Eduard Kreysa

Eduard von Kreysa
Prezident Vrchního soudu c. k. zeměbrany
Ve funkci: 1916 – 1918
Předchůdce	Georg Balás
Nástupce	funkce zanikla
Vojenská služba
Služba	Rakousko-uherská armáda Československá armáda
Hodnost	generál III. třídy v.v. (1919), generál pěchoty (1917), polní podmaršál (1914), generálmajor (1910)
Narození	18. února 1860 Hustopeče
Úmrtí	28. dubna 1923 (ve věku 63 let) Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard von Kreysa (18. února 1860 Hustopeče – 24. dubna 1923 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské školy sloužil v c. k. armádě od roku 1877, řadu let strávil u různých jednotek c. k. zeměbrany. Na začátku první světové války se jako divizní velitel zúčastnil bojů na východní frontě. Ze zdravotních důvodů aktivní službu na frontě opustil a v letech 1916–1918 zastával funkci prezidenta Vrchního soudu c.k. zeměbrany. Ve vojsku dosáhl hodnosti generála pěchoty a byl povýšen do šlechtického stavu. Po zániku monarchie mu byla přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi v československé armádě (1919).

Životopis

Erb Eduarda Kreysy udělený při povýšení do šlechtického stavu (1917)

Po reálce v rodných Hustopečích získal vojenské vzdělání na kadetní škole v Brně (1875–1877). V hodnosti poručíka se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny, poté nastoupil k 45. pěšímu pluku, s nímž sloužil v Brně, Hradci Králové nebo Přemyšlu. V roce 1888 přešel k jednotkám c. k. zeměbrany a v roce 1889 byl povýšen na kapitána. U různých zeměbraneckých pluků sloužil v Písku, Sankt Pölten, Vídni nebo Opavě a mezitím postupoval v hodnostech (major 1898, podplukovník 1901). Uplatnil se také jako pedagog, několik let působil na Zeměbranecké kadetní škole ve Vídni a v letech 1902–1905 byl jejím ředitelem. V roce 1905 byl povýšen na plukovníka a od roku 1907 byl velitelem 27. zeměbraneckého pluku v Lublani.

V roce 1910 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 52. zeměbranecké brigády v Litoměřicích (1910–1913). Od roku 1913 velel 13. pěší divizi zeměbrany ve Vídni a k datu 1. května 1914 byl povýšen na polního podmaršála. Se svou divizí byl na začátku první světové války povolán na východní frontu, kde byl začleněn do 4. armády generála Auffenberga a zúčastnil se bojů v Haliči. Do léta 1915 bojoval v Karpatech, poté byl ze zdravotních důvodů z fronty odvolán. K datu 1. ledna 1916 byl jmenován do funkce prezidenta Vrchního soudu c. k. zeměbrany (Obersten Landwehr-Gerichtshofes) a v tomto úřadu setrval do konce války. V roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchoty a téhož roku byl povýšen do šlechtického stavu.

Po zániku monarchie požádal o zařazení do československé armády a k datu 17. prosince 1919 mu byla přiznána hodnost československého generála III. třídy ve výslužbě s nárokem na penzi. Zemřel ve Vídni 24. dubna 1923 ve věku 63 let.

Řády a vyznamenání

Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání, jako ředitel zeměbranecké důstojnické školy byl oceněn i zahraničními panovníky.

• Válečná medaile (1879)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1904)
• Řád železné koruny III. třídy (1907)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914)
• Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915)
• Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915)

• Řád sv. Stanislava (1904, Rusko)
• rytíř Řádu Albrechtova (1907, Sasko)

Odkazy

Literatura

• BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 200–201 (heslo Eduard Kreysa) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2028; Praha, 2016; s. 282–283 (heslo Kreysa) ISBN 978-80-85955-51-4

Externí odkazy

• Eduard von Kreysa in: Österreichisches Biographisches Lexikon

Autoritní data	GND: 1017986681 ISNI: 0000 0003 5982 1957 VIAF: 220643057