Přeskočit na obsah

Emanuel Andrássy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emanuel hrabě Andrássy z Csíkszentkirály a Krásnej Hôrky
Poslanec Uherského sněmu
Ve funkci:
1881 – 1891
PanovníkFrantišek Josef I.
Ve funkci:
1847 – 1848
Stranická příslušnost
ČlenstvíLiberální strana

Narození3. března 1821
Košice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. dubna 1891 (ve věku 70 let)
Gorice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtínádor hrtanu
Místo pohřbenírodinná hrobka v Krásnej Hôrke
Národnostmaďarská
ObčanstvíUhry
ChoťGabriela Pálffyová z Erdődu (od 1855)
Partner(ka)Charlotte Strachan
RodičeKároly Andrássy a Etelka Szapáryová
DětiGéza Andrássy
Marie Irma Andrássyová Csíkszentkirály a Krasznahorka
Etelka Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka
Natalia Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka
Karolina Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka
PříbuzníGyula Andrássy[1] a Aladár Andrássy (sourozenci)
Marie Gabriela Andrássyová z Csíkszentkirály a Krásnej Hôrky[2], Károly Manó Andrássy[2] a Manó Andrássy[2] (vnoučata)
Profesemalíř a politik
CommonsManó Andrássy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emanuel Andrássy, maďarsky Andrássy Manó (3. března 1821 Košice23. dubna 1891 Gorice), byl uherský hrabě se šlechtickým přívlastkem de Csíkszentkirály et Krasznahorka; uherský politik, průmyslník, cestovatel a umělec.[3]

Emanuel Andrássy se narodil jako nejstarší syn hraběte Károlyho Andrássyho a baronky Marianny Adelheid („Etelky“) Szapáry de Muraszombat. Kromě starší sestry Cornelie měl i bratry Gyulu a Aladára.[4]

Po studiu na právnické univerzitě v Pešti začal cestovat nejen po západní Evropě, ale i po severní Africe. Byl aktivistou revoluce v roce 1848/1849, která měla v Uherském království podobu boje za nezávislost na vládě rakouských Habsburků. Po potlačení povstání byl v exilu; věnoval se exotickým cestám do Číny a Indie. Po rakousko-uherském vyrovnání dostal amnestii a mohl se vrátit do Uher.

Oženil se 29. ledna 1855 s Gabriellou Pálffy a z tohoto manželství vzešlo sedm dětí.

O život jej v roce 1891 připravila nezdařená operace krku.

Po návratu se stal županem Turnianské župy, Gemersko-malohontské župy; později župy Zemplín. Působil jako poslanec Uherského sněmu (1847–1848 a 1881–1891).

Průmyslník

[editovat | editovat zdroj]
huť Etelka

V roce 1867 postavil ve městě Nižná Slaná železárny Hüttenwerke Etelka,[5] které nesly jméno jeho matky. Huť měla dvě vysoké pece, zkujňovací výheň a hamr na tyčové železo.[6] Další huť, kterou postavil v roce 1870 v obci Vlachovo, pojmenoval po svém otci Hütte Karl. Huť měla vysokou pec, hamr a dvě pražicí pece.

V roce 1871 spoluzaložil Erste österreichisch-ungarische Hochofengesellschaft (První rakousko-uherská vysokopecní společnost). V roce 1872 zahájila tato společnost výstavbu Sofiehütte (Žofinská huť) v Ostravě.

Pro tyto aktivity získal přezdívku Vasgróf (železný hrabě).

V umění byl samoukem, věnoval se malování a kresbě. Populární se staly jeho karikatury.

Kromě dolů a hutí byl Emanuel Andrássy majitelem zámku v Parchovanech a v obci Betliar, kde je umístěno muzeum rodu Andrássy.[7]

  1. Андраши, Юлий. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek Ia.
  2. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Nyitólap - Országgyűlési Könyvtár - Országgyűlés. Országgyűlési Könyvtár [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (maďarsky) 
  4. Andrássy de Csíkszentkirály et Krasznahorka 2. genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. 
  5. TERAZ.SK. Emanuel Andrássy, prezývaný Železný gróf, sa narodil pred 200 rokmi. TERAZ.sk [online]. 2021-03-03 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ŠIMKO, Róbert. Emanuel Andrássy (1821 – 1891). Banícke múzeum v Rožňave [online]. 2021-03-03 [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ŠTEFANEK, Jozef. kaštieľ Betliar. Hrady a zámky na Slovensku [online]. [cit. 2023-10-29]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]