Egeran
| Egeran[1] | |
|---|---|
 Minerál z lokality Hazlov | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | (Ca,Na)19(Al,Mg,Fe)13(SiO4)10(Si2O7)4(OH,F,O)10 |
| Identifikace | |
| Barva | hnědá až hnědozelená |
| Vzhled krystalu | radiálně paprsčitý |
| Soustava | čtverečná |
| Tvrdost | 6,5-7 |
| Lesk | skelný |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 3,3-3,45 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | nerozpustný |
Egeran je odrůda či starý lokální název vesuvianu (také starším názvem idokras), který patří mezi hlinitohořečnatovápenaté křemičitany o tvrdosti 6,5 až 7. Je to čtverečný sloupcovitě paprsčitý nerost, který vzniká kontaktní metamorfózou, obvykle na rozhraní žuly (granitu) a vápenatých sedimentů (nejčastěji vápenců). Na kontaktu obvykle vznikají typické vápenato-silikátová hornina zvaná erlan, ve které se vyskytuje hojně vesuvian, epidot a grossulár. Egeran má tmavě zelenou až hnědou barvu, existují ale i výrazně žluté, světle zelené i růžové variety vesuvianu. Složení vesuvianu je poměrně složité a proměnlivé.
Jméno egeran je odvozeno ze slova Eger, což je německý název pro město Cheb.[2] Nerost jako samostatný nový minerál pojmenoval v roce 1822 hrabě Kašpar Šternberk.[3] Později však vyšlo najevo, že se jedná o již dříve známý a popsaný minerál vesuvian. O tento nerost se velice zajímal v první polovině 19. století básník J. W. Goethe během svého pobytů v Aši. Proto se někdy nesprávně uvádí, že tento nerost poprvé popsal Goethe.[4]
Nejznámějším nalezištěm egeranu je chráněná lokalita, přírodní památka U cihelny, nedaleko obce Hazlov.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo egeran.
- ↑ SVOBODA, Josef et al. Encyklopedický slovník geologických věd – 1. svazek A-M. Praha: Československá akademie věd, 1983. S. 318.
- ↑ GÜRTLEROVÁ. Geologické lokality [online]. [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ U cihelny [online]. Karlovarský kraj [cit. 2017-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-29.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (německy) Informace na webu mineralienatlas.de
