Drymonie
 Drymonie | |
|---|---|
 Drymonie Drymonia rubra | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | podpětovité (Gesneriaceae) |
| Rod | drymonie (Drymonia) Mart., 1829 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Drymonie[1] (Drymonia) je rod rostlin z čeledi podpětovité. Je rozšířen v tropické Americe a zahrnuje asi 100 druhů. Drymonie jsou dřevnaté liány se vstřícnými listy a často s nápadnými květy podepřenými zvětšeným a mnohdy barevným kalichem. Květy jsou opylovány zejména včelami, některé druhy i kolibříky. Druh Drymonia serrulata je používán ve Střední Americe jako analgetikum.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Drymonie jsou na rozdíl od převážné většiny zástupců čeledi podpětovitých dřevnaté liány dorůstající délky až 5 metrů, případně keře. Rostou na zemi nebo jako epifyty. Stonky jsou větvené nebo jednoduché, často s adventivními kořeny v uzlinách. Listy jsou vstřícné, v párech přibližně stejné velikosti, většinou tenké nebo výjimečně tlusté a kožovité, celokrajné nebo na okraji pilovité. U některých druhů mají listy prodloužené řapíky. Květy jsou úžlabní, jednotlivé nebo po několika ve svazečcích, podepřené zvětšenými a listovitými nebo drobnými a nenápadnými listeny, často opadavými. Květy bývají poměrně velké, často jsou nápadně zbarvené a většinou vyrůstají na starším dřevě. Kalich je tvořen 5 lístky, často je velký a zbarvený nebo zelený a listovitý. Kališní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé. Koruna je obvykle nálevkovitá, na bázi vakovitá nebo ostruhatá, v kalichu šikmo nasazená. Ústí koruny je široké, s 5 okrouhlými a často třásnitými laloky. Tyčinky jsou 4, jsou přirostlé při bázi korunní trubky a nevyčnívají z květů. Semeník je svrchní s dvoulaločnou bliznou. Plodem je dužnatá tobolka, za zralosti kožovitá a pukající 2 stáčejícími se chlopněmi, které po otevření plodu odhalují vnitřní červenou, oranžovou nebo purpurovou dužninu se semeny. Semena jsou elipsoidní nebo vřetenovitá.[2][3]
-
Květ Drymonia lanceolata -
Květy drymonie Drymonia sp. -
Plody drymonie Drymonia sp. -
Puklý plod Drymonia serrulata
.jpg)
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod drymonie zahrnuje asi 100 druhů a je to jeden z největších amerických rodů čeledi podpětovité. Je rozšířen od Mexika po Peru a Bolívii a na Karibských ostrovech. Největší areál výskytu má druh Drymonia serrulata, rozšířený v nížinných a nižších horských, deštných i opadavých lesích od Mexika po Peru a Bolívii.[2][4]
Ekologické interakce
[editovat | editovat zdroj]Květy drymonií produkují hojný nektar a navštěvují je zejména různé včely a motýli. Drymonia serrulata má květy samosprašné. Samoopylení je zabráněno protandrií, první den po otevření je květ funkčně samčí a uvolňuje pyl, zatímco blizna dozrává až následujícího dne a květ se tím posunuje do samičí fáze. Ve Střední Americe opylují květy tohoto druhu zejména včely Epicharis monozona a E. rustica z tribu Anthophorini. Navštěvují je i jiné včely (zejména z rodu Euglossa) a také někteří soumračníkovití motýli. Květy kromě nektaru vytvářejí ve specializovaných žláznatých trichomech (elaioforech) na vnitřní straně koruny olej, který je shromažďován na prašnících a usnadňuje přilepení pylu na hruď opylovačů. Na sběr tohoto oleje se specializuje včela Trigona pallens, která se však nepodílí na opylování květů, neboť nepřichází do kontaktu s bliznami. Elaiofory v horní části korunní trubky byly zjištěny i u jiných druhů drymonií. Červeně zbarvené květy drymonie Drymonia rubra, rozšířené v Kolumbii a Střední Americe, jsou opylovány kolibříky. U druhu Drymonia turrialvae bylo zjištěno, že je opylují samci včel rodu Eulaema, sbírající prchavé oleje.[5]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Rod Drymonia je v rámci čeledi Gesneriaceae řazen do podčeledi Gesnerioideae a tribu Episcieae. Je blízce příbuzný s rody kolumnea (Columnea), aloplektus (Alloplectus) a Glossoloma.[6][7]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Druh Drymonia serrulata je používán středoamerickými indiány kmene Guaymi jako analgetikum a antipyretikum. Analgetické a protizánětlivé účinky byly potvrzeny též vědeckou studií.[8][9]
Drymonie jsou atraktivní liány s velkými dekorativními listy a nápadnými květy, které jsou navíc u některých druhů podepřeny zvětšenými, barevnými a vytrvalými kalichy. Pro pěstování v bytových podmínkách jsou příliš rozměrné.[3] Drymonie je vysazena v tropickém skleníku Pražské botanické zahrady v Tróji.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b BERRY, P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Missouri: Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1. (anglicky)
- ↑ a b MYHR, Ronald. The Gesneriad Reference Web: Drymonia [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ World Checklist of Gesneriaceae [online]. Smithsonian National Museum of Natural History [cit. 2015-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ STEINER, Kim E. Steiner. The role of nectar and oil in the pollination of Drymonia serrulata (Gesneriaceae) by Epicharis bees (Anthophoridae) in Panama. Biotropica. Sep. 1985, čís. 17(3).
- ↑ CLARK, John L. et al. Phylogeny of a Neotropical Clade in the Gesneriaceae: More Tales of Convergent Evolution. International Journal of Plant Sciences. 2012, čís. 173(8), s. 894–916. Dostupné online.
- ↑ ZIMMER, Elizabeth A. et al. Phylogenetic relationships in the Gesnerioideae (Gesneriaceae) based on nrDNA ITS and cpDNA trnL-F and trnE-T spacer region sequences. American Journal of Botany. Feb 2002, čís. 89(2), s. 296–311. Dostupné online. Archivováno 7. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ GUPTA, M.P. et al. Medical Ethnobotany of the Teribes of Bocas del Toro, Panama. Journal of Ethnopharmacology. 2005, čís. 96, s. 389–401. Dostupné online.
- ↑ ESPÓSITO, Avella M. et al. The analgesic and anti-inflammatory effects of Drymonia serrulata (Jacq.) Mart. Revista Medica de Panama. Sep 1993, čís. 18(3), s. 211–216.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu drymonie na Wikimedia Commons 
Taxon Drymonia ve Wikidruzích
