Erika Andrejevová
| Erika Andrejevová Эрика Андреева | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Erika Andrejevová ve Wimbledonu 2023 | |
| Stát |  Rusko |
| Datum narození | 24. června 2004 (20 let) |
| Místo narození | Krasnojarsk, Rusko[1] |
| Profesionálka od | 2021 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 805 883 USD |
| Tenisová raketa | Tecnifibre |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 181–101 |
| Tituly | 0 WTA, 3 ITF |
| Nejvyšší umístění | 75. místo (26. srpna 2024) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo kvalifikace (2023) |
| French Open | 1. kolo (2023, 2024) |
| Wimbledon | 2. kolo (2024) |
| US Open | 2. kolo (2024) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 17–15 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 1 ITF |
| Nejvyšší umístění | 274. místo (11. prosince 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 30. srpna 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Erika Andrejevová (rusky Эрика Александровна Андреева, Erika Alexandrovna Andrejeva, * 24. června 2004 Krasnojarsk) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala tři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2024 na 75. místě a ve čtyřhře v prosinci 2023 na 274. místě. Trénuje ji Jean Christophe Faurel.[1]
V juniorském tenisu prohrála finále French Open 2021 s Češkou Lindou Noskovou.[3]
O tři roky mladší sestra Mirra Andrejevová je také profesionální tenistka. Kvůli rozvoji tenisové kariéry se obě z rodného Krasnojarsku přestěhovaly do Moskvy.[4]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]V rámci okruhu ITF debutovala v listopadu 2019 na turnaji v thajském Nonthaburi dotovaném 15 tisíci dolary. Ve druhém kole obdržela dva „kanáry“ od Číňanky Kuo Mej-čchi z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2020 na antukové pazardžiské události s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále zdolala šťastnou poraženou z kvalifikace, Slovenku Sofii Milátovou. V sezóně 2021 učinila výrazný posun na žebříčku WTA z 1055. na 368. místo.[5][6]
_(53516512698)_(cropped).jpg){kind=spacer}
V květnu 2022 prošla přes nejvýše nasazenou Rusovou, Zazarúovou a Muhammadovou do finále stotisícového turnaje ITF v katalánském La Bisbal d'Empordà. V něm však podlehla turnajové dvojce Wang Sin-jü z Číny, přestože získala první sadu.[5] Na okruhu WTA Tour debutovala v osmnácti letech červencovým Ladies Open Lausanne 2022 po zvládnuté kvalifikační soutěži. Na úvod ztratila jen tři gamy s další postoupivší kvalifikantkou Annou Blinkovou,[7][5] než ji vyřadila Chorvatka z deváté desítky klasifikace Petra Martićová, která turnaj vyhrála.[6]
V hlavní soutěži grandslamu debutovala z pozice 131. hráčky světa v ženském singlu US Open 2022 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě dohrály Herdželašová, Masárová a Rachimovová. V úvodním kole newyorské dvouhry se poprvé v kariéře střetla s hráčkou z elitní padesátky, jednadvacátou Petrou Kvitovou.[5] Po ztrátě úvodní sady v tiebreaku, již proti Češce neuhrála ani jeden game. V kvalifikaci Australian Open 2023 přehrála Haasovou i Zavackou, ale do hlavní soutěže ji nepustila 175. hráčka žebříčku Sára Bejlek.[8] Druhá kola si zahrála na Lyon Open 2023, prvním ročníku ATX Open 2023 v Austinu i Miami Open 2023 z kategorie WTA 1000.[6][2]
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (0–2 D; 1–0 Č) | |
Dvouhra: 2 (0–2)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | říjen 2023 | Rouen, Francie | tvrdý (h) |  Viktorija Golubicová
|
4–6, 1–6 |
| Finalistka | 2. | prosinec 2023 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý (h) |  Marina Bassolsová Riberová
|
5–7, 6–7(3–7) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 1. | 2. prosince 2023 | Andorra la Vella, Andorra | tvrdý (h) | Céline Naefová
|
 Tímea Babosová  Heather Watsonová
|
6–2, 6–1 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| Turnaje W100 | Turnaje W80 |
| Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
| Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (3 tituly)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2020 | Pazardžik, Bulharsko | W15 | antuka |  Sofia Milátová
|
1–6, 6–0, 6–2 |
| 2. | prosinec 2020 | Káhira, Egypt | W15 | antuka |  Carolina Alvesová
|
6–1, 6–3 |
| 3. | březen 2021 | Šarm aš-Šajch, Egypt | W15 | tvrdý | Jenny Dürstová
|
1–6, 7–6(3), 6–0 |
Čtyřhra (1 titul)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | srpen 2021 | Verbier, Švýcarsko | W25 | antuka | Jekatěrina Makarovová
|
 Diāna Marcinkēvičová Marija Timofejevová
|
7–6, 6–1 |
Finále na juniorském Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2021 | French Open | antuka |  Linda Nosková
|
6–7(3–7), 3–6 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erika Andreeva na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Erika Andrejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ a b Erika Andrejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 21. dubna 2024
- ↑ Nosková naladila český tenis v Paříži na vítěznou notu. Ovládla dvouhru juniorek. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-06-12 [cit. 2021-06-13]. Dostupné online.
- ↑ Русские девушки произвели фурор в Австралии. В юниорском финале — сразу две «нейтральные теннисистки». Sport-express.ru [online]. 2023-01-27 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-28. (rusky)
- ↑ a b c d MACPHERSON, Alex. The 2022 US Open's Grand Slam debuts: Bejlek, Andreeva, Fruhvirtova and more. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-26 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-27. (anglicky)
- ↑ a b c Erika Andreeva Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lausanne: Andreeva, 18, routs Blinkova on WTA main-draw debut. Women's Tennis Association [online]. [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-14. (anglicky)
- ↑ SCHLEGEL, David. Po US Open prošla kvalifikací i v Melbourne. Kvůli těmto turnajům hraju tenis, říká 16letá Bejlek. Tenisový svět [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-07.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Erika Andrejevová na Wikimedia Commons - Erika Andrejevová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Erika Andrejevová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
