Drápatka vodní
 Drápatka vodní | |
|---|---|
 Drápatka vodní | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | obojživelníci (Amphibia) |
| Řád | žáby (Anura) |
| Čeleď | pipovití (Pipidae) |
| Rod | drápatka (Xenopus) |
| Binomické jméno | |
| Xenopus laevis Daudin, 1802 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drápatka vodní (Xenopus laevis) je druh bezjazyčné vodní žáby z Afriky. České jméno vychází z toho, že tato žába má na zadních nohou malé černé drápky.
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Samice dorůstají délky 10 až 15 cm, samci bývají asi o třetinu menší. Tvar těla je přizpůsoben výlučně vodnímu životu, zadní nohy jsou posunuty za tělo. Zbarvení se pohybuje v tónech hnědé, šedé či olivově zelené, časté jsou více nebo méně výrazné skvrny na hřbetě. Břicho je světlejší. V chovech existují také albíni této žáby, kteří jsou často prodáváni v obchodech se zvířaty. Drápatka vodní, stejně jako všechny žáby z čeledi pipovitých, nemá jazyk. Oči jsou opatřeny víčky. Malé přední nohy mají 4 prsty bez plovací blány. Zadní nohy, sloužící k plavání, jsou mohutně vyvinuty a je na nich 5 prstů, opatřených plovací blánou. Na 3 vnitřních prstech zadních nohou jsou černé drápky. Na bocích mají tyto žáby zvláštní světlé útvary, připomínající stehy. Obsahují smyslový orgán, který je schopný rozeznávat vibrace ve vodě a umožňuje drápatce objevit kořist nebo nepřítele i v kalné vodě.[2]
Rozlišení pohlaví
[editovat | editovat zdroj]Samice jsou obecně mohutnější. Navíc jsou u samičky viditelné kloakální pysky jako malá trubička mezi zadníma nohama. Samečci během období páření mají na prstech předních nohou tmavší pářicí mozoly.[3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]
Přirozený areál rozšíření je v Africe okolo rovníku (nejseverněji patrně ve Středoafrické republice) a ve zbytku Afriky na jih od rovníku (nejjižněji v JAR). Tato žába se ale mimo to nachází i na jiných místech světa, kam byla uměle zavlečena. Vyskytuje se v USA, Mexiku, Chile, Indonésii, na jihu Walesu a byla také spatřena ve Francii a na Jávě.[4]
Problémy se zavlečením
[editovat | editovat zdroj]Vypadá to, že drápatky stojí za úbytkem početnosti některých druhů žab. Na místa, kam byly drápatky zavlečeny, s sebou přinesly jisté houbové onemocnění. Samotné drápatky jsou proti němu odolné, ale ostatní druhy žab v zasažených ekosystémech toto onemocnění postihlo.[4][5] V roce 2007 drápatky vodní pronikly do vodní nádrže v San Francisku. Panuje teď velká debata o tom, jak se těchto žab zbavit a zamezit jim v šíření.[6][7]
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Drápatky jsou výlučně vodní žáby. Obývají stojaté i tekoucí vody. Pokud vodní nádrž nebo tok vyschne, přežívají ve stavu strnulosti.[8] Dokáží plavat velice rychle. Živí se různými vodními živočichy - vodním hmyzem, malými korýši nebo rybkami. Pravidelně svlékají kůži a tu pak požírají.
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Ve své domovině se drápatky páří během deštivých měsíců.[3] Přestože nemají zvukový vak (na rozdíl od většiny žab), samci při námluvách skřehotají. Střídají dlouhé a krátké tóny stahováním vnitřních hrtanových svalů. Zřídka se stává, že samice také odpovídají zvukem. Ochotu k páření signalizují rychlým kuňkáním, odmítnutí signalizují pomalým kuňkáním.[9]
Samice během páření vyloučí do vody 500 až 2000 vajíček a samec je průběžně oplodňuje. Pulci se líhnou po 2 až 3 dnech. Proměna pulců v malé žabky nastává po 5 až 7 týdnech, pohlavní dospělosti žáby dosáhnou přibližně po jednom roce. Samice rostou rychleji.[3]
Délka života
[editovat | editovat zdroj]Obvyklá délka života se pohybuje mezi 5 a 15 lety, ale jsou známy i případy, kdy se tyto žáby dožily v zajetí 30 let.[10]
Využití ve vědě
[editovat | editovat zdroj]Drápatka vodní nemá tak krátký životní cyklus a genetickou jednoduchost, což je obecně požadováno u modelových organismů v genetickém výzkumu. Přesto je to důležitý modelový organismus ve vývojové biologii. Drápatka vodní dosahuje pohlavní dospělosti po jednom roce a (jako většina zástupců rodu Xenopus) je tetraploidní. Na druhou stranu má velká a snadno manipulovatelná embrya. Roger Wolcott Sperry použil drápatky vodní pro své slavné experimenty popisující vývoj zrakového systému. Vajíčka drápatek poskytují dobrý prostředek k vyjádření účelu dané DNA, což se využívá v molekulární biologii. Vložením DNA nebo mRNA do vajíčka nebo vyvíjejícího se embrya mohou vědci studovat tvorbu proteinů v uzavřené kontrolované soustavě. To umožňuje rychlé vyjádření manipulované DNA (nebo mRNA).
Těhotenské testy
[editovat | editovat zdroj]Předtím, než byly vynalezeny moderní těhotenské testy, byly k prokázání těhotenství využívány drápatky vodní. Byl to rozšířený způsob zejména ve 30. až 60. letech 20. století. Test se prováděl tak, že moč ženy se vstříkla do žáby. Pokud je žena těhotná, hormony v její moči podnítí ovulaci a žába začne během několika hodin klást vajíčka. Je to reakce na hormon gonadotropin, který se ve velkém množství nachází v krvi a moči těhotných žen.[5][11]
Chov v domácích podmínkách
[editovat | editovat zdroj]
Tyto žáby jsou na chov nenáročné. K chovu páru žab postačí akvárium o objemu 40 litrů. Nemusí mít žádné zařízení, takovéto „holé“ akvárium je pak snadněji udržovatelné. Souš také není potřeba, drápatky ji vůbec nevyužívají. Teplota vody by se měla pohybovat okolo 20 až 25 °C, ale žáby mohou žít v chladnější i v teplejší vodě. Drápatky není vhodné chovat společně s akvarijními rybami, protože dříve nebo později by se ryby pravděpodobně staly žabí potravou. Ze stejného důvodu by společně chované žáby měly mít přibližně stejnou velikost. Jako krmivo se používají komáří larvy, rybky, žížaly a podobně - podle velikosti žab. Občas se dá přikrmovat i syrovým libovým masem. Nejuniverzálnějším krmivem jsou mražené larvy pakomárů, dostupné v obchodech se zvířaty.
Páření v akváriu lze stimulovat čerstvou teplou vodou po několika chladných týdnech. Vajíčka je třeba od rodičů oddělit, žáby je totiž rády požírají. Pulci se živí jemnou potravou (kopřivový prášek, kvasnice).[3][12]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku African clawed frog na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id80674/
- ↑ a b c d Bruins, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 286-288
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-26.
- ↑ a b Archivovaná kopie. zviratka.doktorka.cz [online]. [cit. 2008-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-09-16.
- ↑ Killer Meat-Eating Frogs Terrorize San Francisco [online]. FoxNews [cit. 2008-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-19.
- ↑ The Killer Frogs of Lily Pond:San Francisco poised to checkmate amphibious African predators of Golden Gate Park [online]. San Francisco Chronicle [cit. 2008-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-03.
- ↑ MÍČOVÁ, Marie; MOSTÝN, Vladimír; ŠKODA, Václav; VAVROUCH, Zdeněk. Zvířata od A do Z. Ostrava: BLESK, 1993. str. 68
- ↑ ADW: Xenopus Laevis: Information
- ↑ members.aol.com [online]. [cit. 04-05-2010]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-05-2010.
- ↑ http://drapatka.ic.cz/?strana=4
- ↑ http://drapatka.ic.cz/?strana=5
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu drápatka vodní na Wikimedia Commons - České stránky o drápatce vodní
- Xenbase - Stránky o Xenopus laevis a X. tropicalis, zaměřené zejména na genetický výzkum (anglicky).
- Stádia embryonálního vývoje drápatky (anglicky).
- Galerie drápatka vodní na Wikimedia Commons
