Přeskočit na obsah

Endymión

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Endymión
Místo pohřbeníTomb of Endymion (Olympia)
ChoťChromia
Asterodeia
Hyperippe
Partner(ka)Seléné
mother of Aetolus
DětiAitólos
Épeios
Eurykydé
Paión
RodičeAethlios a Zeus a Calyce
PříbuzníPleurón a Kalydón (vnoučata)
Funkceking of Elis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Endymión na galorománském sarkofágu ze 3. století

Endymión (latinsky Endymion) je v řecké mytologii synem élidského krále Aethlia, možná dokonce synem samotného Dia. Je po něm pojmenován kráter Endymion na Měsíci.[1][2]

Endymión byl pohledný mladík, pastýř na hoře Latmos v Karii. Velkou láskou k němu zahořela bohyně měsíce Seléné. Každou noc k němu sestupovala z oblohy, obdivně se na něj dívala, líbala ho a i když ho nikdy nevyrušila z jeho hlubokého spánku, porodila věčně mladému jinochovi prý 50 dcer. Tento počet představuje počet měsíců mezi olympijskými hrami. Jiná verze uvádí naopak 50 synů, ještě jiná jmenuje její tři syny – Paiania, Epeia a Aitóla, z nichž poslední byl zakladatelem Aitólie a stal se praotcem Lédiným.

Odraz v umění

[editovat | editovat zdroj]
Spící Endymión, Anne-Louis Girodet-Trioson, 1791, Louvre

Tento věčný milostný příběh má mnoho verzí a také mnoho uměleckých ztvárnění, např.

  • Anthonis van Dyck Diana a Endymion (1625), uložen v Prado v Madridu
  • Petr Paul Rubens Diana a Endymion, 1635, Londýn, National Gallery
  • další Endymion a Diana, 1820, od Jacquesa Nicolase Paillota
  • alegorické drama Johna Lylyho Endimion, the Man in the Moon (1591)
  • Endymion, báseň Johna Keatse, 1818, psáno v heroickém dvojverší
  • píseň „My Selene“ z alba Reckoning Night skupiny Sonata Arctica
  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Endymion, str. 40, č. mapového listu 7, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Endymion on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974
  • Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí, Deus, Praha 2013, ISBN 978-80-87408-26-1
  • Robert Graves: Řecké mýty, Levné knihy KMa, Praha 2004, ISBN 80-7309-153-4
  • Guus Houtzager: Encyklopedie řecké mytologie, Rebo, Čestlice 2003, ISBN 80-7234-287-8
  • Gerhard Löwe, Heinrich Alexander Stoll: ABC antiky, Ivo Železný, Praha 2005, ISBN 80-237-3938-7
  • Gerhard Fink: Kdo je kdo v antické mytologii, Alpress, Frýdek-Místek 2004, ISBN 80-7218-992-1
  • Bořek Neškudla: Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, Libri, Praha 2003, ISBN 80-7277-125-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]