Eparchie saratovská

Eparchie Saratov
Základní informace
Sídlo	Saratov, Rusko
Katedrála	Sobor Svaté Trojice (Saratov)
Zřízena	16. října 1799
Metropolita	Ignatij (Děputatov)
Další informace
Web	http://www.eparhia-saratov.ru/
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eparchie Saratov je eparchie ruské pravoslavné církve nacházející se v Rusku.

Území a titul biskupa

Zahrnuje správní hranice území Atkarského, Bazarno-Karabulakského, Baltajského, Volského, Voskresenského, Novoburaského, Petrovského, Saratovského, Tatiščevského a Chvalynského rajónu Saratovské oblasti.

Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup saratovský a volský.

Historie

Dne 16. října 1799 byla oddělením od tambovské eparchie oddělena saratovská a penzenská eparchie. Kvůli nedostatku vhodných prostor pro biskupy a eparchiální správu se prvnímu biskupovi Gaiju (Takaovi) podařilo přemístit sídlo do Penza a roku 1803 byla eparchie přejmenována na eparchii penzenskou a saratovskou.

Dne 20. října 1828 nařídil car Mikuláš I. Pavlovič zřízení samostatné eparchie v Saratově. O den později Nejsvětější synod vydal rozhodnutí aby byla nová eparchie pojmenována jako saratovská a caricynská. Biskup měl sídlit ve Spaso-Preobraženském monastýru v Saratově a toto rozhodnutí 3. listopadu car schválil.

Po revoluci začalo pronásledování církve, které dosáhlo vrcholu ve 30. letech 20. století. Na konci 30. let nezůstal v saratovské eparchii jediný fungující chrám a většina duchovních byla buď zastřelena nebo byla v táborech a exilech.

Ve válečných dobách se vztahy mezi církví a vládou začaly postupně měnit, ale biskup jmenovaný do Saratova v roce 1941 po čtyřleté přestávce nemohl do svého katedrálního města dorazit, protože v Saratově nebyly žádné fungující chrámy. Oživení církevního života eparchie začalo na podzim roku 1942.

Dne 5. října 2011 byla rozhodnutím Svatého synodu zřízena z části území eparchie nová eparchie balašovská a eparchie pokrovská.

Seznam biskupů

1799–1808 Gaij (Takaov)
- po 4. prosinci 1803 viz. eparchie penzenská
1828–1832 Moisej (Bogdanov-Platonov-Antipov)
1832–1847 Iakov (Večerkov)
1847–1856 Afanasij (Drozdov)
1856–1860 Ioannikij (Gorskij)
1860–1863 Jevfimij (Belikov)
1864–1873 Ioannikij (Rudněv), místně svatořečený
1873–1882 Tichon (Pokrovskij)
1882–1889 Pavel (Vilčinskij)
1889–1893 Avraamij (Letnickij)
1893–1899 Nikolaj (Nalimov)
1899–1903 Ioann (Kratirov)
1903–1912 Germogen (Dolgaňov), svatořečený mučedník
1912–1914 Alexij (Dorodnicyn)
1914–1917 Palladij (Dobronravov)
1917–1927 Dosifej (Protopopov)
1924–1926 Andrej (Komarov), dočasný administrátor
1927–1928 Faddej (Uspenskij), svatořečený mučedník
1928–1933 Serafim (Alexandrov)
1933–1935 Afanasij (Malinin)
1935–1936 Serafim (Siličev)
1936–1937 Veniamin (Ivanov)
- 1937–1941 eparchie neobsazena
1941–1942 Andrej (Komarov)
1942–1944 Grigorij (Čukov)
1945–1947 Paisij (Obrazcov)
1947–1949 Boris (Vik)
1949–1952 Filipp (Stavickij)
1953–1954 Gurij (Jegorov)
1955–1955 Veniamin (Milov)
1955–1955 Iov (Kresovič), dočasný administrátor
1955–1958 Veniamin (Fedčenkov)
1958–1963 Palladij (Šerstěnnikov)
1963–1964 Varfolomej (Gondarovskij)
1965–1993 Pimen (Chmelevskij)
1994–1994 Nektarij (Korobov)
1994–1995 Prokl (Chazov), dočasný administrátor
1995–2003 Alexandr (Timofejev)
2003–2003 Sergij (Poletkin), dočasný administrátor
2003–2020 Longin (Korčagin)
od 2020 Ignatij (Děputatov)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Саратовская епархия na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Eparchie saratovská na Wikimedia Commons
(rusky) Oficiální stránky eparchie
(rusky) Moskevský patriarchát