Eduard Zintl
| Eduard Zintl | |
|---|---|
 | |
| Narození | 21. ledna 1898 nebo 2. října 1898 Weiden in der Oberpfalz |
| Úmrtí | 17. ledna 1941 (ve věku 42 let) Darmstadt |
| Alma mater | Mnichovská univerzita |
| Pracoviště | Technická univerzita Darmstadt Freiburská univerzita |
| Ocenění | Liebigova medaile (1938) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Zintl (21. ledna 1898 Weiden – 17. ledna 1941 Darmstadt) byl německý chemik, zabýval se převážně intermetalickými sloučeninami.[1] Objevil Zintlovy fáze, které jsou po něm pojmenovány.[2]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Titul Ph.D. získal v roce 1923, ve věku 25 let, tématem jeho doktorské práce bylo upřesnění molární hmotnosti bromu.[3] Poté zůstal ve skupině Otto Hönigschmida, kde se podílel na vedení Ph.D. studentů, např. Josefa Goubeau.
V letech 1928 až 1933 byl profesorem anorganické chemie na Freiburské univerzitě. V tomto období se zabýval studiem struktury komplexních aniontů vzniklých rozpouštěním kovů v kapalném amoniaku, jedním z komplexů, které objevil byl [Na(NH3)x]4[Pb9].[4]
Práce v laboratoři atomových hmotností mu umožnila získat zkušenosti s prací s chemickými prvky a jejich sloučeninami. Rozpoznal, že ve sloučeninách dochází ke zmenšování atomového objemu, což může naznačovat vznik kationtů.[5]
Práce v Darmstadtu
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1933 nastoupil na Technickou univerzitu Darmstadt.[4] Zdejší výzkum komplexních aniontů ho přivedl až k objevu Zintlových fází. Zintlovy fáze jsou iontové sloučeniny, anionty jsou tvořeny klastry. Dochází zde k přenosu elektronu z elektropozitivnějšího kovu. Např. v Na2Tl je polyanion Tl 8-
4 s tetraedrickou strukturou podobnou bílému fosforu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Zintl na anglické Wikipedii.
- ↑ ZINTL, E. Intermetallische Verbindungen. Angewandte Chemie. 1939-01-07, roč. 52, čís. 1, s. 1–6. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. DOI 10.1002/ange.19390520102. (německy)
- ↑ SEVOV, Slavi C. Zintl Phases. Příprava vydání J. H. Westbrook, R. L. Fleischer. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd Dostupné online. ISBN 978-0-471-49315-0, ISBN 978-0-470-84585-1. DOI 10.1002/0470845856.ch6. S. 113–132. (anglicky) DOI: 10.1002/0470845856.ch6.
- ↑ HÖNIGSCHMID, O.; ZINTL, E. Revision des Atomgewichts des Broms durch vollständige Synthese des Bromsilbers. Justus Liebigs Annalen der Chemie. 1923-01, roč. 433, čís. 1, s. 201–230. Dostupné online [cit. 2023-12-14]. ISSN 0075-4617. DOI 10.1002/jlac.19234330119. (anglicky)
- ↑ a b FÄSSLER, Thomas F. 125 Years Eduard Zintl. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 2023-12-05. Dostupné online [cit. 2023-12-14]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.202300227. (anglicky)
- ↑ HÖNIGSCHMID, O. Eduard Zintls Lehrjahre in München. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft (A and B Series). 1942-05-06, roč. 75, čís. 5. Dostupné online [cit. 2022-05-30]. ISSN 0365-9488. DOI 10.1002/cber.19420750532. (anglicky)
- ↑ HE, Hua; TYSON, Chauntae; BOBEV, Svilen. New Compounds with [As7]3– Clusters: Synthesis and Crystal Structures of the Zintl Phases Cs2NaAs7, Cs4ZnAs14 and Cs4CdAs14. Crystals. 2011-06-28, roč. 1, čís. 3, s. 87–98. Dostupné online. DOI 10.3390/cryst1030087.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Zintl na Wikimedia Commons
