Přeskočit na obsah

Eugenie Goldsternová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eugenie Goldsternová
Rodné jménoЖенни Гольдштерн
Narození1.jul. / 13. března 1884greg.
Oděsa
Úmrtí17. června 1942 (ve věku 58 let)
Vyhlazovací tábor Sobibor
Povolánígeografka a antropoložka
Nábož. vyznáníjudaismus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugenie Goldsternová (1. května 1884 Oděsa14. června 1942 Vyhlazovací tábor Sobibor) byla rakouská antropoložka, která prováděla výzkum alpské lidové kultury ve Švýcarsku.[1]

Eugenie Goldsternová se narodila v Oděse v roce 1884 židovským rodičům; byla nejmladší ze 14 dětí. V roce 1905 se přestěhovala do Rakouska a o pět let později začala studovat antropologii na vídeňské univerzitě. Tam studovala u Michaela Haberlandta, v té době přední osobnosti ve studiu a sběratelství lidového umění.

Její výzkumné zájmy se soustředily na kulturu západních Alp. Goldsternová se zaměřila na obec Bessans a vytvořila jednu z vůbec prvních etnografických monografií o životě a ekonomice v evropské horské vesnici.[1] Její výzkum začal v roce 1912 a během zimy 1913–1914 žila v tamní komunitě. Během pobytu ve Švýcarsku ji podporoval etnograf Arnold van Gennep. Její výzkumy se výrazně odchýlily od typického tehdejšího vědeckého názoru, který vykresloval kulturu Alp jako idealizovanou a neměnnou.[2][3] Zvláštní pozornost v jejích studiích byla věnována malým, ručně vyráběným hračkám. Její první a poslední články publikované ve vídeňském etnografickém časopise Wiener Zeitschrift für Volkskunde byly zaměřeny na hračky.[4] Řadu předmětů, které při své práci nasbírala, věnovala Etnologickému muzeu ve Vídni.

Jej výzkum narušilo vypuknutí první světové války. Poté, co pokračovala ve studiu na univerzitě v Neuchâtel, dokončila v roce 1920 pod vedením profesora Paula Girardina doktorát na Freiburské univerzitě.

Koncem 20. let Goldsternová přestala publikovat a stáhla se ze svého terénního výzkumu. V roce 1937 byla její práce, spolu s prací van Gennepa, uvedena na výstavě o Savojsku na Exposition Internationale v Paříži.[5] S převzetím Rakouska nacistickým Německem v roce 1938 byli židé oficiálně vyloučeni z veřejného života a podrobeni antisemitským rasovým zákonům. Mnoho z jejích rodinných příslušníků uprchlo z Vídně, ale Eugenie Goldsternová zůstala ve městě. Dne 14. června 1942 byla Eugenie Goldsternová deportována do vyhlazovacího tábora Sobibor v Polsku, kde byla zabita.[1]

Posmrtné výstavy

[editovat | editovat zdroj]

V letech 2004–2005 vystavilo Etnologické muzeum ve Vídni Goldsternové sbírku švýcarských lidových uměleckých předmětů na výstavě nazvané „Ur-Ethnographie.“[6] V roce 2007 o ní a její práci uspořádaly výstavu Musée dauphinois a Musée savoisien.[7]

  • Alpine Spielzeugtiere. Ein Beitrag zur Erforschung des primitiven Spielzeuges, in: Wiener Zeitschrift für Volkskunde, 29. Jg., Heft 3–4, Wien 1924
  • Beiträge zur Volkskunde des Lammertales mit besonderer Berücksichtigung von Abtenau (Tännengau), in: Zeitschrift für österreichische Volkskunde, Wien 1918
  • Bessans, Vie d'un village de haute Maurienne, Traduction Francis Tracq et Melle Schaeffer, Challes-les-Eaux 1987
  • Eine volkskundliche Erkundungsreise im Aostatale (Piemont). (Vorläufige Mitteilung), in: Wiener Zeitschrift für Volkskunde, 28. Jg., Heft 1, Wien 1923
  • Hochgebirgsvolk in Savoyen und Graubünden. Ein Beitrag zur romanischen Volkskunde. I. Bessans, Volkskundliche monographische Studie über eine savoyische Hochgebirgsgemeinde (Frankreich). II. Beiträge zur Volkskunde des bündnerischen Münstertales (Schweiz), Wien 1922
  • 'Eugénie Goldstern (1884-1942), Ethnologue de l'arc alpin: Oeuvres complètes', (Trans: Gansel, Mireille) 2008 (ISBN 9782355670053)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugenie Goldstern na anglické Wikipedii.

  1. a b c DÖW: Eugenie Goldstern (1884 - 1942). www.doew.at [online]. [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (německy) 
  2. Should a Jewish Girl Wear a Dirndl? (And Other Questions About Jews And Tracht). Lilith Magazine [online]. 2014-01-10 [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. PAVER, Chloe E. M. Exhibiting the Nazi Past: Museum Objects Between the Material and the Immaterial. Cham: Palgrave Macmillan US 1 s. (The Holocaust and Its Contexts Ser). ISBN 978-3-319-77084-0. 
  4. LE BOUAR, Françoise. Collecter ou collectionner des jouets par de sombres temps : Eugénie Goldstern et Walter Benjamin. Strenæ. Recherches sur les livres et objets culturels de l’enfance. 2015-01-19, čís. 8. Dostupné online [cit. 2025-03-09]. ISSN 2109-9081. doi:10.4000/strenae.1412. (francouzsky) 
  5. LUQUET, Jean. L’action culturelle est-elle l’avenir des archives ?. La Gazette des archives. 2012, roč. 226, čís. 2, s. 275–286. Dostupné online [cit. 2025-03-09]. doi:10.3406/gazar.2012.4921. 
  6. Volkskundemuseum - Volkskundemuseum. www.volkskundemuseum.at [online]. [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (německy) 
  7. Musée dauphinois. Portail des Musées [online]. [cit. 2025-03-09]. Dostupné online. (francouzsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Albert Ottenbacher, Eugenie Goldstern. Eine Biographie, Wien 1999 (iněmecky)
  • Eugénie Goldstern (1884-1942): être ethnologue et juive dans l'Europe alpine des deux guerres : [exposition, Musée savoisien, 31 mai-5 novembre 2007, Musée dauphinois, Grenoble, 23 novembre 2007-30 juin 2008] (francouzsky)
  • Isac Chiva, Laboratoire d'anthropologie sociale, L'affaire Eugénie Goldstern, L'histoire d'une non-histoire, École des Hautes Etudes en Sciences Sociales, Paris, Décembre 2002 (francouzsky)