Přeskočit na obsah

Emil Wald

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Wald
Narození12. dubna 1885
Kladno Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí19. dubna 1955 (ve věku 70 let) nebo 20. dubna 1955 (ve věku 70 let)
Brno ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníinženýr
ChoťBožena Sládečková
DětiVěra, Marie
RodičeFrantišek Wald otec
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ing. Dr.Tech Emil Wald (12. dubna 1885, Kladno[1], Rakousko-Uhersko19. dubna 1955, Brno, Československo) byl pracovník Západomoravských elektráren. Věnoval se problematice námraz na elektrických vodičích.

Narodil se 12. dubna 1885 v rodině chemika kladenských železáren prof. Františka Walda jako druhý syn. Ve dvacátých letech 20. století působil ve Škodových závodech v Plzni. Od 1. dubna 1924 pracoval jako vedoucí provozního oddělení ve společnosti Západomoravské elektrárny. Díky technickým znalostem byl od roku 1927 jmenován místoředitelem a od roku 1938 působil jako ředitel sekce. 5. dubna 1935 byl na ČVUT promován doktorem technických věd. Spolupracoval s ing. B. Hrdličkou ze zeměpisného ústavu Masarykovy univerzity na výzkumu námrazy na elektrických vodičích a odvodil, že váha roste se čtvercem času. Stanovil váhu námrazků podle síly vodiče a místa, kde se vedení nachází. Pro ověřování poznatků bylo postaveno několik měřících stanic v Novém Městě na Moravě, v Rapoticích a v Předíně. Na základě těchto poznatků byly sestaveny mapy a vypracovány směrnice pro stavbu elektrických vedení v námrazových oblastech v Československé republice. Poznatky jsou platné i v současné době.

Vojenská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 1906 byl odveden a vojenskou službu vykonával jako jednoroční dobrovolník od října 1906 od října 1907. Následně v hodnosti poručík převeden do zálohy. Po vypuknutí 1. světové války reaktivován a od 1. července 1915 zařazen jako správce provozní telegrafní služby u 7. armádního velitelství. 4. března 1918 byl odeslán do telegrafního důstojnického kurzu ve Lvově, následně od 15. března 1918 jako velitel polní radiové stanice čís. 11. V prosinci 1920 byl převeden v hodnosti nadporučík do zálohy (veden u čs. telegrafního praporu č. III) a 31. prosince 1936 propuštěn z branné moci.

V listopadu 1912 si vzal za manželku Boženu Sládečkovou (nar. 1891), dceru zakladatele Sládečkova vlastivědného muzea. Narodily se mu dvě dcery Věra a Marie, Marie se provdala za moravského historika PhDr. Adolfa Turka. Jeho švagrem byl československý legionář Josef Šindelář. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

  • Wald E. (1952): Obsluha elektrických sítí. – Průmyslové vydavatelství, Praha, 136 s.
  • Wald E. (1953): Jak měříme vydatnost námraz. - Časopis Energetika 12/1953

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rozvoj energetiky jižní Moravy, editor Miroslav Kubín a kolektiv, Brno : JME, 2002

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]