Engelhartstetten
Engelhartstetten | |
---|---|
Kostel v Engelhartstettenu | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°11′ s. š., 16°53′ v. d. |
Nadmořská výška | 143 m n. m. |
Časové pásmo | SEČ/SELČ |
Stát | Rakousko |
Spolková země | Dolní Rakousy |
Okres | Gänserndorf |
Engelhartstetten | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 65,63 km² |
Počet obyvatel | 1 959 (2016) |
Hustota zalidnění | 29,8 obyv./km² |
Správa | |
Status | městys |
Oficiální web | www |
gemeinde | |
Telefonní předvolba | 02214 |
PSČ | 2292 |
Označení vozidel | GF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Engelhartstetten je městys v okrese Gänserndorf v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Engelhartstetten leží ve Weinviertelu (Vinné čtvrti) v Dolních Rakousích, v jihovýchodním, nejníže položeném koutu Moravského pole. Jeho katastr je z východu ohraničen řekou Moravou (státní hranice se Slovenskem) a z jihu Dunajem. Napříč územím obce protékají potoky Rußbach a Stempfelbach, vlévající se do Dunaje, resp. Moravy, nedaleko jejich soutoku. Plocha území městyse je 65,66 kilometrů čtverečních a 12,04 % plochy je zalesněno, převážně lužními lesy.
Katastrální území
[editovat | editovat zdroj]- Engelhartstetten
- Groißenbrunn
- Loimersdorf
- Markthof
- Stopfenreuth
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1260 byla osada Groißenbrunn nejbližší k bitvě u Kressenbrunnu, ve které český král Přemysl Otakar II. porazil vojska uherského krále Bély IV. Přesnou polohu bitvy ale Přemysl Otakar II. udává v listě papeži Alexandrovi (Chronica Boemorum). Šlo o místo na břehu řeky Moravy (zde March) asi 2 míle od Hainburgu.
V obci je více kolonií tzv. Charvátů Moravského pole. V katastrálním území Loimersdorf žila ještě v polovině 20. století silná skupina obyvatel chorvatského původu. Ještě dnes[kdy?] jsou zde běžná chorvatská příjmení.[zdroj?!]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Starostou městyse je Andreas Zabadal, vedoucí kanceláře Elisabeth Skocek.
V obecním zastupitelstvu je 19 křesel, která jsou po obecních volbách konaných 6. března 2005 podle získaných mandátů obsazena takto:
Vývoj počtu obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Barokní zámek Hof – v roce 1726 získal princ Evžen Savojský (1663-1736) a přestavěl Johann Lukas z Hildebrandtu (1668-1745), v roce 1755 zámek získala Marie Terezie (1717-1780) do vlastnictví císařského domu.
- Barokní zahrada zámku Hof
- Lovecký zámek Niederweiden postavil Johann Bernhard Fischer (1656-1723) rovněž pro prince Savojského, později se stal také majetkem císařského domu.
- Poutní kostel Groißenbrunn
- Malé muzeum piva - rodinná sbírka rodiny Kreinerů v Loimersdorfu.
Hospodářství a infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Nezemědělských pracovišť bylo v roce 2001 celkem 65, zemědělských a lesnických pracovišť bylo v roce 1999 celkem 154. Počet výdělečně činných obyvatel v místě bydliště bylo v roce 2001 803, tj. 45,26 %.
Engelhartstetten leží na křižovatce rakouských silnic I. třídy č. 3 (z Vídně) a č. 49 vedoucí podél toku Moravy a pokračující do Bad Deutsch-Altenburg. Zdejší most je jediným přemostěním Dunaje mezi Vídní a Bratislavou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Engelhartstetten na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Engelhartstetten na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky městyse