Dražko
| Dražko | |
|---|---|
| kníže Obodritů | |
| Doba vlády | cca 795–810 |
| Náboženství | slovanské |
| Narození | 8. století |
| Úmrtí | 810 Rerik |
| Předchůdce | Vlčan |
| Nástupce | Slavomír |
| Potomci | Čedrag |
| Otec | Vlčan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dražko (latinsky Thrasucon, Drascon) byl obodritský kníže od roku 795 až do své smrti v roce 810. Nastoupil po svém otci Vlčanovi, který byl přepaden a zabit Sasy. Dražko Sasy porazil v bitvě u Börnhoved roku 798. Byl zavražděn v Reriku v roce 810. Dražko zplodil syna Čedraga. Dražko je též některými historiky považován za bratra Godelaiba.[1][2]
Rostoucí význam kmene Obodritů
[editovat | editovat zdroj]
Dražko se v písemných pramenech poprvé objevuje k roku 798, kdy porazil Sasy z Nordalbingie v bitvě u Bornhöved za podpory franských oddílů. Byl věrným spojencem Karla Velikého. Dražko byl v roce 804 na sjezdu v Hollenstedtu[3] oceněn titulem „král”, pravděpodobně se svolením přítomných obodritských velmožů.[1]
Předpokládá se, že tato událost předznamenala větší konsolidaci území kmene Obodritů.[4] Císař Karel Veliký Dražkovi rovněž udělil region Nordalbingie po vyhnání zdejších 10 000 Sasů.[4] Učinil tak zřejmě proto, aby se usnadnilo podmaňování kmenů sousedících s Franskou říší.
Mezi lety 795–808 zažil stát Obodritů největší územní rozkvět.
Dánský vpád a konsolidace státu
[editovat | editovat zdroj]Nárůst moci obodritského státu se však setkal s odporem dánského krále Godfreda. V roce 808 napadl dánský král Godfred, ve spojenectví s Velety, obodritské území. Útočníci, využívající nespokojenosti některých kmenů kvůli politice knížete Dražka a rovněž vzhledem k faktu, že dobyli několik hradů a důležitou obchodní osadu Rerik, donutili Dražka ze země uprchnout.
Poté, co se Dražko roku 809 do země navrátil, začal obnovovat svou nadvládu nad kmenem Smolinců, kteří vůči Obodritům vyhlásili nezávislost v roce 808. Potom, co se Dražko ujistil o neutralitě ze strany dánského Godfreda, uzavřel s ním smír a vyslal k němu jako rukojmího svého syna (možná Čedraga[5]), následně Dražko přistoupil k obléhání hlavní pevnosti kmene Smolinců s názvem Connoburg. Také Dražko zorganizoval odvetné tažení proti Veletům. V důsledku těchto událostí byli Smolinci podrobeni Obodrity.
V roce 810 byl však Dražko na příkaz dánského panovníka Godfreda v Reriku zavražděn.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Drożko na polské Wikipedii a Thrasco (Obotrite prince) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b ŁOWMIAŃSKI, Henryk. Początki Polski IV.. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1970. 538 s. S. 255.
- ↑ BOGUSŁAWSKI, Wilhelm Józef. Dzieje Słowiańszczyzny północno-zachodniej do połowy XIII wieku. Poznań: nakł. autora, 1892. S. 38.
- ↑ DULINICZ, Marek. Kształtowanie się Słowniańszczyzny Północno-Zachodniej : studium archeologiczne. Warszawa: Instytut Archeologii i Etnologii Polskiej Akademii Nauk, 2001. ISBN 83-85463-89-5.
- ↑ a b TURASIEWICZ, Adam. Dzieje polityczne Obodrzyców: od IX wieku do utraty niepodległości w latach 1160–1164. Kraków: B. Grott, 2004. ISBN 83-88508-65-2. S. 47. [Dále jen: Dzieje polityczne Obodrzyców].
- ↑ Dzieje polityczne Obodrzyców, s. 50
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ŁOWMIAŃSKI, Henryk. Początki Polski IV.. Warszawa: Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1970. 538 s. (polsky)
- NALEPA, Jerzy. Słownik starożytności słowiańskich. Wroclaw: [s.n.], 1961. ISBN 83-04-00080-6. Kapitola Drożko, s. 387–388.
- TURASIEWICZ, Adam. Dzieje polityczne Obodrzyców: od IX wieku do utraty niepodległości w latach 1160–1164. Kraków: B. Grott, 2004. ISBN 83-88508-65-2. S. 45–51.
- WACHOWSKI, Kazimierz. Słowiańszczyzna zachodnia. Poznań: Wydawnictwo Poznańskiego Towarzystwa Przyjaciół Nauk, 2000. Dostupné online. ISBN 83-7063-271-8. S. 58–59, 69–72, 74, 77–78.