Přeskočit na obsah

Enfiláda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Enfiláda; osy enfilád jsou vyznačeny červeně
Enfiláda na zámku Opočno.

Enfiláda, někdy také anfiláda, se používá především v barokní architektuře a znamená nejen funkční, ale i optické propojení jednotlivých, za sebou řazených místností. Dveře jednotlivých místností jsou řazeny přesně za sebou v jedné ose, takže se v případě, že jsou otevřeny všechny dveře najednou, vytvoří efektní průhled, který bývá zpravidla zakončen oknem nebo jiným, architektonicky ztvárněným prvkem, například nikou.[1]

Enfiláda bývá zpravidla vedena středem jednotlivých místností, ale může být umístěna také mimo tuto osu, většinou pak při stěně, v níž jsou prolomena okna.

Nejdelší zámecké enfilády v ČR se nacházejí ve Valticích (80 m)[2] a Rychnově nad Kněžnou (65 m).[3]

  1. HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. Praha: Tvorba, 1994. Dostupné online. ISBN 80-85386-92-5. Kapitola Enfiláda, s. 140. Dostupné online po registraci. 
  2. NEJEDLÝ, Petr. Valtice aneb Před vínem neutečete. Nepijete víno? Nejezděte.. Cestomila [online]. cestomila.cz, 2017-03-25 [cit. 2024-09-07]. Dostupné online. 
  3. ŠPRYŇAROVÁ, Silvie. Kolowratský zámek není „jen“ obrazárnou [online]. Deník.cz, 2012-05-23 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]