Erika Nõva
| Erika Nõva | |
|---|---|
| Narození | 4. dubna 1905 Kuusalu |
| Úmrtí | 22. dubna 1987 (ve věku 82 let) Tallinn |
| Alma mater | Tallinská technická univerzita |
| Povolání | architektka |
| Příbuzní | August Volberg (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Erika Nõva, rozená Erika Volberg (1934–1937 Erika Breiberg; 4. dubna 1905 Muuksi – 22. dubna 1987 Tallinn) byla estonská architektka, která se proslavila především svými návrhy zemědělských usedlostí. Byla první ženou, která v Estonsku vystudovala architekturu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Erika Nõva se narodila jako osmé dítě v rodině ve vesnici Muuksi na farmě Toomani. Jejím starším bratrem byl budoucí architekt August Volberg (1896–1983). Erika Nõva vystudovala v roce 1931 architekturu na Technické vysoké škole v Tallinnu. Je považována za první estonskou architektku vůbec. V roce 1934 se provdala za Ilmara Breiberga. Manželům se narodila dvojčata Tiiu a Ants. V roce 1937 společně přijali nové příjmení Nõva.[1]
V letech 1933–1938 byla Erika Nõva zaměstnána na osidlovacím úřadu estonského ministerstva zemědělství. Navrhla stovky nových zemědělských usedlostí, které byly postaveny na znárodněné zemědělské půdě po estonské pozemkové reformě. V letech 1944–1954 a 1957–1960 pracoval pro estonsko-sovětskou státní stavební společnost Eesti Projekt.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Erika Nõva je známá především díky plánování nových venkovských staveb a osad ve 30. letech 20. století. Orientovala se na tradiční styl estonské venkovské architektury. Její práce se vyznačuje funkční jednoduchostí a smyslem pro praktičnost. Z jejího pera pocházejí také návrhy budov venkovských škol v Pillapalu, Võiduküla a Peressaare.
Kromě toho Erika Nõva vytvořila další reprezentativní stavby, jako je sportovní hala v Tallinnu (estonsky Tallinna spordihoone), současná hlavní budova Tallinské univerzity[3] a Francouzské gymnázium v Tallinnu (1939–1940, obě společně s Alarem Kotlim), Ústřední nemocnice v Tallinnu, různé soukromé domy v Nõmme a Tallinnu a sportovní stadion Kalevi Keskstaadion v Tallinnu v roce 1955.
Erika Nõva mimo jiné navrhla budovy statku Lagle, který v roce 1937 darovala Augustu Mälgovi. Její návrhy také získaly ocenění v mnoha soutěžích.[4]
Její přirozený a tradiční styl představuje také vlastní dům Eriky Nõvy v Nõmme.
Po druhé světové válce se také podílela na plánování a výstavbě sovchozů v rámci kolektivizace zemědělství. Pracovala také jako návrhářka nábytku.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Vesnická usedlost -
Francouzské gymnázium
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Erika Nõva na německé Wikipedii a Erika Nõva na estonské Wikipedii.
- ↑ Erika Nõva 1905-1987 [online]. 2015-04-30 [cit. 2022-03-30]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Eesti entsüklopeedia 14. Eesti elulood / [peatoimetaja Ü. Kaevats]. Tallinn: [s.n.], 2000. 668 s. Dostupné online. ISBN 5-89900-003-1, ISBN 978-5-89900-003-4. OCLC 63717134 S. 333.
- ↑ Avatud Majad nr 29: Tallinna Ülikooli linnak. www.arhitektuurimuuseum.ee [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-20.
- ↑ Arhitekt Erika Nõva 100. Eesti Ekspress [online]. [cit. 2022-03-30]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LASS, Anne. Erika Nõva: minu töö ja elu. Tallinn: Lass, Anne, 2006. 72 s. ISBN 978-9985-9585-6-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erika Nõva na Wikimedia Commons
