Přeskočit na obsah

Druhá světová válka v Jugoslávii

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá světová válka v Jugoslávii
konflikt: Balkánské tažení
Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Ante Pavelić při návštěvě Adolfa Hitlera na Berghofu; Stjepan Filipović oběšen okupačními silami; Draža Mihailović jedná se svými vojáky; skupina Četniků s německými vojáky ve vesnici v Srbsku; Josip Broz Tito s členy britské mise
Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Ante Pavelić při návštěvě Adolfa Hitlera na Berghofu; Stjepan Filipović oběšen okupačními silami; Draža Mihailović jedná se svými vojáky; skupina Četniků s německými vojáky ve vesnici v Srbsku; Josip Broz Tito s členy britské mise
Trvání6. dubna 1941 – 25. kvěnta 1945
(4 roky, 1 měsíc, 1 týden a 2 dny)
MístoJugoslávie
Výsledek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá světová válka v Království Jugoslávie začala 6. dubna 1941, kdy byla země napadena a rychle dobyta silami Osy a rozdělena mezi Německo, Itálii, Maďarsko, Bulharsko a jejich satelitní státy. Krátce poté, co Německo 22. června 1941 zaútočilo na SSSR[1], zahájili republikánští jugoslávští partyzáni vedení komunisty na rozkaz z Moskvy[1] partyzánskou osvobozeneckou válku bojující proti silám Osy a jejich místně zavedeným loutkovým režimům, včetně spojence Osy - nezávislému státu Chorvatsko (NDH) a vládě národní spásy na Němci okupovaném území Srbska. V poválečné jugoslávské komunistické historiografii to bylo nazýváno národně osvobozenecká válka a socialistická revoluce. Současně byla vedena vícestranná občanská válka mezi jugoslávskými komunistickými partyzány, srbskými roajalistickými Četniky, chorvatskými ustašovci a domácí gardou spojenou s Osou, srbským dobrovolnickým sborem a státní gardou, slovinskou domácí gardou a ruským ochranným sborem spojenými s nacisty.[2]

Jugoslávští partyzáni i Četnické hnutí zpočátku invazi Osy odolávali. Po roce 1941 však Četníci rozsáhle a systematicky spolupracovali s italskými okupačními silami až do italské kapitulace a poté i s německými a ustašovskými vojsky.[2][3] Osa zahájila sérii ofenziv, jejichž cílem bylo zničit partyzány, k čemuž se blížily bitvy na Neretvě a Sutjesce na jaře a v létě 1943.

Navzdory neúspěchům zůstali Partyzáni věrohodnou bojovou silou, přičemž jejich organizace získala uznání od západních spojenců na Teheránské konferenci a položila základy poválečného jugoslávského socialistického státu. S podporou logistiky a letectva ze strany západních spojenců a sovětských pozemních jednotek v bělehradské ofenzívě nakonec partyzáni získali kontrolu nad celou zemí a pohraničními oblastmi Terst a Korutany. Vítězní partyzáni založili Socialistickou federativní republiku Jugoslávii.

Konflikt v Jugoslávii měl jeden z nejvyšších obětí na počet obyvatel ve válce a obvykle se odhaduje na asi jeden milion, z nichž asi polovinu tvořili civilisté. Genocidu a etnické čistky prováděly síly Osy (zejména Wehrmacht) a jejich spolupracovníci (zejména Ustašovci a Četnici) a odvetné akce ze strany partyzánů byly ke konci války častější a pokračovaly i po ní.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World War II in Yugoslavia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Ramet 2006, s. 142.
  2. ↑ a b Ramet 2006, s. 145–155.
  3. ↑ Tomasevich 1975, s. 246.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • A'BARROW, Stephen R. Death of a Nation: A New History of Germany. [s.l.]: Book Guild Publishing, 2016. Dostupné online. ISBN 9781910508817. 
  • Histoire du peuple serbe. Redakce Bataković Dušan T.. Lausanne: L’Age d’Homme, 2005. Dostupné online. ISBN 9782825119587. (francouzsky) 
  • BAILEY, R. H. Partisans and Guerrillas. Chicago, Illinois: Time-Life Books, 1980. (World War II; sv. 12). 
  • BORKOVIĆ, Milan. Kontrarevolucija u Srbiji – Kvislinška uprava 1941–1944. [s.l.]: [s.n.] (srbochorvatsky) 
  • BUŠIĆ, Bruno; LASIĆ, Vinko. Jedino Hrvatska!: Sabrani spisi. [s.l.]: ZIRAL, 1983. (chorvatsky) 
  • CANCIAN, Mark, Lieutenant Colonel, USMCR. Commentary and Reply - The Wehrmacht in the Balkans - The Author Replies. Parameters: Journal of the US Army War College. 1994, s. 115–116. Dostupné online. 
  • CIGLIĆ, Boris; SAVIĆ, Dragan. Dornier Do 17 The Yugoslav story. Operational Record 1937–1947. Překlad Savić Miodrag. Belgrade: Jeroplan, 2007. ISBN 978-86-909727-0-8. 
  • COHEN, Philip J. Serbia's Secret War: Propaganda and the Deceit of History. [s.l.]: Texas A&M University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-89096-760-1. 
  • COLIĆ, Mladenko. Kolaboracionističke oružane formacije u Jugoslaviji 1941–1945. godine: Oslobodilačka borba naroda Jugoslavije kao opštenarodni rat i socijalistička revolucija. [s.l.]: [s.n.], 1977. (srbochorvatsky) 
  • DAVIDSON, Basil. Partisan Picture. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  • DEAKIN, Frederick William. The embattled mountain. Oxford: Oxford University Press, 1971. 
  • ĐILAS, Milovan. Wartime. New York: Harcourt Brace Jovanovich, 1977. ISBN 0-15-694712-9. 
  • ĐORIĆ, Marjan. Bosanska Posavina: povijesno-zemljopisni pregled. [s.l.]: Polion, 1996. (chorvatsky) 
  • GEIGER, Vladimir. Human losses of Croats in World War II and the immediate post-war period caused by the Chetniks (Yugoslav Army in the Fatherland) and the Partisans (People's Liberation Army and the partisan detachment of Yugoslavia/Yugoslav Army) and the Yugoslav Communist authoritities. Numerical indicators. Review of Croatian History. Croatian institute of history, 2012, s. 77–121. Dostupné online. 
  • GEIGER, Vladimir. Ljudski gubici Hrvatske u Drugom svjetskom ratu koje su prouzročili "okupatori i njihovi pomagači"; Brojidbeni pokazatelji (procjene, izračuni, popisi). Časopis za suvremenu povijest. 2011, s. 699–749. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  • GORODETSKY, Gabriel. Stafford Cripps' Mission to Moscow, 1940-42. [s.l.]: Cambridge University Press, 8 August 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-521-52220-5. 
  • HEHN, Paul N. The German Struggle Against Yugoslav Guerrillas in World War II: German Counter-Insurgency in Yugoslavia, 1941-1943. [s.l.]: East European Quarterly, 1979. Dostupné online. ISBN 978-0-914710-48-6. 
  • HIGGINS, Trumbull. Hitler and Russia. [s.l.]: The Macmillan Company, 1966. 
  • JELIĆ BUTIĆ, Fikreta. Ustaše i NDH. [s.l.]: [s.n.], 1977. 
  • KLEMENČIČ, Matjaž; ŽAGAR, Mitja. The former Yugoslavia's diverse peoples: a reference sourcebook. [s.l.]: ABC-CLIO, 2004. Dostupné online. ISBN 9781576072943. Kapitola Histories of the Individual Yugoslav Nations, s. 167–168. 
  • LAMPE, John R. Yugoslavia as History: Twice There Was a Country. [s.l.]: Cambridge University Press, 28 March 2000. Dostupné online. ISBN 9780521774017. S. 198. 
  • LEKOVIC, Miso. Martovski pregovori 1943. [s.l.]: [s.n.], 1985. 
  • LEMKIN, Raphael. Axis Rule in Occupied Europe: Laws of Occupation, Analysis of Government, Proposals for Redress. Introductions by Samantha Power and William A. Schabas. 2nd. vyd. Clarke, New Jersey: The Lawbook Exchange, Ltd., 2008. ISBN 978-1-58477-901-8. S. 241–264. 
  • MAMULA, Branko. The National Liberation War in Yugoslavia, 1941–1945. The RUSI Journal. 1985, s. 52–56. DOI 10.1080/03071848508522279. 
  • MACLEAN, Fitzroy. Eastern Approaches. [s.l.]: Penguin Group, 1949. Dostupné online. ISBN 9780140132717. 
  • MCCORMICK, Rob. The United States' Response to Genocide in the Independent State of Croatia, 1941–1945. Genocide Studies and Prevention. 2008, s. 75–98. Dostupné online. 
  • MESTROVIC, Stjepan. Genocide After Emotion: The Post-Emotional Balkan War. [s.l.]: Routledge, 2013. Dostupné online. ISBN 9781136163494. 
  • MITROVSKI, Boro; GLIŠIĆ, Venceslav; RISTOVSKI, Tomo. Bugarska vojska u Jugoslaviji 1941–1945. [s.l.]: Međunarodna politika, 1971. (slovinsky) 
  • MARTIN, David. Ally Betrayed: The Uncensored Story of Tito and Mihailovich. New York: Prentice Hall, 1946. 
  • OVERMANS, Rüdiger. Deutsche militärische Verluste im Zweiten Weltkrieg. München: Oldenbourg, 2000. Dostupné online. ISBN 3-486-56531-1. 
  • PAVLIČEVIĆ, Dragutin. Povijest Hrvatske. [s.l.]: Naklada Pavičić, 2007. ISBN 978-953-6308-71-2. 
  • PAVLOWITCH, Stevan K. Hitler's New Disorder: The Second World War in Yugoslavia. [s.l.]: Columbia University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-231-70050-4. 
  • PARIS, Edmond. Convert-- or die!: Catholic persecution in Yugoslavia during World War II. [s.l.]: Chick Publications, 1988. Dostupné online. ISBN 9780937958353. 
  • PERICA, Vjekoslav. Balkan Idols: Religion and Nationalism in Yugoslav States. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-517429-1. 
  • RAMET, Sabrina. The Three Yugoslavias: State-Building and Legitimation, 1918–2005. New York: Indiana University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-253-34656-8. 
  • ROBERTS, Walter R. Tito, Mihailović, and the Allies, 1941-1945. [s.l.]: Rutgers University Press, 1973. Dostupné online. ISBN 978-0-8135-0740-8. 
  • SAVIĆ, D.; CIGLIĆ, B. Croatian Aces of World War II. Oxford: Osprey, 2002. (Osprey Aircraft of the Aces - 49). ISBN 978-1-84176-435-1. 
  • SHAW, L. Trial by Slander: A background to the Independent State of Croatia. Canberra: Harp Books, 1973. ISBN 0-909432-00-7. 
  • TALMON, Stefan. Recognition of governments in international law: with particular reference to governments in exile. [s.l.]: Oxford University Press, 1998. ISBN 0-19-826573-5. 
  • TIMOFEJEV, Alexej J. Rusija i Drugi svetski rat u Jugoslaviji. Belgrаde: [s.n.], 2011. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  • TRBOVICH, Ana S. A Legal Geography of Yugoslavia's Disintegration. [s.l.]: Oxford University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-19-533343-5. 
  • THOMAS, Nigel; MIKULAN, Krunoslav. Axis Forces in Yugoslavia 1941–45. Illustrated by Darko Pavlovic. London: Osprey, 1995. (Men-at-Arms; sv. 282). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 December 2014. ISBN 1-85532-473-3. 
  • THOMAS, Nigel; ABBOT, Peter; CHAPPELL, M. Partisan Warfare 1941–45. London: Osprey, 2000. ISBN 0-85045-513-8. 
  • TOMASEVICH, Jozo. The Chetniks. [s.l.]: Stanford University Press, 1975. ISBN 0804708576. 
  • TOMASEVICH, Jozo. War and Revolution in Yugoslavia: 1941–1945. [s.l.]: Stanford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 9780804779241. 
  • Tošić-Malešević, N., 2015. Operacije Narodnooslobodilačke partizanske i Dobrovoljačke vojske Jugoslavije i delovanje Komunističke partije Jugoslavije u 1942. godini /Operations of the National Liberation Partisan and Volunteer Army of Yugoslavia and the actions of the Communist Party of Yugoslavia in 1942. Vojno delo, 67(4), pp. 334–358.
  • VUCINICH, Wayne S.; TOMASEVICH, Jozo; MCCLELLAN, Woodford; AUTY, Phyllis; MACESICH, George; ZANINOVICH, M. George; HALPERN, Joel M. Contemporary Yugoslavia: Twenty Years of Socialist Experiment. Redakce Vucinich Wayne S.. [s.l.]: University of California Press, 1969. Dostupné online. ISBN 9780520015364. OCLC 47922 
  • VUKCEVICH, Bosko S. Diverse forces in Yugoslavia: 1941-1945. [s.l.]: Authors Unlimited, 1990. Dostupné online. ISBN 978-1-55666-053-5. 
  • ŽERJAVIĆ, Vladimir. Yugoslavia: Manipulations with the Number of Second World War Victims. [s.l.]: Croatian Information Centre, 1993. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 March 2016. ISBN 0-919817-32-7. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Velké kampaně a střetnutí druhé světové války
Druhá světová válka
Chronologie
Události
vedoucí k
2. světové
válce
1939
  • Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.)
  • Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.)
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)
    		•
    1940
  • Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.)
  • Německá invaze do Dánska (9. 4.)
  • Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.)
  • Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.)
  • Bitva o Belgii (10.–25. 5.)
  • Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.)
  • Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.)
  • Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.)
  • Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.)
  • Bitva o Dakar (23.–25. 9.)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
    		•
    1941
  • Holokaust (1941–1945)
  • Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)
  • Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.)
  • Bitva o Řecko (6.–30. 4.)
  • Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.)
  • Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.)
  • Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)
    		•
    1942
  • Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.)
  • Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944)
  • Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943)
  • Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1943
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)
    		•
    1944
  • Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.)
  • Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)
    		•
    1945
  • Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945)
  • Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.)
  • Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.)
  • Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.)
  • Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)
    		•
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Druhá_světová_válka_v_Jugoslávii&oldid=24055428“