Přeskočit na obsah

Eduard Chmelár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Doc. Mgr. Eduard Chmelár, Ph.D.
Eduard Chmelár (2. ledna 2009)
Eduard Chmelár (2. ledna 2009)
Předseda hnutí Socialisti.sk
Ve funkci:
12. listopadu 2019 – 26. srpna 2020
Předchůdcefunkce vznikla
NástupceArtúr Bekmatov
Stranická příslušnost
ČlenstvíSocialisti.sk (2019–?)
Nestraník
do NR SRSDĽ (1998)
do EPSZ (2009)
na prezidentanezávislý (2019)
Narození21. srpna 1971 (53 let)
Modra
Alma materUniverzita Komenského v Bratislavě
Profesenovinář a politik
CommonsEduard Chmelár
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Chmelár (* 21. srpna 1971, Modra) je slovenský historik, politický a mediální analytik, vysokoškolský učitel, publicista a občanský aktivista. Rektor Akademie médií, vysoké školy mediální a marketingové komunikace v Bratislavě.

Jeho dětství je spojené s Pezinkem, kam chodil na základní školu i gymnázium a žil zde do roku 1996. Studoval žurnalistiku na FFUK v Bratislavě a interkulturní vztahy na University of Warwick v Spojeném království. Během sametové revoluce roku 1989 byl představitelem VPN v Pezinku. Pracoval jako novinář, dostal několik cen za žurnalistickou tvorbu, založil a vedl společensko-politický týdeník Slovo; vedl řadu občanských kampaní, většinou mírových, jako například úspěšnou kampaň v roce 2001 za zrušení základní vojenské služby nebo 15. února 2003 největší protiválečnou demonstraci v dějinách Slovenska – pochod proti válce v Iráku, kterého se zúčastnilo přes 2 000 lidí. Je koordinátorem Iniciativy za Občanskou ústavu. Od roku 2005 působí jako docent v oboru slovenských dějin. Byl vedoucím Ústavu politologie Fakulty masmédií Panevropské vysoké školy v Bratislavě a přednášel na Katedře žurnalistiky FF UKF v Nitře. 22. listopadu 2012 ho Akademický senát AM zvolil za prvního rektora Akademie médií, vysoké školy mediální a marketingové komunikace v Bratislavě.

Ve svém vědeckém zájmu se soustřeďuje na dějiny, média a globalizaci; je autorem námětu a scénáře cyklu historických dokumentů Magická osmička (STV, 2008) a autorem námětu oceněného filmu Slovenské národní povstání 1944 (STV, 2009). V říjnu roku 2008 získal jednu ze tří finálových nominací na Cenu Evropského parlamentu za žurnalistiku. Léta 2009 byl nezávislým kandidátem do Evropského parlamentu na listině Strany zelených.

Žije v Galantě.[zdroj⁠?!]

Práce

[editovat | editovat zdroj]
Eduard Chmelár na demonstraci proti násilí v Gaze (Bratislava, leden 2009)

Monografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Uhorská tlačová politika (Nitra : UKF, 1998) ISBN 80-88738-51-2
  • Rozprava o zjednotení ľudstva (Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2001) ISBN 80-8061-137-8
  • Svet nie je na predaj (Bratislava : Eko-konzult, 2003) ISBN 80-89044-91-3
  • Rekonštrukcia slovenských dejín : formovanie slovenskej identity (Bratislava : Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, 2021) ISBN 978-80-8202-149-6

Studie a odborné články

[editovat | editovat zdroj]
  • Paleožurnalistika ve starověkém Římě. In: Otázky žurnalistiky 2001, č. 3–4, s. 341–344.
  • Poznámky k periodizaci a metodologii dějin žurnalistiky. In: Otázky žurnalistiky 2002, č. 1–2, s. 102–105.
  • Filozofie svobody projevu. In: Otázky žurnalistiky 2003, č. 3–4, s. 164–176.
  • Mezinárodněprávní zajištění svobody informace. In: Média na prahu třetího tisíciletí. Trnava, Univerzita sv. Cyrila a Metoděje 2003, s. 141–149.
  • Pravda, lež a objektivita v žurnalistice. In: Acta Nitriensiae 7. Nitra, FF UKF 2005, s. 127–134.
  • Soumrak žurnalistiky a budoucnost informování. In: masmediální komunikace v interdisciplinárním výzkumu. Trnava, UCM 2006, s. 43–47.
  • Reportér Laco Novomeský. In: Laco Novomeský. Kulturní politik, politik v kultuře. Bratislava, Věda 2006, s. 158–167.
  • Filozofie Slovenská dějin (1. – 19.) In: Slovo č. 37/2007 – č. 3/2008.
  • Nejnovější pohledy na nejstarší dějiny Slovenské novinářství I. In: Otázky žurnalistiky 2008, č. 1–2, s. 2–12.
  • Nejnovější pohledy na nejstarší dějiny Slovenské novinářství II. In: Otázky žurnalistiky 2008, č. 3–4, s. 2–11.
  • Zrušení cenzury v roce 1968. In: Rok 1968. Novináři na Slovensku. Bratislava, Historický ústav SAV 2008, s. 78–94.
  • Publicistické činnost disidenta Jána Čarnogurského. In: Svoboda v nesvobodě. Příspěvek disentu a médií k pádu totality. Ružomberok, Verbum 2011, s. 49–56.
  • Svoboda projevu v arabském světě. In: Otázky žurnalistiky 2012, č. 1–2, s. 40–45.
  • Právo na odpověď v Slovenské a evropském právním řádu. In: Global Media Journal, 2013, č. 1, s. 64–72.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Chmelár na slovenské Wikipedii.


Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HOŘENÍ, Monika. Na Ukrajině se hraje o nový světový pořádek. Rozhovor. Naše pravda. Praha: Futura, 20. duben 2023, roč. 2, čís. 16, s. 5. [cit. 2023-04-22]. ISSN 2788-0982. [Edo Chmelár o mírové iniciativě, postojích slovenské společnosti k válce na Ukrajině, charakteru této války, úloze Číny, válečné propagandě apod.]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eduard_Chmelár&oldid=24179240“