Emanuel Štěpán Petr
| Emanuel Štěpán Petr | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. prosince 1852 Opočno |
| Úmrtí | 27. února 1930 (ve věku 77 let) Praha |
| Povolání | hudebník, varhaník a varhanář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Emanuel Štěpán Petr (25. prosince 1852[p 1] Opočno – 26. února 1930 Praha) byl český varhanář.[2][3] Celkově postavila jeho dílna 351 nástrojů.[4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vyučil se u Františka Jiráska ve východočeské Dobrušce a poté přesídlil do Prahy, kde pracoval ve varhanářských dílnách a snažil se zdokonalit ve svém řemesle. Vedle toho podnikal cesty do zahraničí, když působil například v polské Vratislavi. Podle některých zpráv, které ale nejsou ověřené, se měl setkat i s francouzským varhanářem Aristidem Cavaillé-Collem.[2]
V Praze Petr založil svou vlastní varhanářskou dílnu a postupem času se mu ji povedlo rozvinout do té míry, že se spolu s dílnou Jindřicha Schiffnera (někdy uváděného německy Heinricha Schiffnera) stala největším pražským varhanářským podnikem.[2] Petrova dílna za padesát let své činnosti postavila úhrnem 351 varhan, které se objevují nejen v České republice, ale i na území dalších států jako jsou Polsko, Slovensko či Rusko a Rumunsko. Stavěl jak nástroje malé, s jedním manuálem (klaviaturou) a několika rejstříky, tak chrámové varhany se třemi manuály a desítkami rejstříků.[2]
Dne 24. července 2016 byla na Petrově rodném domě číslo popisné 14 na opočenském Trčkově náměstí odhalena pamětní deska. Slavnosti se jako jeden z řečníků zúčastnil skladatel a textař Oskar Petr, jenž je prasynovcem Emanuela Štěpána.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Příklady Petrovy varhanní tvorby:
- Praha, kostel svaté Ludmily na náměstí Míru[2]
- Nové Město pod Smrkem, kostel svaté Kateřiny (1887)[1]
- Bulovka, kostel svatého Michaela archanděla (1889)[1]
- Praha, kostel svatého Ignáce na Karlově náměstí (1891)[6]
- Praha, kostel svatého Cyrila a Metoděje v Karlíně[7]
- Praha, kostel svatého Prokopa na Žižkově[6]
- Praha, kostel svatého Jiljí[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Rejstřík varhanářů, s. 36.
- ↑ a b c d e Emanuel Štěpán Petr [online]. Dobruška: Pro varhany [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ Petr Emanuel Štěpán [online]. Štěpán Svoboda [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ EHLOVÁ, Dana. Vrchol tvůrčího období prožíval stavitel varhan před sto lety, pátrá se po přesném datu úmrtí. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-16, rev. 2016-02-17 [cit. 2022-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Narození vynikajícího stavitele varhan v Opočně připomíná pamětní deska. Rychnovský deník [online]. 2016-07-28 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c ČIHAŘ, Marek. Oprava a rekonstrukce varhan v kostele sv. Ignáce v Praze 2 [online]. Praha: Arcibiskupství pražské [cit. 2021-04-11]. Dostupné online.
- ↑ KRÁTKÝ, Jiří; SVOBODA, Štěpán. Nejvýznamnější varhany České republiky. 1. vyd. Brno: CPress, 2019. 267 s. Dostupné online. ISBN 978-80-264-2859-6. Kapitola Kostel svatého Cyrila a Metoděje, s. 188.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SVOBODA, Pavel. Vybrané nástroje Em. Š. Petra a jejich vliv na interpretaci. Praha, 2015 [cit. 2021-04-11]. diplomová. Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze. Vedoucí práce Jaroslav Tůma.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Emanuel Štěpán Petr na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emanuel Štěpán Petr
