Přeskočit na obsah

Dymokursko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Dymokursko
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Nejsevernější část přírodní památky u Prodašic
Nejsevernější část přírodní památky u Prodašic
Základní informace
Vyhlášení15. března 2017
VyhlásilKrajský úřad Středočeského kraje
Nadm. výška200–250 m n. m.
Rozloha77,38 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresMladá Boleslav, Nymburk
Souřadnice
Dymokursko
Dymokursko
Další informace
Kód6135
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Dymokursko je přírodní památkaokresech Mladá Boleslav a Nymburk ve Středočeském kraji. Chráněné území je tvořeno 6 oddělenými části, které jsou v plánu péče označovány Dymokursko 1 až 6. Bylo vyhlášeno v roce 2017 k ochraně vegetace stojatých vod, mozaiky různých druhů luk, lad a lesů s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

K význačným rostlinám v přírodní památce patří například kosatec sibiřský, hrachor hrachovitý, kostival český, violka nízká a pampeliška zavlažovaná. Z živočichů se v ní vyskytuje strakapoud prostřední, včelojed lesní, skokan zelený nebo roháč obecný.

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Středočeského kraje v kategorii přírodní památka s účinností od 15. března 2017.[2]

Přírodní památka s rozlohou 77,38 hektarů (77,57 hektarů[3]) leží v nadmořské výšce 200–250 metrů a doplňuje ji vyhlášené ochranné pásmo s rozlohou 1,16 hektaru. Částečně se překrývá se stejnojmennou evropsky významnou lokalitou a ptačí oblastí Rožďalovické rybníky.[2]

Území přírodní památky je rozděleno do šesti oddělených částí ve dvou okresech:[3]

Plocha Rozloha (ha) Okres Katastrální území Popis
Dymokursko 1 6,6 Nymburk Městec Králové Na jihozápadním a západním břehu Štítarského rybníka nedaleko Městce Králové, komplex střídavě vlhkých bezkolencových luk v různých stádiích ruderalizace, dále rákosiny eutrofních stojatých vod, fragmenty mezofilních luk a na severním a západním okraji navazují na luční porosty vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.
Dymokursko 2 23,2 Nymburk Břístev, Nouzov u Dymokur Na jižně exponovaném opukovém svahu nad severním okrajem Komárovského rybníka nedaleko vsí Svídnice a Nouzov. Recentně je biotop hercynských dubohabřin omezen pouze na západní a střední část. Ve zbývající části biotop zanikl vlivem nevhodného lesního hospodaření (holoseč, mechanická příprava půdy, výsadba nevhodných druhů dřevin). Místy jsou vyvinuty vysoké mezofilní a xerofilní křoviny.
Dymokursko 3 2,2 Nymburk Podolí u Rožďalovic Nad severovýchodním okrajem Bučického rybníka nedaleko Rožďalovic. Výrazně květnatá a druhově velmi bohatá louka, která je ve své severní části tvořena mezofilní ovsíkovou loukou a postupně přechází ve střídavě vlhkou bezkolencovou louku až do rákosin eutrofních stojatých vod. Ze severu je louka lemována porosty vysokými mezofilními a xerofilními křovinami. Všechna luční společenstva se vzájemně prolínají.
Dymokursko 4 33,5 Nymburk Hasina U vsi Hasina, zahrnuje poměrně rozsáhlý rybník a přiléhající biotopy. Rybník slouží především jako produkční, ale je poměrně hustě zarostlý makrofytní vegetací, především stulíkem žlutým.
Dymokursko 5 8,1 Nymburk Tuchom V nivě Bahenského potoka nedaleko vsi Prodašice. V západní části (od lesní cesty protínající lokalitu) se nachází poměrně rozsáhlý komplex různě ruderalizovaných střídavě vlhkých bezkolencových luk s příbřežní vegetací potoků vyvinutou v bezprostředním okolí Bahenského potoka, dále se zde v menších porostech vyskytuje vegetace vysokých ostřic a tužebníková lada. Ve fragmentech jsou zastoupeny i údolní jasanovo-olšové luhy. Východní část (od lesní cesty protínající lokalitu) je víceméně tvořená porostem údolního jasanovo-olšového luhu a v bezprostředním okolí Bahenského potoku se vyskytuje příbřežní vegetace potoků.
Dymokursko 6 3,9 Mladá Boleslav Prodašice V nivě bezejmenného potoku nedaleko vsi Ujkovice. Komplex vlhkých tužebníkových lad a drobné, dlouhodobě nekosené fragmenty vlhkých bezkolencových luk v hercynských dubohabřinách a porostů vysokých ostřic. Ve východní části lokality se nachází rybníček (v roce 2015 obnovena protržená hráz), byl zarostlý rákosinami eutrofních stojatých vod.

Abiotické poměry

[editovat | editovat zdroj]

Geologické podloží tvoří převážně silicifikované vápnité jílovce původem ze svrchního coniacu. Ve sníženinách a podél vodních toků je překrývají nivní a smíšené sedimenty. Na tomto podloží se vyvinuly různé půdní typy. Pod lesními porosty se nacházejí oglejené karbonátové pelozemě s ostrůvkovitým výskytem glejů, které na některých místech přechází do pararendzin kambických. V blízkosti vodních ploch a toků se objevují černozemě pelické, gleje a glejové pelické černice.[3]

geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v celku Středolabská tabule, podcelku Mrlinská tabule a v okrscích Rožďalovická a Královéměstecká tabule.[4] Krajina Mrlinské tabule má erozně denudační reliéf s mírnými svahy, odlehlíky a mělkými a širokými údolími.[5] Území odvodňuje řeka Mrlina a její přítoky, např. Hasinský nebo Štítarský potok. Součástí přírodní památky je rybník Hasina.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v teplé oblasti T2,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.[7]

Flóra a fauna

[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany v přírodní památce je mozaika biotopů a v nich žijící druhy rostlin a živočichů. Z ochranářsky významných biotopů tvoří přibližně 35 % rozlohy vlhké až suché louky, lada a porosty vysokých ostřic. Na jednom procentu rozlohy roste makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod, asi 4 % pokrývají dubohabřiny a 3 % olšiny a jasanovo-olšové lužní lesy.[8] Jednotlivé biotopy se v době vyhlášení nacházely ve špatném stavu, takže cílem ochrany je zlepšit druhovou skladbu rostlin na loukách a podmínky pro bezobratlé živočichy vázané na mrtvé dřevo.[9]

K silně až kriticky ohroženým druhům rostlin v chráněném území patří kosatec sibiřský (Iris siberica), hrachor hrachovitý (Lathyrus pisiformis), kostival český (Symphytum bohemicum), pampeliška zavlažovaná (Taraxacum irrigatum) a violka nízká (Viola pumila). Z ohrožených druhů živočichů se vyskytuje v blíže nejasných počtech roháč obecný (Lucanus cervus), roztroušeně skokan zelený (Rana esculenta) a místy hnízdí strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a včelojed lesní (Pernis apivorus).[10]

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-10-08].
  2. a b Dymokursko [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  3. a b c d Plán péče o přírodní památku Dymokursko na období 2016–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2018-7-17 [cit. 2022-10-08]. S. 26. Dále jen Plán péče (2016–2025). Dostupné online. 
  4. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  5. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Mrlinská tabule, s. 300. 
  6. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Plán péče (2016–2025), s. 18–19.
  9. Plán péče (2016–2025), s. 25.
  10. Plán péče (2016–2025), s. 20–21.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]