Eugen Fridrich Fulda
| Ing. Eugen Friedrich Fulda | |
|---|---|
| Narození | 8. července 1872 Těšín |
| Úmrtí | 15. ledna 1942 Těšín |
| Povolání | stavitel, architekt |
| Choť | Marta Marie Anna Kratschmerová |
| Děti | 2 |
| Rodiče | Otec: Fridrich Fulda |
| Příbuzní | Bratr: Walther |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Eugen Fridrich Fulda (8. července 1872 Těšín – 15. ledna 1942 Těšín)[pozn. 1] byl stavitel, architekt a politik v Těšíně.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině stavitele Fridricha Eduarda Fuldy (také Frice Fuldy, 1841–1909)[1] a jeho ženy Luisy. Vystudoval Vysoké školy technické v Brně, ve Vídni a Štýrském Hradci. V roce 1903 převzal rodinnou stavební firmu. Zbýval se projekční a stavební činností, firmu rozšířil o cihelnu v Mostech u Českého Těšína, pilu, truhlářství, zavedl výrobu betonového zboží a provoz k hloubení studní.[2] Pro sebe v roce 1912 postavil dům, ve kterém byly kanceláře firmy a první výtah v Těšíně (náměstí Svatého Kříže 1).[3] V roce 1920 byl dům prodán bance.[4][5] Po rozdělení Těšína se rozhodl pro českou část Těšína, bydlel v domě, který postavil jeho otec Fridrich Fulda v roce 1899 (Fuldova vila).
V roce 1928 přeměnil firmu na komanditní společnost v jejímž čele byli tři manažeři (T. Hauschild, P. Lamatsch a E. Kubisch). V roce 1933 firma zastavila svou činnost.
Eugen Fulda se angažoval v politice, byl předsedou živnostenského spolku (od roku 1914), zakladatelem výboru pro postavení těšínského divadla (1904), v letech 1899–1909 členem Klubu techniků a také členem různých dobročinných a kulturně vzdělávacích spolků. Dne 14. února 1919 přednesl zástupcům vítězných mocností požadavek těšínských Němců[pozn. 2] na vytvoření suverénního státu pod protektorátem Spojených národů, který by zahrnoval průmyslovou oblast Slezska a východní Moravy. Tento požadavek byl také předán v písemné formě (Denkschrift, betreffend die künftige staatliche Zugehörigkeit dieses Gebietes) prezidentovi USA Woodrowovi Wilsonovi v Paříži.[2][5] Do roku 1927 byl čelným představitelem Německé národní rady pro Těšínsko.
V třicátých létech Eugen Fulda začal vyvíjet protistátní činnost. V tzv. Patscheiderově procesu v roce 1935 v Moravské Ostravě byl jedním z dvaceti obžalovaných. Ze zdravotních důvodů byla obžaloba proti němu stažena. Od roku 1938 žil v Německu a zpět se vrátil v roce 1939. Byl členem NSDAP a vedoucím místních skupin v Těšíně. Je pravděpodobné, že svého vlivu využíval k záchraně lidí, které znal, před hitlerovským terorem.[3]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Dne 25. dubna 1904 se v Olomouci oženil s Martou Marií Annou Kratschmerovou z Těchova. Z jejich svazku vzešly dvě děti: Fryderyk Josef František (* 1905) a Goetz Gunter (* 1907).[6]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Stavěl především pro hutní a báňské závody a pro obce (školy, tělocvičny, budovy úřadů, nemocnice).
Stavby v Těšíně:[7]
- 1905 budova justičního paláce ve stylu vídeňského baroka[5]
- 1905 německé divadlo (projekt Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, novobarokní objekt se secesními prvky)
- 1909 městské divadlo v Těšíně (projekt Ferdinand Fellner)
- 1911–1912 hotel U hnědého jelena, náměstí Těšín
- 1912 secesní dům na náměstí Svatého Kříže 1 (Těšín, Polsko)
- 1912 přestavba rodinného domu Leopolda Jana Szersznika na secesní čtyřpatrový dům[8]
Stavby v Českém Těšíně:[7]
- 1920–1928 Soubor staveb hřbitova (Hřbitovní ulice, Český Těšín, kulturní památka)[9][10]
- 1923–1924 ZŠ a Obchodní akademie (návrh Alfred Wiederman, ul. Sokola Tůmy, Č. Těšín)[11][12]
- 1927 evangelický kostel Těšín
- 1927–1937 Městská nemocnice v Č. Těšíně (projekt Karl Gottwald, realizace s Václavem Nekvasilem)
- 1927–1930 činžovní domy v Těšíně
- 1928–1929 radnice (projekt Vilém Richter, Č. Těšín, památková zóna)[12]
- 1929–1930 ČSOB (původně sídlo pobočky Centrální banky německých spořitelen, Nádražní 4/42, Č. Těšín)[13]
- 1929–1931 požární zbrojnice (Masarykovy sady)[14]
- 1930 vila Gottlieba a Stelly Fantelových, nyní mateřská škola (projekt společně s Karlem Reinhardtem, ul. Smetanova Č. Těšín, kulturní památka)[15][12]
- 1930–1931 hotel Piast (projekt Eduard David, ul. Nádražní, Č. Těšín, památková zóna)[16]
Stavby mimo Těšín:
- 1906 dřevěný lovecký zámeček arcivévody Bedřicha Rakousko Těšínského, po požáru v roce 1927 zděný (Visla, Polsko, architekt Ernest Altmann, užíván jako prezidentský zámek)
- 1917 zděný komín s vodojemem, válcovny na tenký plech Fryštát, snesen kolem poloviny 20. století[17][18]
- 1928 turistická chata Skalka (Mosty u Jablunkova)[5]
- 1930 funkcionalistická vila (Školní 474, Jablunkov, kulturní památka)[19]
- 1923 hornická kolonie v Karviné pro úředníky[5]
- dělnická kolonie Mexiko v Karviné (neexistuje)[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Také: Evžen Fulda, Eugen Fulda, Bedřich Fulda, Fric Fulda, což se zaměňuje s jeho otcem.
- ↑ V delegaci byli delegaci dr. L. Brixel, dr. G. Fiedler a dr. K. Richter za Moravskou Ostravu, J. Fischer za Frýdek, dr. V. Főrster, R. Piesch a S. Titz za Bílsko, dr. E. Grünbaum a dr. H. Pollak za Těšín viz
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠOPÁK, Pavel. Vzdálené ohlasy : moderní architektura českého Slezska ve středoevropském kontextu. 2. Opava: Slezská Univerzita, 2014. 287, [1] s. s. ISBN 9788075100696. OCLC 932227589 S. 132.
- ↑ a b Eugen Friedrich Fulda - Oficiální stránky Města Český Těšín. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b HOROWSKI, Sławomir. Cieszyn mekką architektów. www.beskidzka24.pl [online]. 2015-02-09 [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. (polsky)
- ↑ Osobnosti města Těšín. AVIONoviny [online]. Městská knihovna Český Těšín, 2013-11-30 [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f GAMROT, Česlav. Letos uplynulo 70 let od smrti stavitele Eugena Fuldy. www.ihorizont.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
- ↑ Fulda - genealogia. przodkowiezcieszyna.blogspot.cz [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Eugen Fulda - realizacje. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ GAMROT, Česlav. Horizont 09 | iHorizont. Kapitola Leopold Szersznik stál u zrodu muzea, s. 11. www.ihorizont.cz [online]. 2015-02-24 [cit. 2018-01-15]. S. 11. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22. ISSN 1213-3426.
- ↑ 100096 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
- ↑ KŘENKOVÁ, Beata. Kulturní památky. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-08.
- ↑ Cieszyn - Akademia Handlowa - stare zdjęcia, mapa. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c D1–Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty Územně analytické podklady Český Těšín, 2016. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-21.
- ↑ Cieszyn - Czechosłowacki Bank Handlowy - stare zdjęcia, mapa. cieszyn.fotopolska.eu [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
- ↑ Územně analytické podklady Český Těšín, 2014 D1-Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-23.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-17]. Identifikátor záznamu 26093 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty. www.tesin.cz [online]. [cit. 2018-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-23.
- ↑ Vodarny-originál. www.vodarenskeveze.cz [online]. [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-22.
- ↑ Martin Vonka, Robert Kořínek, Komínové vodojemy. Funkce, konstrukce, architektura. Praha, 2015, ISBN 978-80-01-05774-2, s. 66-67.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-15]. Identifikátor záznamu 118691 : Vila. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Kulturní památky Archivováno 8. 6. 2020 na Wayback Machine.
