Eliášské údolí
 | |
|---|---|
 Odvaly uranových dolů v Eliášském údolí | |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°22′39,72″ s. š., 12°53′31,92″ v. d. |
  Rudný revír Eliášské údolí | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eliášské údolí je bývalý rudný revír, památkově chráněné území v Krušných horách na území historického horního města Jáchymova v Karlovarském kraji. V Eliášském údolí, které bylo roce 2018 vyhlášeno kulturní památkou České republiky, se zachovaly pozůstatky hornické činnosti z různých dějinných období. Celé území je součástí krajinné památkové zóny Hornická kulturní krajina Jáchymov, která byla v roce 2019 spolu s dalšími podobnými krajinnými památkovými zónami a jednotlivými památkami v oblasti Krušných hor na české i německé straně zapsaná na seznam Světového dědictví UNESCO jako Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří.[1][2]
Lokace
[editovat | editovat zdroj]Území se rozkládá severozápadně od Jáchymova, mezi osadami Vršek a Zálesí a Cihelnou. Údolím protéká Eliášův potok a prochází tudy naučná stezka Jáchymovské peklo.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Starými horníky bylo údolí nazýváno Spodní Niklasberg. Těžba zde započala již ve dvacátých letech 16. století, kdy byla objevena řada žil se stříbrným, kobaltovým nebo vizmutovým zrudněním.[3] Bylo zde vyraženo několik štol, ale fungovaly zde i větší doly. Úklonná jáma Elias (Eliáš) byla největším stříbrnorudným dolem v oblasti. Důl Antonín byl jediným dolem v této oblasti, kde se těžila železná ruda. Kvůli dostatku vody pro efektivní těžbu byl na Eliášském potoce založen kolem roku 1540 Heinzův rybník (dnes známý jako Horký rybník), z něhož se přiváděla voda na těžní kola a důlní čerpadla. Významná byla též šachta Rudolf (později přejmenovaná na Werner, po roce 1945 na Rovnost), založená v roce 1736. V 19. století, po vyčerpání stříbrných rud, se na dole Werner/Rovnost začaly těžit uranové rudy - využívala se i radioaktivní voda k terapeutickým účelům.[4]
.jpg)
Rozsáhlá těžba uranu v této oblasti se rozběhla po roce 1945. Byly obnoveny jámy Eliáš a Evina jabloň (Eva Apfelbaum) a řada menších i větších štol. Poblíž jámy Eliáš byla vyražena nová šachta Jiřina, dále po proudu potoka vznikly šachty Adam a Eva, poblíž jámy Rovnost šachta č. 14.[5] Pod opuštěným dolem Antonín se v roce 1948 začal hloubit důl Eduard. Na těžbě uranu pracovali v letech 1946-1949 němečtí váleční zajatci, které posléze vystřídali političní vězni. Poblíž hlavních dolů vznikly zajatecké, později trestanecké pracovní tábory.
Po skončení těžby v první polovině 60. let 20. století byla většina důlních objektů i objekty pracovních táborů zlikvidovány. Na odvalu hlušiny v blízkosti dolu Eduard byl v 70. letech vybudován biatlonový areál. Později zde vznikl sportovní areál pro různé volnočasové aktivity. Utrpení vězňů z pracovních táborů připomíná naučná stezka a Skautský kříž.
Pozůstatky těžby
[editovat | editovat zdroj]Eliášské údolí je ukázkou reliktní montánní krajiny, v níž se kombinují pozůstatky z dávných dob těžby stříbrné rudy s pozůstatky novodobé těžby uranu. Z 16. století se dochovaly navzájem se křížící systémy pinek a odvalů. Heinzův rybník s přilehlými vodními příkopy je cennou technickou památkou. Období po roce 1945 připomínají obrovské odvaly uranových šachet, které jsou významným krajinotvorným fenoménem. Z budov se zachovalo velmi málo - torzo centrální kompresorovny a ojedinělé zbytky zdí a konstrukcí.[6] Odvaly jsou nalezištěm řady vzácných minerálů (smolinec, nickelskutterudit, annabergit, bismutin, eulytin, bismutit, beyerit, namibit). Daří se zde rovněž mnoha rostlinám dříve v těchto místech neznámých, včetně ohrožených druhů orchidejí (kruštík tmavočervený, korálice trojklaná, prstnatec májový, prstnatec plamatý, jednokvítek velekvětý aj.).[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Odvaly v údolí -
Pohled od úpatí odvalu -
Okraj odvalu dolu Eva nad údolím -
Pohled do údolí z odvalu dolu Eva -
Kompresorovna -
Interiér kompresorovny -
Eliášův potok pod vyústěním ze štoly v údolí -
Skautský kříž
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 106314 :. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Hornický region Erzgebirge / Krušnohoří - světové dědictví UNESCO [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2019 [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Eliášské údolí je kulturní památkou | PROPAMÁTKY - Zpravodajství. www.propamatky.info [online]. 2019-03-19 [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ PALFI, Miroslav. Důl Rovnost. JÁCHYMOV – brána Krušných hor [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
- ↑ PALFI, Miroslav. Eliášské údolí. JÁCHYMOV – brána Krušných hor [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Rudný důl - revír Eliášské údolí - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-03-07]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eliášské údolí na Wikimedia Commons - Jáchymov - brána Krušných hor
