Dusičnan zinečnatý
| dusičnan zinečnatý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan zinečnatý |
| Anglický název | Zinc nitrate |
| Německý název | Zinknitrat |
| Sumární vzorec | Zn(NO3)2 |
| Vzhled | bezbarvé, rozplývavé krystaly |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7779-88-6 19154-63-3 (tetrahydrát) 10196-18-6 (hexahydrát) |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-943-8 |
| PubChem | 24518 |
| UN kód | 1514 |
| SMILES | [N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Zn+2] |
| InChI | InChI=1S/2NO3.Zn/c2*2-1(3)4;/q2*-1;+2
Key: ONDPHDOFVYQSGI-UHFFFAOYSA-N |
| Číslo RTECS | ZH4772000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 189,36 g / mol (bezvodý)
297,49 g / mol (hexahydrát) |
| Teplota tání | 110 °C |
| Teplota varu | 125 °C |
| Hustota | 2,065 g/cm3 (hexahydrát) |
| Rozpustnost ve vodě | 327 g/100 ml, 40 °C (trihydrát)
184,3 g/100 ml, 20 °C (hexahydrát) |
| Měrná magnetická susceptibilita | −63,0·10−6 cm3/mol |
| Bezpečnost | |
 GHS03  GHS05  GHS07  GHS09 Nebezpečí[1] | |
| H-věty | H272, H302, H315, H318, H319, H335, H400, H410, H411 |
| P-věty | P210, P220, P261, P264, P264+265, P270, P271, P273, P280, P301+317, P302+352, P304+340, P305+351+338, P305+354+338, P317, P319, P321, P330, P332+317, P337+317, P362+364, P370+378, P391, P403+233, P405, P501 |
| Teplota vzplanutí | nehořlavé |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan zinečnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Zn(NO3)2. Tato bílá krystalická látka se obvykle vyskytuje jako hexahydrát Zn(NO3)2·6H2O. Je rozpustná ve vodě i alkoholu.
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan zinečnatý se obvykle připravuje rozpuštěním kovového zinku, oxidu zinečnatého nebo příbuzných materiálů v kyselině dusičné:
- Zn + 2 HNO3 → Zn(NO3)2 + H2
- ZnO + 2 HNO3 → Zn(NO3)2 + H2O
Tyto reakce jsou doprovázeny hydratací dusičnanu zinečnatého.
Průběh této reakce je závislý na koncentraci kyseliny dusičné, přičemž v koncentrované kyselině dusičné vzniká také dusičnan amonný:
- Zn + 2 HNO3 → Zn(NO3)2 + H2 (zředěná kyselina dusičná)
- 4 Zn + 10 HNO3 → 4 Zn(NO3)2 + NH4NO3 + 3 H2O (koncentrovaná kyselina dusičná)
Bezvodá sůl vzniká reakcí bezvodého chloridu zinečnatého s oxidem dusičitým:[2]
- ZnCl2 + 4 NO2 → Zn(NO3)2 + 2 NOCl
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Octan zinečnatý vzniká reakcí dusičnanu zinečnatého s acetanhydridem.[3]
- Zn(NO3)2·6H2O + (CH3CO)2O → Zn(CH3COO)2 + 2 HNO3 + 5 H2O
Při zahřívání podléhá tepelnému rozkladu za vzniku oxidu zinečnatého, oxidu dusičitého a kyslíku:
- 2 Zn(NO3)2 → 2 ZnO + 4 NO2 + O2
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan zinečnatý je bezbarvá oxidující pevná látka. Při zahřívání nad 105 °C uvolňuje dusičnan zinečnatý krystalovou vodu.[4] Je známo několik různých hydrátů dusičnanu zinečnatého. Nejběžnějším hydrátem je hexahydrát, avšak existuje také dihydrát, tetrahydrát a nonahydrát.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Dusičnan zinečnatý se nevyužívá ve velkém měřítku, ale používá se v laboratorním měřítku pro syntézu koordinačních polymerů.[5] Jeho řízený rozklad na oxid zinečnatý byl také použit pro generování různých struktur na bázi ZnO, včetně nanovláken.[6]
Může být použit jako mořidlo při barvení. Příkladem reakce je srážení uhličitanu zinečnatého:
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Zinc nitrate na anglické Wikipedii a Zinknitrat na německé Wikipedii.
- ↑ a b Zinc nitrate. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GREENWOOD. Chemistry of the Elements. [s.l.]: Elsevier Science & Technology Books book s. Dostupné online. ISBN 978-0-08-037941-8. S. 455. (anglicky)
- ↑ BRAUER, Georg. Handbook of Preparative Inorganic Chemistry V2. 2nd ed. vyd. Burlington: Elsevier Science, 1965. Dostupné online. ISBN 978-0-12-395591-3. DOI 10.1016/B978-0-12-395591-3.X5001-8. Kapitola Zinc Acetate.
- ↑ GESTIS-Stoffdatenbank. gestis.dguv.de [online]. [cit. 2023-12-05]. Dostupné online.
- ↑ BARNETT, Sarah A; CHAMPNESS, Neil R. Structural diversity of building-blocks in coordination framework synthesis—combining M(NO3)2 junctions and bipyridyl ligands. Coordination Chemistry Reviews. 2003-11, roč. 246, čís. 1–2, s. 145–168. Dostupné online [cit. 2023-12-05]. DOI 10.1016/S0010-8545(03)00121-8. (anglicky)
- ↑ GREENE, Lori E.; YUHAS, Benjamin D.; LAW, Matt. Solution-Grown Zinc Oxide Nanowires. Inorganic Chemistry. 2006-09-01, roč. 45, čís. 19, s. 7535–7543. Dostupné online [cit. 2023-12-05]. ISSN 0020-1669. DOI 10.1021/ic0601900. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan zinečnatý na Wikimedia Commons
