Přeskočit na obsah

Druhá búrská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Druhá búrská válka
konflikt: Búrské války
Búrská komanda
Búrská komanda

Trvání11. října 1899 – 31. května 1902
MístoJižní Afrika, Svazijsko
Výsledekbritské vítězství
Strany
Spojené království Britské impérium Búrské republiky:
Velitelé
Spojené království Alfred Milner
Spojené království Redvers Buller
Spojené království Horatio Kitchener
Spojené království Frederick Roberts
Spojené království Robert Baden-Powell
Jihoafrická republika Paul Kruger
Jihoafrická republika Louis Botha
Jihoafrická republika Koos de la Rey
Oranžský svobodný stát Martinus Theunis Steyn
Oranžský svobodný stát Christiaan de Wet
Jihoafrická republika Piet Cronje
Jihoafrická republika Frederick Joubert Duquesne
Jihoafrická republika Jan Christian Smuts
Ztráty
7 884 padlých v boji nebo následkem zranění; 13 250 mrtvých z jiných příčin; 934 nezvěstných; 22 828 raněných 9 093 mrtvých
Oběti
MrtvíCivilní oběti: minimálně 46 370 zemřelých
- 26 370 búrských žen a dětí zemřelo v britských koncentračních táborech
- více jak 20 000 domorodých Afričanů zemřelo v oddělených koncentračních táborech[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá búrská válka probíhala mezi britskými a búrskými kolonizátory Jižní Afriky (tj. potomky nizozemských osadníků), a to v letech 18991902.

Válka byla vedena nesmírně krutými prostředky, poprvé se vyskytly koncentrační tábory moderního typu pro rodiny bojujícího nepřítele. Zajatí Búrové byli deportováni například na Ceylon a ostrov Svaté Heleny.[3] Vězni umírali hlavně na infekční nemoci, na které celkově zemřelo asi 30 000 lidí. Nejvíce však utrpělo černošské obyvatelstvo, které mělo největší ztráty a bylo násilně přesídlováno. Důvodem k válce byla touha po kontrole území, kde se nacházela bohatá naleziště surovin, včetně zlata (to se Búrové pokoušeli odvézt do Mosambiku), touha po rozšíření pastvin pro chov dobytka a v neposlední řadě také snaha podrobit odbojné státy (Transvaal, Orange) britské koruně. Válku také díky nesrovnatelně technicky lépe vybavené armádě vyhráli Britové. Největší zájem projevila Velká Británie o zlatonosná a diamantová ložiska nedaleko Johannesburgu v jižní Africe. Tyto kraje ale již kromě domorodců obývali nizozemští osadníci, kteří zde zřídili republiky. Spory nových britských přistěhovalců s nizozemskými usedlíky, kteří se nazývali Búrové, daly Velké Británii záminku k ozbrojenému zásahu. Tříletá krvavá britsko-búrská válka, v níž zpočátku Búrové vítězili, skončila v roce 1902 anexí búrských republik a rozšířením britského koloniálního panství v jižní Africe.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

První búrská válka

  1. Ve válce sloužily i dvě rhodéské jednotky, Rhodéský regiment a Dobrovolníci z Jižní Rhodésie, dohromadfy asi 1000 mužů. Viz KEPPEL-JONES, Arthur. Rhodes and Rhodesia: The White Conquest of Zimbabwe, 1884–1902. Montreal, Quebec and Kingston, Ontario: McGill-Queen's University Press, 1983. Dostupné online. ISBN 9780773505346. S. 590–599. 
  2. South African concentration camps [online]. Dostupné online. 
  3. Oslava Krügerových narozenin zajatými Boery.. Illustrovaný svět. 1901, roč. I, čís. 21, s. 642. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • NERAD, Filip. Búrská válka. Praha: Aleš Skřivan ml., 2004. 232 s. ISBN 80-86493-13-X. 
  • SKŘIVAN, Aleš. Die Welt vor dem Ersten Weltkrieg: Die Entwicklung im Süden Afrikas und der Burenkrieg. Prague Papers on the History of International Relations. 2001, roč. 5, s. 85–100. Dostupné online [PDF]. ISBN 80-7308-016-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]