Emmanuel Chabrier

Emmanuel Chabrier
Emmanuel Chabrier
Základní informace
Rodné jméno	Alexis-Emmanuel Chabrier
Narození	18. ledna 1841; Ambert
Úmrtí	13. září 1894 (ve věku 53 let); 9. obvod
Příčina úmrtí	syfilis
Místo pohřbení	Hřbitov Montparnasse
Povolání	hudební skladatel a klavírista
Nástroje	klavír
Významná díla	Le roi malgré lui; Bourrée fantasque; España, rhapsody for orchestra
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexis Emmanuel Chabrier (18. ledna 1841 Ambert – 13. září 1894 Paříž) byl francouzský hudební skladatel a klavírista.

Život

Alexis-Emmanuel Chabrier se narodil v Ambertu v departementu Puy-de-Dôme ve střední Francii. Jeho otec byl právník. Hudbě se začal věnovat v šesti letech a dochovaly se jeho první klavírní skladby, které napsal v roce 1849. Rodina se přestěhovala v roce 1852 do Clermont-Ferrandu a Alexis se začal připravovat na právnickou kariéru. Navštěvoval císařské lyceum a vedle toho studoval i hudební teorii i praxi u skladatele polského původu Alexandra Tarnowského.

V roce Chabrierovi 1856 přesídlili do Paříže a Alexis pokračoval ve studiu práv i hudby. Studia práv dokončil v roce 1861 a od 29. října pracoval na ministerstvu vnitra. Pokračoval však i v hudební kariéře. Zkomponoval několik drobnějších klavírních skladeb.

.

Počínaje rokem 1862 se připojil ke kroužku parnasistů a s některými z jeho členů později spolupracoval. Zejména se sblížil s Paulem Verlainem. Verlain napsal libreta ke dvěma Chabrierovým operetám, které však skladatel nikdy nedokončil.

Oba jeho rodiče zemřeli během několika měsíců roku 1869. Během Prusko-francouzské války (1870–1871) a Pařížské komuny pokračoval Chabrier v práci na ministerstvu, i když se úřad stěhoval z Tours do Bordeaux a posléze do Versailles. V roce 1873 se oženil s Marií Alicí Dejeanovou, se kterou měl tři syny (jeden zemřel v dětství).

Během sedmdesátých let začal komponovat několik jevištních děl. Prvním, které úplně dokončil byla v roce 1877 opera L'étoile, která se setkala s úspěchem. V divadle Théâtre des Bouffes Parisiens dosáhla 48 představení. V Paříži se okolo Chabriera vytvořil kroužek přátel složený ze spisovatelů, malířů a hudebníků, kteří se pravidelně setkávali na čtvrtečních soirée. Patřili mezi ně skladatelé Gabriel Fauré, Ernest Chausson, Vincent d'Indy, spisovatelé Émile Zola, Alphonse Daudet, Jean Moréas, Jean Richepin, Auguste Villiers de l'Isle-Adam, Stéphane Mallarmé a malíři Henri Fantin-Latour, Edgar Degas a Édouard Manet.

Po zhlédnutí Wagnerovy opery Tristan a Isolde v Mnichově v roce 1879 se rozhodl zanechat práce na ministerstvu a plně se věnovat hudbě. Studoval Wagnerovu hudbu, navštívil představení operního cyklu Prsten Nibelungův v Londýně a v Bruselu a stal i asistentem dirigenta Charlese Lamoureuxe při přípravě koncertního provedení Wagnerových děl v Paříži.

V roce 1886 dokončil operu Gwendoline. Pařížská opera tuto operu odmítla, ale její uvedení v Bruselu mělo úspěch. Bohužel se odehrála pouze dvakrát, neboť impresário zkrachoval. Ani další opera, Le roi malgré lui, neměla štěstí. Byla uvedena v Paříži v Théâtre national de l'Opéra-Comique, ale po třetím představení budova divadla vyhořela. Skutečného úspěchu se dočkal až Lipsku a v Mnichově.

13. července 1888 byl Chabrier vyznamenán Řádem čestné legie.

V posledních letech svého života se Chabrier potýkal s finančními problémy způsobenými krachem jeho bankéřů i problémy zdravotními. Trpěl terciárním stádiem syfilis i depresemi způsobenými neúspěchem svých jevištních děl. Rovněž smrt milované manželky v lednu 1891 na něj hluboce zapůsobila. Ponořil se do komponování opery Briséïs inspirované tragédií Johanna Wolfganga von Goethe, ale podařilo se mu dokončit pouze první jednání. V závěru života ho postihla progresivní paralýza a zemřel v Paříži 13. září 1894 ve věku 53 let. Byl pohřben na hřbitově Montparnasse.

Kromě hudebního díla zanechal po sobě rozsáhlou sbírku obrazů současných francouzských malířů

Dílo

Opery a operety

Jean Hunyade (opera, 1867, nedokončeno)
Le service obligatoire (opereta, 1872, ztraceno)
Fisch-Ton-Kan (opera buffa, 1863-64, nedokončeno)
L'étoile (opera buffa, 1877)
Le Sabbat (komická opera, 1877, nedokončeno
La Girondine (opera, 1878, ztraceno)
Une éducation manquée (opereta, 1879)
Les muscadins (opera), 1880, nedokončeno)
Gwendoline (opera, 1886)
Le roi malgré lui' (komická opera, 1887)
Briséïs ou Les amants de Corinthe (drame lyrique, 1888-91, nedokončeno)
Vaucochard et fils Ier (opereta, 1864, nedokončeno)

Orchestrální skladby

Lamento (1875)
Larghetto pro lesní roh a orchestr (1875)
España, rapsódie pro orchestr (1883)
Prélude pastoral et Joyeuse marche (1888)
Suite pastorale (1888)

Klavírní skladby

Rêverie (1855)
Julia, Grande Valse, Op. 1 (1857)
Le scalp!!! (1861)
Souvenirs de Brunehaut, valčík(1862)
Marche des Cipayes (1863)
Suite des valses (1872)
Impromptu in C major (1873)
Pas redoublé (Cortège burlesque) pro čtyři ruce (1881)
10 pièces pittoresques (1881)
Trois valses romantiques pro dva klavíry
Prélude et marche française pro čtyři ruce (1883/5)
Habanera (1885)
Souvenirs de Munich, Quadrille na téma z Tristan und Isolde pro čtyři ruce (1885–86)
Bourrée fantasque (1891)
Cinq morceaux (posmrtné vydání)
Air de Ballet (posmrtné vydání)

Písně

Nine Songs (1862)
L'invitation au voyage (1870, slova Charles Baudelaire)
Sérénade de Ruy Blas (1873)
Sommation irrespectueuse (1880, slova Victor Hugo)
Tes yeux bleus (1883)
Credo d'amour (1883)
Chanson pour Jeanne (1886)
6 mélodies (1890)
Nez au Vent (posth.)

Jiná vokální díla

Cocodette et Cocorico (komický duet pro soprán, tenor a orchestr, 1878)
Monsieur et Madame Orchestre (komický duet pro 2 hlasy, sbor a klavír, 1877-79)
La Sulamite (lyrická scéna pro mezzosoprán, ženský sbor a orchestr, 1884)
Duo de l'ouvreuse de l'Opéra-Comique et de l'employé du Bon Marché (1888)
À la musique (soprán, ženský sbor a orchestr,slova Edmond Rostand, 1890)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emmanuel Chabrier na anglické Wikipedii.

Literatura

Benjamin Ivry: Francis Poulenc. London, Phaidon, 1996. ISBN 0-7148-3503-X
Roger Delage: Emmanuel Chabrier. Paris, Fayard, 1999. ISBN 978-2-213-60508-1
Francis Poulenc: Emmanuel Chabrier. London: Dobson, 1981. ISBN 0-234-77252-2
Steven Huebner: French Opera at the Fin de Siècle: Emmanuel Chabrier. Oxford Univ. Press, 2006. ISBN 978-0-19-518954-4.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Emmanuel Chabrier na Wikimedia Commons
Emmanuel Chabrier na projektu Musopen
Volně přístupné partitury děl od Emmanuela Chabriera v projektu IMSLP
Emmanuel Chabrier v Internet Movie Database (anglicky)
Život a dílo (anglicky)
Písně Emmanuela Chabriera (francouzsky), (anglicky)