El'azar ben Ja'ir
| El'azar ben Ja'ir | |
|---|---|
| Narození | 1. století |
| Úmrtí | 73 Masada |
| Povolání | vojevůdce |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
El'azar ben Ja'ir (hebrejsky: אלעזר בן יאיר, zemřel 73 n. l.) byl vůdce radikální židovské skupiny zélótů v 1. století n. l. v Judeji. Účastnil se první židovské války, a když se Římanům podařilo opětovně dobýt Jeruzalém, uprchl se svými souvěrci do pevnosti Masada u Mrtvého moře. Tam se v obklíčení se svými věrnými po několik let úspěšně bránil, a když se nakonec římským vojákům v roce 73 n. l. podařilo hradby pevnosti prorazit, raději se svými stoupenci spáchal kolektivní sebevraždu, než aby stali římskými otroky.
Obrana Masady
[editovat | editovat zdroj]Po dobytí Jeruzaléma a zboření jeruzalémského Chrámu v roce 70 se stala Masada posledním místem židovského protiřímského odporu. Byla proto obklíčena římskými vojsky pod vedením generála Flavia Silvy. Pevnost však byla odolná proti přímému útoku, a tak se Římané rozhodli ji odříznout od přístupových cest a protivníky vyhladovět. Díky velmi dobrým zásobám ale obránci Masady vydrželi přečkat několik let. Římští ženisté nicméně během této doby zbudovali rampu, díky níž mohli beranidlem prorazit hradbu pevnosti. V noci před předpokládaným útokem shromáždil El'azar ben Ja'ir své stoupence a v pohnutém projevu jim připomněl společné odhodlání nikdy nebýt sluhy Římanů ani jiného Boha. Ti se nakonec všichni rozhodli pro kolektivní sebevraždu a vypálení všech staveb na Masadě. Když druhý den Římané vtrhli v plné zbroji do pevnosti, objevili na tisíc mrtvých obránců pevnosti. Příběh o sebevraždě se Římané dozvěděli díky dvěma ženám, které se před hromadnou sebevraždou spolu s pěti dětmi ukryly v nádrži na vodu.[1]
Ben Ja'irův odkaz
[editovat | editovat zdroj]Na počest hrdinského činu, který zélóti v čele s El'azarem ben Ja'irem na Masadě provedli, přijal jeho jméno, jakožto svůj pseudonym, Avraham Stern.[2] Stern žil ve 20. století a ve 30. a 40. letech bojoval proti britské mandátní správě ustanovené nad zemí izraelskou.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. S. 118–119. (anglicky)
- ↑ BEN-YEHUDA, Nachman. Political Assassinations By Jews: A Rhetorical Device For Justice. New York: State University of New York Press, 1992. 527 s. Dostupné online. ISBN 978-0791411650. S. 104. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EISENBERG, Ronald L. The Streets of Jerusalem: Who, What, Why. Jerusalem: Devora, 2006. 407 s. Dostupné online. ISBN 1-932687-54-8. (anglicky)
