Přeskočit na obsah

Ernest Claes

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ernest Claes
Rodné jménoAndreas Ernestus Josephus Claes
Narození24. října 1885
Zichem
Úmrtí2. září 1968 (ve věku 82 let)
Ixelles
Místo pohřbeníAverbode Abbey
Povoláníspisovatel a politik
ChoťStephanie Vetter (1912–1968)[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Ernesta Claese a jeho manželky

Andreas Ernestus Josephus Claes (24. října 1885, Zichem2. září 1968, Elsene) byl belgický, vlámský spisovatel. Některé své práce publikoval pod pseudonymem G. van Hasselt. Psal v nizozemštině, příležitostně též v němčině. Prosadil se autobiografickým románem De Witte (1920), který byl i dvakrát zfilmován – roku 1934 belgickým režisérem Janem Vanderheydenem[2] a roku 1980 Robbem De Hertem.[3] Politicky byl vlámským nacionalistou, podporoval Vlaams Nationaal Verbond, která byla po druhé světové válce obviňována z kolaborace s nacisty. Claes kvůli tomu strávil tři měsíce ve vězení. V anketě Belgičan Belgičanů, hledající největší osobnost belgických dějin, nicméně obsadil 7. místo.

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Uit mijn dorpken (1906)
  • Het proza van Potgieter (1912)
  • Uit mijn soldatentijd (1917)
  • Bei uns in Deutschland (1919)
  • Namen 1914 (1919)
  • Oorlogsnovellen (1919)
  • De Witte (1920)
  • Sichemsche novellen (1921)
  • De vulgaire geschiedenis van Charelke Dop (1923)
  • De Fanfare De Sint-Jansvrienden (1924)
  • Kiki (1925)
  • Het leven van Herman Coene (19251930)
  • Wannes Raps (1926)
  • De heiligen van Sichem (1931)
  • De geschiedenis van Black (1932)
  • Kobeke (1933)
  • Pastoor Campens zaliger (1935)
  • Van den os en den ezel (1937)
  • De moeder en de drie soldaten (1939)
  • Clementine (1940)
  • Jeugd (1940)
  • De oude klok (1947)
  • Jeroom en Benzamien (1947)
  • Daar is een mens verdronken (1950)
  • Studentenkosthuis `bij Fien Janssens' (1950)
  • Floere, het Fluwijn (1951)
  • Het leven en de dood van Victalis van Gille (1951)
  • Cel 269 (1952)
  • Voor de open poort (1952)
  • De nieuwe ambtenaar (1953)
  • Het was lente (1953)
  • De oude moeder (1955)
  • Leuven O dagen, schone dagen (1958)
  • De mannen van toen (1959)
  • Ik en de Witte (1960)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • André Demedts, Ernest Claes. Brussel: Manteau, 1961.
  • A. van Hageland, Ernest Claes en wij. Leuven, 1959.
  • A. van Hageland, Ernest Claes en ons volksleven. Vlaams Boekenfonds, 1987.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]