Přeskočit na obsah

Elizabeth Wilbraham

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elizabeth Wilbraham
Narození14. února 1632 nebo 1631
Weston-under-Lizard
Úmrtí27. července 1705 nebo 1703
Weston-under-Lizard
Povoláníarchitektka
ChoťSir Thomas Wilbraham, 3rd Bt.[1]
DětiMary Wilbraham[2]
Grace Wilbraham[2]
Elizabeth Wilbraham[2]
RodičeEdward Mytton[2] a Cecily Skeffington[3]
PříbuzníLady Anne Newport[2], Lady Diana Newport[2], Lady Elizabeth Newport[2], Henry Newport, 3rd Earl of Bradford[2], Richard Newport[2] a Thomas Newport, 4th Earl of Bradford[2] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elizabeth Wilbraham (rozená Myttom, 14  února 1632 Weston-under-Lizard – 27. července 1705 Weston-under-Lizard) byla členkou anglické aristokracie, která je tradičně označována za významnou mecenášku architektury.

Předpokládá se, že byla první ženou-architektkou, jejíž dílo mohlo být připisováno mužům. To však historici architektury zpochybňují.[4]

Raná léta

[editovat | editovat zdroj]

Elizabeth Myttonová se narodila v bohaté rodině a ve svých devatenáti letech se provdala za Thomase Wilbrahama, dědice baronství Wilbraham.[5] Společně se vydali na svatební cestu po Evropě. Využila toho k delší studijní cestě za architekturou.

V Nizozemsku se Elizabeth Wilbrahamová seznámila s architektem Pieterem Postem,[5] tvůrcem nizozemské barokní architektury. Studovala Palladiova díla v italských Benátkách a Městská rezidence v německém Landshutu.[6]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

O soukromém životě lady Wilbrahamové je známo jen málo, ale v roce 2008 byly objeveny soukromé dopisy, které byly předány do Staffordshire Record Office. Ty ukazovaly, jak lady Wilbrahamová hledala vhodné manžely pro své dcery Grace a Margaret. Podle marketingového ředitele nadace Weston Park Foundation "dopisy vysvětlují, jak důležitá byla v rámci tehdejší aristokracie vhodná partie. Byla to jistě velmi silná dáma a věděla, co chce a jak toho dosáhnout".[7]

Tvrdí, že byla první známou architektkou

[editovat | editovat zdroj]

Historik John Millar tvrdí, že Elizabeth Wilbrahamová je první známou ženskou architektkou.[5] Podle Millara to vyplývá z více než padesátiletého výzkumu na toto téma.[6] V roce 2007 uspořádali majitelé honosného sídla Wotton House konferenci, aby zjistili, kdo byl původním architektem budovy. Konference přinesla nejméně dva navazující příspěvky: v roce 2010 sir Howard Colvin navrhl, že původním architektem mohl být John Fitch, a později téhož roku Millar, když si všiml Colvinova příspěvku, navrhl jako alternativu lady Wilbrahamovou.[pozn. 1][8]

V sedmnáctém století bylo pro ženu nemožné vykonávat povolání a Millar uvedl, že lady Wilbrahamová využívala mužské architekty-exekutory, aby místo ní dohlíželi na stavbu.[5] Podle Millara navrhla pro svou rodinu více než tucet domů a vzhledem k zahrnutí výrazných a neobvyklých konstrukčních detailů ji Millar navrhl jako autorku 18 londýnských kostelů (oficiálně připisovaných Christopheru Wrenovi).[5] Protože Wren přišel k architektuře pozdě, Millar navrhl Elizabeth Wilbrahamovou jako jeho nejpravděpodobnější učitelku.[5]

Millar zašel tak daleko, že jako možné dílo Elizabeth Wilbrahamové navrhl až 400 staveb. Všechny zpravidla vykazují podobnosti s italskou nebo nizozemskou architekturou.[6] Wilbrahamová vlastnila vydání Palladiovy knihy I Quattro Libri (I. díl) z roku 1663 a značně si ji opatřila poznámkami.[6]

V autoritativním a encyklopedickém Biographical Dictionary of British Architects 1600-1840 (Biografický slovník britských architektů 1600–1840) (4. vydání; 2008) od sira Howarda Colvina je však zmíněna pouze jednou. Ve zmínce je uvedena jako mecenáška architektury.

Kanadská historička Cynthia Hammondová se ve své disertační práci z roku 2002 zmiňuje o "trapných označeních", která lady Wilbrahamové udělil Nikolaus Pevsner. Všímá si jeho nedostatku ve vyjádření "by Wilbraham", které má označovat erozi autorství Wilbrahamové, když pojednává o Weston Parku.[9][10]

Sám Millar však přiznává, že se nedochoval jediný dopis nebo podepsaná kresba se jménem Willbrahamové, která by ji spojovala s nějakým projektem. Jeho argumentace se opírá o poznámky v její kopii Andrea Palladia a podobnosti, které prý našel u staveb postavených v té době. Jeho tvrzení, že navrhla 400 budov, je stejně tak založeno na vizuální podobnosti.[4]

Historik architektury a specialista na Wrenovu tvorbu v Cambridgi James Campbell se domnívá, že toto tvrzení je "založeno především na představách a spekulacích". A kurátor Weston Parku Gareth Williams uvedl, že o kariéře architektky neexistuje žádný důkaz.[4]

Významné stavby

[editovat | editovat zdroj]
  • Weston Park, Staffordshire (1671)[11] – zdroje jako Historic England připisují návrh Elizabeth Wilbrahamové, ale jiné, například Weston Park Foundation, prosazují tvrzení o Williamu Taylorovi.[pozn. 2][12]
  • Kostel svatého Ondřeje, Weston-under-Lizard – kostel panství Weston Park. Pevsner popisuje kostel jako "podnik lady Wilbrahamové...[z] let 1700–1".[13]
  • Wotton House, Buckinghamshire (přestavěn 1704–1714) - architekt neznámý, ale uvádí se Elizabeth Wilbrahamová nebo John Fitch.[6]
  • Weston Park, Staffordshire
    Weston Park, Staffordshire
  • St Andrew's Church, Weston
    St Andrew's Church, Weston
  • Wotton House, Buckinghamshire
    Wotton House, Buckinghamshire

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Colvinův příspěvek byl publikován v roce2010 časopise v Georgian Group Journa
  2. ↑ Na podporu toho, že architektem je William Taylor, uvádí nadace Weston Park Foundation architektonickou podobnost mezi domem a kostelem Nejsvětější Trojice v Minsterley, vzdáleném 30 mil za hranicemi hrabství Shropshire, o němž je známo, že je dílem Taylora

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elizabeth Wilbraham na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b c d e f g h i j Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  4. ↑ a b c KAHN, Eve M. Maybe a Lady Taught Christopher Wren. The New York Times. 2012-03-08. Dostupné online [cit. 2023-03-04]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e f Elizabeth Wilbraham, the first lady of architecture. The Independent [online]. 2011-02-16 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e MILLAR, John. The first woman architect [online]. 2010-11-11 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Rare letters of Weston Park aristocrat donated to public records. - Free Online Library. www.thefreelibrary.com [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ Millar, John (11. listoad 2010). "The first woman architect". The Architects' Journal.
  9. ↑ Hammond, Cynthia Imogen. Wings, Gender and Architecture: Remembering Bath England. 2002. Concordia University, PhD dissertation.
  10. ↑ ÁLVAREZ, Eva. The Invisible Women: How female architects were erased from history [online]. 2017-03-08 [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ "Weston Hall and service wings to north and east (Grade I) (1039264). historicengland.org.uk [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ The History of Weston Park [online]. [cit. 2023-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ PEVSNER, Nikolaus. Staffordshire. Harmondsworth: Penguin Books, 1974. 376 s. Dostupné online. ISBN 0-14-071046-9, ISBN 978-0-14-071046-5. OCLC 1108113 S. 306–307. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Elizabeth_Wilbraham&oldid=22775501“