Přeskočit na obsah

Dusičnan železnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
dusičnan železnatý
Hexahydrát dusičnanu železnatého
Hexahydrát dusičnanu železnatého
Obecné
Systematický názevDusičnan železnatý
Anglický názevIron(II) nitrate
Německý názevEisen(II)-nitrat
Sumární vzorecFe(NO3)2
Vzhledzelené krystaly (hexahydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS14013-86-6
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-899-5
PubChem9815404
SMILES[N+](=O)([O-])[O-].[N+](=O)([O-])[O-].[Fe+2]
InChIInChI=1S/Fe.2NO3/c;2*2-1(3)4/q+2;2*-1 Key: MVFCKEFYUDZOCX-UHFFFAOYSA-N
Vlastnosti
Molární hmotnost179,86 g/mol
Teplota tání60 °C (140 °F; 333 K) (hexahydrát)
Teplota varu61 °C (142 °F; 334 K) (rozkládá se)
Rozpustnost ve vodě87,525 g/100 ml
Struktura
Krystalová strukturakosočtverečná
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−497,9 kJ/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan železnatý je anorganická sloučeninachemickým vzorcem Fe(NO3)2.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan železnatý lze připravit mnoha způsoby, například reakcí kovového železa v zředěné kyselině dusičné za studena:[1]

3 Fe + 8 HNO3 + 12 H2O → 3 Fe(NO3)2·6H2O + 2 NO

Pokud tato reakce probíhá při teplotě nižší než −12 °C, vzniká nonahydrát. Snadno se z něj uvolňuje voda za vzniku hexahydrátu.[1]

Výše uvedenou reakcí může také vznikat dusičnan železitý jako vedlejší produkt. Reakcí síranu železnatého nebo barnatého a dusičnanu olovnatého ve zředěném ethanolu a následným odpařením roztoku dochází ke vzniku zelených krystalů hexahydrátu dusičnanu železnatého:[1]

FeSO4 + Pb(NO3)2 → Fe(NO3)2 + PbSO4

Roztok dusičnanu železnatého a kyseliny dusičné vzniká reakcí dusičnanu hydrazinu a dusičnanu železitého při 40 °C s dusičnanem měďnatým jako katalyzátorem:[2]

4 Fe(NO3)3 + N2H5NO3 → 4 Fe(NO3)2 + N2 + 4 HNO3

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
Graf rozpustnosti dusičnanu železnatého ve vodě

Fyzikální vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Dusičnan železnatý se běžně vyskytuje jako hexahydrát Fe(NO3)2·6H2O, což je aquakomplex železa. Může se také vyskytovat jako nonahydrát Fe(NO3)2·9H2O. Hexahydrát dusičnanu železnatého je světle zelená krystalická látka s kosočtvernou krystalovou strukturou. Ve vodě je vysoce rozpustný a jeho rozpustnost se zvyšuje s rostoucí teplotou. Bezvodý dusičnan železnatý je nestabilní a za přítomnosti vzdušného kyslíku oxiduje za vzniku železitých iontů. I v nepřítomnosti kyslíku je možná oxidace reakcí s dusičnanovými ionty. Rychlost rozkladu se zvyšuje s rostoucí teplotou a koncentrací. Rozklad je také urychlován přítomností kyseliny dusičné.[3]

Chemické vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Reakce dusičnanu železnatého s hydroxidem sodným za vzniku hydroxidu železnatého a dusičnanu sodného:

Fe(NO3)2 + 2 NaOH → Fe(OH)2 + 2 NaNO3

Koncentrovaná kyselina dusičná oxiduje dusičnan železnatý na dusičnan železitý:[3]

3 Fe(NO3)2 + 4 HNO3 → 3 Fe(NO3)3 + NO + 2 H2O

S ve vodě rozpustnými uhličitany tvoří dusičnan železnatý uhličitan železnatý:

Fe(NO3)2 + K2CO3 → FeCO3 + 2 KNO3

Působením neušlechtilých kovů se redukuje na železo (viz Beketovova řada kovů):

Fe(NO3)2 + Mg → Fe + Mg(NO3)2

Dusičnan železnatý je užitečným činidlem při syntéze dalších sloučenin obsahujících železo a využívá se také jako katalyzátor redukčních reakcí.[1]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Iron(II) nitrate na anglické Wikipedii, Eisen(II)-nitrat na německé Wikipedii a Нитрат железа(II) na ruské Wikipedii.

  1. a b c d STOLZENBERG, Alan M. Iron Compounds. Příprava vydání John Wiley & Sons, Inc.. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 978-0-471-23896-6. DOI 10.1002/0471238961.0918151419201512.a01.pub2. (anglicky) 
  2. KARRAKER, D.G. CU(II): catalyzed hydrazine reduction of ferric nitrate. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/5658572. (anglicky) 
  3. a b VAN WEERT, Gus; SHANG, Yuxing. Iron control in nitrate hydrometallurgy by (auto) decomposition of iron (II) nitrate. Hydrometallurgy. 1993-07-01, roč. 33, čís. 3, s. 255–271. Dostupné online [cit. 2023-06-09]. ISSN 0304-386X. DOI 10.1016/0304-386X(93)90066-M. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]