřej Kohout budou vystavovat. Českobudějovické listy. 2005-08-01, roč. 14, čís. 178, s. 15. ISSN 1210-5023.
- ↑ Eva Vones. www.sportin.art [online]. [cit. 2024-03-31]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2009: XX. Vil – Vz. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall. 2009. ISBN 978-80-86171-33-3
