Etropole
| Etropole Етрополе | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°49′44″ s. š., 23°59′33″ v. d. |
| Nadmořská výška | 618 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Sofijská |
| Obština | Etropole |
  Etropole | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 119,1 km² |
| Počet obyvatel | 11 418 (2018[1]) |
| Hustota zalidnění | 95,8 obyv./km² |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 0720 |
| PSČ | 2180 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Etropole (bulharsky Етрополе) je město ležící ve středním Bulharsku, v Etropolské kotlině na severních svazích Staré planiny. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má zhruba 10 tisíc obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik sídla je datován do 7. nebo 6. století př. n. l. ve spojitosti s thráckým osídlením údolí vedoucích k průsmykům ve Staré planině. Traduje se, že zde Thrákové v roce 339 př. n. l. přepadli makedonského krále Filipa II. na jeho návratu z tažení proti Skythům, ranili ho a zmocnili se jeho kořisti. Vykopávky obsahující množství řeckých a makedonských mincí svědčí o existenci významného trhového sídliště na křižovatce tehdejších obchodních cest.
Během první a druhé Bulharské říše bylo sídlo významným producentem železa, mědi a zlata. V roce 1158 byl založen nedaleký Etropolský klášter. Později zde žili vojnuci, kteří chránili horské průsmyky.[2] V 16. století se zde usídlili Sasové a rozvinuli tu hornictví a zpracování kovů pomocí hamrů. V důsledku toho došlo rozvoji rukodělných řemesel, takže zde bylo v roce 1820 napočítáno 42 rozličných řemesel. Spolu s hospodářskou prosperitou vzkvétal i kulturní život. Ve zdejším klášteře byla v roce 1613 zřízena církevní škola a byly zde pořízeny opisy 76 biblických a bohoslužebných bulharských rukopisů. V letech 1828 a 1830 byly ve městě založeny veřejní školy – nejdříve chlapecká, pak dívčí.
V roce 1865 byla zprovozněna nová silnice ze Sofie na sever, která vedla přes Orhanii, a přesun obchodní trasy měl za následek pokles významu Etropole. Během rusko-turecké války se sem po pádu Plevna soustředila turecká vojska ve snaze bránit Rusům v překročení Staré planiny. Etropole byla osvobozena 24. listopadu 1877 po třídenní bitvě a následně se stala součástí Bulharského knížectví.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ve městě žije 9 913 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 11 418 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Община Етрополе, История [online]. etropolebg.com [cit. 2019-03-07]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Etropole na Wikimedia Commons
