Ernest Breiter
| Ernest Breiter | |
|---|---|
 Ernest Breiter | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1901 – 1918 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | nezávislý socialista |
| Narození | 22. října 1865 Davydiv  Rakouské císařství |
| Úmrtí | listopad 1935 (ve věku 70. let) Vídeň  Rakousko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ernest Breiter (22. října 1865 Davydiv[1][2] – listopad 1935 Vídeň[1][2]) byl rakouský politik z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Působil jako novinář a politik. V roce 1895 založil ve Lvově list Monitor.[1]
Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1901 za kurii všeobecnou v Haliči, obvod město Lvov. Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Zvolen byl za obvod Halič 02. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[3]
Ve volbách roku 1901 se uváděl coby nezávislý socialista.[4] Po volbách byl nezařazeným poslancem (zmiňován coby polský radikál).[5] Po volbách roku 1907 i 1911 byl rovněž nezařazeným poslancem.[3] Působil ale podle jiného zdroje jako hospitant Rusínského klubu.[6]
V roce 1915 pomáhal uprchlíkům z Haliče.[1] Roku 1915 byl zajat ruskými vojsky a odvlečen do Kyjeva, později do ruského vnitrozemí. Roku 1917 mu bylo umožněno se vrátit do Rakouska-Uherska.[7] V roce 1918 vstoupil do Ukrajinské národní rady a podílel se na vládě Západoukrajinské republiky. Jako jediný polský politik podpořil ukrajinskou nezávislost. Po dobytí Západoukrajinské republiky se přesunul do Vídně, kde byl členem ukrajinské exilové vlády Jevhena Petruševyče.[2] Po jejím rozpuštění žil v Rakousku. Zabýval se obchodem. Zemřel v chudobě.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ernest Breiter na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e БРА́ЙТЕР Ернест Теодорович [online]. esu.com.ua [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c MILOW, Caroline. Die ukrainische Frage 1917-1923 im Spannungsfeld der europäischen Diplomatie. [s.l.]: Otto Harrassowitz Verlag, 2002. 570 s. Dostupné online. ISBN 9783447044820. S. 472. (německy)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Das Vaterland, 14. 12. 1900, s. 1.
- ↑ Národní listy, 7. 2. 1901, s. 1.
- ↑ Свобода, 10. 12. 1935, č. 287, s. 1.. www.svoboda-news.com [online]. [cit. 2016-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-05-05.
- ↑ Národní politikam, 14. 4. 1917, s. 3.
