Etherát fluoridu boritého
| Etherát fluoridu boritého | |
|---|---|
 Strukturní vzorec | |
 Model molekuly | |
| Obecné | |
| Systematický název | diethyletherát fluoridu boritého |
| Sumární vzorec | C4H10BF3O |
| Vzhled | bezbarvá kapalina |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 109-63-7 |
| PubChem | 517922 |
| SMILES | B(F)(F)F.CCOCC |
| InChI | InChI=1S/C4H10O.BF3/c1-3-5-4-2;2-1(3)4/h3-4H2,1-2H3; |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 141,93 g/mol |
| Teplota tání | −58 °C (215 K) |
| Teplota varu | 126 °C (399 K) |
| Hustota | 1,15 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 GHS02  GHS05  GHS06  GHS07  GHS09 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Etherát fluoridu boritého, přesněji diethyletherát fluoridu boritého, je organická sloučenina se vzorcem BF3O(C2H5)2, zkracovaným na BF3OEt2. V čisté podobě jde o bezbarvou kapalinu, starší vzorky bývají nahnědlé. Používá se jako zdroj fluoridu boritého v reakcích vyžadujících přítomnost Lewisovy kyseliny.[1]
Molekula obsahuje tetraedrický atom boru navázaný na diethyletherový ligand.[2]
Popsána je i řada obdobných sloučenin, například odpovídající komplex methanolu.
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Etherát fluoridu boritého uvolňuje fluorid boritý:
- BF3OEt2 BF3 + OEt2
BF3 reaguje i se slabými Lewisovými zásadami a nukleofily.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boron trifluoride etherate na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Veronica Cornel; Carl J. Lovely. Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis. [s.l.]: John Wiley & Sons, 2007. ISBN 978-0-471-93623-7. DOI 10.1002/047084289X.rb249.pub2. Kapitola Boron Trifluoride Etherate.
- ↑ V. V. Saraev; P. B. Kraikivskii; I. Svoboda; A. S. Kuzakov; R. F. Jordan. The Journal of Physical Chemistry A. 2008, s. 12449–12455. DOI 10.1021/jp802462x. PMID 18991433. Bibcode 2008JPCA..11212449S.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu etherát fluoridu boritého na Wikimedia Commons
