Duino
| Duino | |
|---|---|
 Vlevo starý, vpravo nový hrad | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°46′29″ s. š., 13°36′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 39 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Itálie |
| Autonomní region | Furlansko-Julské Benátsko |
| územní spolek obcí | Guiliana |
  Duino Duino, Itálie | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 421 |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 040 |
| PSČ | 349011 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Duino (slovinsky Devin, německy Tybein) je přímořské letovisko v Itálii, ležící 12 km severozápadně od Terstu. Od roku 1928 je součástí obce (comuna sparso) Duino-Aurisina, která má přes osm tisíc obyvatel, z toho v samotném Duinu žije asi jeden a půl tisíce.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Duino má dva hrady: starý z 11. století, který patřil pánům z Duina, vazalům aquilejských patriarchů, a je v rozvalinách, a nový, postavený roku 1389 rodinou Wallsee. Později ho obývali Thurn-Taxisové, kněžna Marie von Thurn und Taxis byla obdivovatelkou a mecenáškou básníka Rainera Marii Rilkeho, jehož inspiroval pobyt v Duinu k vytvoření sbírky Elegie z Duina. Zámek byl za první světové války poškozen ostřelováním, po opravě je přístupný veřejnosti jako muzeum, Rilkeho připomíná pamětní stezka.[1]
V Duinu pobýval také Alasia da Sommaripa, autor prvního italsko-slovinského slovníku, hudební skladatel Hrabroslav Volarič, spisovatel Charles Nodier nebo fyzik Ludwig Boltzmann, který zde během dovolené v září 1906 spáchal sebevraždu.
Duino nabízí návštěvníkům secesní vily, pláže ke koupání, pitoreskní vápencový útes zvaný Dama Bianca (Bílá dáma), parkově upravené terasy s výhledem na moře, přírodní rezervaci Falesie di Duino a jeskyni, kde se ve starověku konaly obřady mithraistů.[2] Natáčel se zde český film Účastníci zájezdu.[3]
Oblast okolo Duina patřila k hrabství Gorice a Gradiška a byla nazývána Rakouská Riviéra.[4] Většinu obyvatel tvořili Slovinci (podle sčítání z roku 1910 jich bylo 63,5 %), národnostní složení změnil odchod Němců po první světové válce a příliv italských uprchlíků z Istrie po druhé světové válce; v roce 1984 uvedlo slovinskou národnost přes čtyřicet procent občanů Duina.[5] Po druhé světové válce patřilo Duino Svobodnému území Terst, od roku 1954 je součástí Itálie.
Od roku 1982 sídlí v Duinu pobočka mezinárodní školy United World Colleges.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ der Standart.at
- ↑ Promo Turismo FVG. www.turismofvg.it [online]. [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-07.
- ↑ Filmová místa
- ↑ State Gift. state.gift [online]. [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-05.
- ↑ Milan Bufon: Slovenci v Italiji: koliko, kje in kako. www.slori.org [online]. [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-15.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Duino na Wikimedia Commons - Zámek Duino
- Průvodce (slovinsky) Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Italy Tours in Nature
