Erwin Katona
| Erwin Katona | |
|---|---|
| Narození | 26. června 1903 Uherský Brod  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1980 (ve věku 76–77 let) patrně  Spojené království |
| Národnost | Češi |
| Povolání | architekt |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Erwin Katona, též Ervín Katona, (26. června 1903, Uherský Brod[1] – 1980, Camden (londýnský obvod)[2], byl německy hovořící židovský architekt, představitel funkcionalismu, který působil koncem dvacátých a v třicátých letech v Československu. Nejvíce staveb, zejména činžovních domů, postavil v Praze. Projektoval též rodinné vily v Ústí nad Labem, obchody (Plzeň a český Brod) či například sirotčinec (Žižkov).
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Uherském Brodě v roce 1903.[1] Do Prahy přišel ve dvacátých letech údajně z Budapešti, kde možná i studoval.
V Praze postavil několik nájemních domů, které jsou velmi typické pro svoji na první pohled viditelnou funkčnost až jednoduchost. Na první pohled se většinou odlišují od okolní zástavby kachlíkovou fasádou a typickými, pravoúhlými tvary. Katonovy domy lze nalézt na Žižkově, v Karlíně, na Smíchově i na území Nového i Starého Města.
Vedle toho projektoval a postavil i tři významné vily v Ústí nad Labem. Před okupací Československa emigroval do Velké Británie. Zde byl autorem několika patentů pro montované domy, které jsou zde známé jako tzv. "orlit houses".[3][4] Naposledy je zmiňován r. 1980 jakožto člen Královského institutu britských architektů (RIBA).
Další jeho osudy zatím nejsou známy.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
První jeho stavby jsou ovlivněny architektonickým expresionismem. Další jeho práce jsou ve funkcionalistickém stylu.
Praha
[editovat | editovat zdroj]- 1928–1929 Činžovní dům čp. 685, Praha 1 – Staré Město, Benediktská 2[5]
- 1930–1931 Činžovní dům čp. 1698, Praha 3 – Žižkov, Křišťanova 15
- 1930, 1932 Úpravy domu čp. 399, Praha 1 – Staré Město, Provaznická 11[6]
- 1933 Dětský útulek "Milíčův dům", čp. 1836, Praha 3 – Žižkov, Sauerova 2, postaveno ze sbírky, kterou uspořádal časopis Sbratření Přemysla Pittra[7]
- 1935–1936 Činžovní dům čp. 1196, Praha 1 – Nové Město, Soukenická 11[8]
- 1936 Činžovní a kancelářský dům s obchody čp. 696, Praha 1 – Staré Město, Masná 21[9]
- 1936 Činžovní dům čp. 276, Praha 7 – Holešovice, U Studánky 1
- 1936 Činžovní dům čp. 696, Praha 7 – Holešovice, Veletržní 29
- 1937 Činžovní dům čp. 2062, Praha 1 – Nové Město, Klimentská 6[10]
- 1938 Dům čp. 318, zvaný U Vodičků, Praha 1 – Nové Město, Karlovo nám. 4[11]
- 1938 úprava průčelí domu čp. 1307, Praha 1 – Nové Město, Krakovská 22
- 1938 Činžovní dům čp. 245, Praha 7 – Holešovice, U Smaltovny 16
Ústí nad Labem
[editovat | editovat zdroj]- 1930 Vila Leo Pick, čp. 597, Ústí nad Labem – Klíše, Beethovenova 31[12]
- 1931 Vila Klimsch, čp. 658, Ústí nad Labem – Klíše, Slavíčková 31[13]
- 1932–1934 Vila Adolfa Pietschmanna, čp. 711, Ústí nad Labem – Klíše, Štefánikova 14[14][15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 19. 2. 2021 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Uherském Brodě
- ↑ [1]
- ↑ MADGE, John. Tomorrow's Houses : New Building Methods, Structures and Materials. London: Pilot Press limited, 1946. 336 s. ISBN 9781406734706. S. 237–240. (anglicky)
- ↑ Orlit concrete house [online]. Fandom [cit. 2019-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 448
- ↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 282–283
- ↑ Milíčův dům - historie budovy
- ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 593
- ↑ Pavel Vlček a kol.: Umělecké památky Prahy, Staré Město, Josefov, Praha : Academia, 1996, ISBN 80-200-0563-3, str. 450
- ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 706
- ↑ Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Praha : Academia, 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 292
- ↑ Vila Pick na stránkách Ústí / Aussig
- ↑ Vila Klimsch na stránkách Ústí / Aussig
- ↑ Vila Pietschmann na stránkách Ústí / Aussig
- ↑ Pietschmannova vila na stránkách Slavné vily
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Architekt Ervín Katona. Amsterdam: Service des pays, 1938. 60 s. Dostupné online.
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály Publishers, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Erwin Katona, s. 78–83.
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Katona, Erwin, s. 300–301.
- KERDOVÁ, Lenka. Pozice pražských německy mluvících architektů v Praze mezi lety 1918-1940 https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/135742/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erwin Katona na Wikimedia Commons - Erwin Katona na stránkách Ústí / Aussig
- Erwin Katona v informačním systému abART
- arch pavouk, KATONA Erwin Archivováno 1. 10. 2020 na Wayback Machine.
- Czumalova nástěnka, Třikrát Ervin Katona
- Židovští architekti v Praze 5, Ervin Katona
