ECU-TEST
| Vývojář | tracetronic GmbH |
|---|---|
| Aktuální verze | 2024.4 (02.12.2024) |
| Operační systém | Windows, Linux |
| Typ softwaru | Test automation, Software testing - Test software, Data acquisition |
| Licence | Proprietary software |
| Web | ecu.test product page |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
ecu.test je softwarový nástroj vyvinutý společností tracetronic GmbH, založenou v Drážďanech, Německo, pro softwarové testování a validaci vestavěných (zabudovaných systémů).
Od vydání první verze ecu.test v roce 2003 ,[1] je software používán jako standardní (běžný) nástroj ve vývoji automobilových řídících jednotek (Electronic Control Unit)[2][3][4][5][6][7], a čím dál tím více ve vývoji těžkého strojírenství[8][9] podobně jako v tovární automatizaci.[10] Vývoj software začal v rámci výzkumného projektu „systematického testování řídících jednotek“ a položil základní kámen pro tracetronic GmbH z Technické univerzity v Drážďanech. ecu.test se zaměřuje na specifikaci, implementaci, dokumentaci, realizaci a vyhodnocení zkušebních (testovacích) případů. Vzhledem k různým testovacím automatizačním metodikám, nástroj zajišťuje účinné provádění všech činností tvorby, realizace a vyhodnocení testovacích případů (Test-case).[11]
Funkčnost
[editovat | editovat zdroj]Metodologie
[editovat | editovat zdroj]ecu.test automatizuje kontrolu celého testovacího prostředí a podporuje širokou škálu testovacích nástrojů. Různé úrovně (vrstvy) abstrakce pro naměřené veličiny dovoluje aplikaci použití v různých úrovních testů, např. v rámci modelu ve smyčce, software ve smyčce (SIL) a hardware ve smyčce (HIL) jakož i v reálných systémech (RTI, například v automobilu). Vytváření testovacích případů v ecu.test je grafické a nevyžaduje tudíž žádné znalosti programování. Test-case popisy mají obecný tvar, který spolu s rozsáhlou parametrizací a možností konfigurace umožňuje jednotný přístup ke všem testovacím nástrojům a tím zjednodušuje znovuvyužití existujících testů přes vícenásobné vývojové fáze.
Struktura
[editovat | editovat zdroj]ecu.test je rozdělen do čtyř funkčních oblastí:
- Editor a Projekt Manager
- Konfigurátor
- Test Engine
- Analyzér a Protokol Generátor
Za účelem vytvoření testovacího případu (test-case), jedné nebo více sekvencí kroků testu a jejich parametrizací jsou specifikovány pomocí Editoru. Testovací kroky zahrnují čtení a vyhodnocování stavu proměnných testovaného vzorku, manipulaci s testovacím prostředí, stejně jako provádění diagnostických funkcí a řídicích struktur. Pro organizaci (řízení) několika testovacích případů se používá Projekt manager. Dodatečné nastavení pro testované zařízení a testovací prostředí lze provést pomocí Konfigurátoru. Provedení zkoušky případů se provádí za použití vícestupňového Test Engine. Vygenerovaná log-data tvoří základ pro vytvoření testovacích protokolů. Následně po vyhodnocení testu jsou volitelné kontroly nahraných naměřených veličin provedeny v Analyzéru. Z výsledků provedeného testu a jeho kontroly pak Protokol Generátor vygeneruje podrobnou zprávu o zkoušce, která je zobrazena interaktivně a může být archivována v souborech a databázích.
Rozhraní
[editovat | editovat zdroj]ecu.test poskytuje jasně definované rozhraní pro rozšíření i pro integraci do stávajících zkušebních a ověřovacích procesů. Velké množství zkušebního hardware a software je podporováno výchozím nastavením (standardně). Užitím uživatelských testovacích kroků, plug-inů a Python skriptů, a dalšími nástroji může být spojen s minimálním úsilím. Pomocí speciální klient-server architektury , jsou softwarové nástroje dostupnější v testovacím počítači v distribuovaných testovacích prostředí. Užitím COM rozhraní mohou být integrvány další nástroje, např. pro správu požadavků, řízení revizí a modelu založeném na testování. ecu.test podporuje následující hardwarové a softwarové nástroje a je založen na následujících normách:[12]
Podporovaný hardware a software
[editovat | editovat zdroj]- A&D: iTest
- ASAM: ACI
- ASAM: iLinkRT
- ASAM: XiL
- ASAP: STEP
- ATI: VISION
- AVL: LYNX
- AVL: PUMA
- Basler: pylon
- Beckhoff: TwinCAT
- CARLA Team: CARLA
- Digiteq: FrameGrabber 4 MultiBox
- Digiteq: MGB
- dSPACE: AURELION
- dSPACE: ControlDesk
- dSPACE: ModelDesk
- dSPACE: MotionDesk
- dSPACE: RTMaps
- dSPACE: XIL API
- EA: UTA
- EMVA: GenICam
- ESI: SimulationX
- ETAS: BOA
- ETAS: COSYM SIL
- ETAS: INCA
- ETAS: LABCAR-PINCONTROL
- FEP
- FEP3
- FEV: Morphée
- froglogic: Squish
- Google: ADB
- Göpel: Video Dragon
- HORIBA FuelCon: TestWork
- HMS: ACT - Residual bus simulation
- HMS: Legacy Bus Interfaces (VCI V2)
- HMS: VCI V4
- IDS: uEye
- IPG: CarMaker
- JS Foundation: Appium
- KS Engineers: Tornado
- Lauterbach: TRACE32
- MAGNA: BluePiraT
- Mathworks: MATLAB® & Simulink
- Mechanical Simulation Corporation: CarSim
- MicroNova: NovaCarts
- Modelica Association: FMI
- National Instruments: LabVIEW
- National Instruments: VeriStand
- National Instruments: VISA
- OPAL-RT: RT-LAB
- PEAK: PCAN
- PLS: UDE
- QUANCOM: QLIB
- RA Consulting: DiagRA D
- ROS2
- SAE: PassThru
- Scienlab: Charging Discovery System
- Scienlab: Energy Storage Discover
- SFC: Selenium
- Softing: Diagnostic Tool Set
- Softing: EDIABAS
- Speedgoat: Simulink Real-Time XIL
- Synopsys: Silver
- Synopsys: Virtualizer
- Technica: BTS
- Technica: Capture Module
- The GNU Project: GDB
- tracetronic: Ethernet
- tracetronic: Multimedia
- tracetronic: RemoteCommand
- tracetronic: Serial interface
- tracetronic: SocketCAN
- tracetronic: SSH MultiConnect
- TOSUN: libTSCAN API
- TTTech: TTXConnexion
- Typhoon HIL: Typhoon HIL Control Center
- Vector: CANalyzer
- Vector: CANape
- Vector: CANoe
- Vector: DYNA4
- Vector: SIL Kit
- Vector: XL API
- ViGEM: Car Communication Analyzer
- Vires: Virtual Test Drive
- VW: ODIS
- X2E: Xoraya
Podporované systémy pro správu životního cyklu aplikací
[editovat | editovat zdroj]- Broadcom Rally Software
- IBM Engineering Test Management - ETM
- Jama connect
- OpenText ALM/Quality Center (HP Quality Center)
- OpenText ALM Octane
- PTC Codebeamer
- PTC Windchill
- SIEMENS Polarion ALM
Podporované systémy pro správu verzí
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku ECU-TEST na anglické Wikipedii.
- ↑ H.-C. Reuss, R. Deutschmann, J. Liebl, F. Munk, C. Schmidt: Automatisierter Motorsteuergerätetest mit Hardware-in-the-Loop Prüfständen. 5. Internationales Stuttgarter Symposium „Kraftfahrwesen und Verbrennungsmotoren“. Expert-Verlag, 2003.
- ↑ Rocco Deutschmann, Frank Günther, Matthias Roch, Hans-Christian Reuss, Frank Kessler, Wolfram Bohne, Carsten Krug: Neue Strategien und Lösungen zur Testautomatisierung für die Validierung von Steuergeräte-Software. 6. Internationales Stuttgarter Symposium „Automobil- und Motorentechnik“. Expert-Verlag, 2005.
- ↑ Rocco Deutschmann, Peter Strähle: Ein Framework für ein Testautomatisierungswerkzeug. 26. Tagung „Elektronik im Kraftfahrzeug“. Expert-Verlag, 2006.
- ↑ Wolfgang Schlüter, Franz Dengler: HiL-Testsysteme für den BMW Hydrogen 7. 7. Tagung „Hardware-in-the-Loop-Simulation“. Haus der Technik, 2007.
- ↑ Rocco Deutschmann: Effiziente Strategien für den Steuergerätetest. 2. Tagung „Diagnose in mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert-Verlag, 2008.
- ↑ Matthias Roch, Rocco Deutschmann: Testautomatisierung und HiL für Diagnosetests. 4. Tagung „Diagnose in mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert-Verlag, 2010.
- ↑ Daniel Brückner, Michael Kahle: OTX als Test- und Applikationssprache in der On-Board-Diagnose. 6. Tagung „Diagnose in mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert-Verlag, 2012.
- ↑ Thomas Neubert, Rocco Deutschmann: Automatisierter Softwaretest mittels HiL-Technologie. 13. ITI-Symposium, 2010.
- ↑ Rocco Deutschmann, René Müller, Andreas Abel, Torsten Blochwitz: Geländegängige Einsatzfahrzeuge simulieren und testen. Automobiltechnische Zeitschrift, 2011.
- ↑ Klaus Kabitzsch, André Gellrich, Jens Naake: Automatisierte Steuerungstests vereinfachen die virtuelle Inbetriebnahme in der Fabrikautomation. atp edition, 2012.
- ↑ Rocco Deutschmann: Semi-formal methods for the automated test of embedded systems. Doctoral thesis, TU Dresden, 2007.
- ↑ Datenblatt ECU-TEST (PDF; 372 kB). Abgerufen am 27. März 2020.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- ECU-TEST auf der Website der TraceTronic GmbH, citováno 5. února 2020
- TraceTronic GmbH, citováno 5. února 2020
- Testtool Review, citováno 27. března 2020
- PEGASUS Forschungsprojekt - Bundesministeriums für Wirtschaft und Energie, citováno 10. dubna 2019
- Testfallgenerierung, Testraumabdeckung und Reduktion des Testaufwandes - Bundesministeriums für Wirtschaft und Energie, citováno 10. dubna 2019
- SILICON Saxony Mitglieder, citováno 10. dubna 2019
- Youtube ECU-TEST Einführung und Übersicht, citováno 10. dubna 2019
- ASAM Arbeitsgruppe - Standardization for Automotive Development Archivováno 12. 8. 2020 na Wayback Machine., citováno 10. dubna 2019