Drašarova lípa

Památný strom (chráněný); Drašarova lípa
	srpen 2011
Druh	lípa malolistá; Tilia cordata
Evidenční č.	101309 (8109)
Ochrana	od 23. listopadu 1978
Poloha
Kraj	Pardubický
Okres	Svitavy
Obec	Březiny
Katastr	Březiny u Poličky
Poloha	u domu č. 67
Nadmořská výška	575 m n. m.
Souřadnice	49°41′58,6″ s. š., 16°8′9,1″ v. d.
	Drašarova lípa
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drašarova lípa je památný strom, který proslavila především spisovatelka Teréza Nováková románem Drašar. Strom roste mezi centry vesnic Pustá Rybná a Březiny, konkrétně v místě, kde při cestě z Rybné zelená turistická trasa odbočuje ze silnice vpravo, u domu číslo 67.

Základní údaje

název: Drašarova lípa
výška: 26 m^[1]
obvod: 400 cm^[1], 436 cm (2003)^[2]
věk: 240 let

Stav stromu a údržba

Strom je v dobrém zdravotním stavu, otvor po vylomené kosterní větvi je zakrytý.

Další zajímavosti

Lípa se ve 30. letech 20. století objevila na pohlednici (měla tehdy velmi pravidelnou vejčitou korunu), ve svém díle ji zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek. Nejvíce ji však proslavila Teréza Nováková, která do chaloupky u lípy umístila část svého románu Drašar, který napsala podle skutečné události. Hlavní hrdina kněz a učitel Josef Václav Justin Michl (1810–1862), lidově zvaný Drašar, byl zamilovaný do dívky Míny, přednost však dal historii a jazykovědě a ve snaze stát se Jungmannovým nástupcem pracoval na společném slovanském jazyce. Mína na Drašara však nechtěla čekat, ten se setkává s nepochopením jak u rodiny, tak u církve a ani profesního úspěchu se mu nedostalo. Odstěhoval se proto do Březin, kde našel životní družku Josefu Maděrovou. Josefa však po porodu umírá, péči o dceru přebírá Drašarova sestra a on prožívá zbytek svého života v chaloupce u lípy, kde osamocen umírá. Dnes již chaloupka, kterou Nováková popisovala roku 1912, neexistuje.^[3]

„	Zadní stěna přístavku, proti ostatním černě a bíle dosti pečlivě vylištovanému stavení značně oprýskaná a zanedbaná, ohraničená byla z jedné strany sklípkem a studánkou, z druhé krásnou a vysokou lípou, plně nyní rozvitou, jejíž drobné květy opojně do večerního vzduchu voněly. Její nejnižší větve skoro dotýkaly se okénka na straně příční, jež přístavek osvětlovalo.	“
— Teréza Nováková, Drašar

Galerie

Památné a významné stromy v okolí

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Registr památných stromů AOPK ČR
↑ HRUŠKOVÁ, Marie, Bohumil Reš. Za památnými stromy Vysočiny II. Ilustrace Marie Holečková. Beroun: MH, 2009. 159 s. ISBN 978-80-86720-46-3. Kapitola Seznamy a mapy, s. 152.
↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Stromy malířů a spisovatelů, s. 113–114.

Literatura

HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.
HRUŠKOVÁ, Marie, Bohumil Reš. Za památnými stromy Vysočiny II. Ilustrace Marie Holečková. Beroun: MH, 2009. 159 s. ISBN 978-80-86720-46-3.
NOVÁKOVÁ, Teréza. Drašar. Praha: SNKLU, 1963. 368 s.

Související články

Seznam památných stromů v okrese Svitavy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Drašarova lípa na Wikimedia Commons

[drusop-1] Registr památných stromů AOPK ČR

[vysocina2-2] HRUŠKOVÁ, Marie, Bohumil Reš. Za památnými stromy Vysočiny II. Ilustrace Marie Holečková. Beroun: MH, 2009. 159 s. ISBN 978-80-86720-46-3. Kapitola Seznamy a mapy, s. 152.

[stromy2-3] HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1. Kapitola Stromy malířů a spisovatelů, s. 113–114.

[1]

[2]

[3]