Donata Meklenburská

Donata Meklenburská
Narození	11. března 1956; Kiel, Šlesvicko-Holštýnsko, Západní Německo
Manžel	Alexander von Solodkoff (sňatek 1987)
Potomci	Thyra von Solodkoff; Alix von Solodkoff; Niklos-Alexis von Solodkoff
Rod	Meklenbursko-Zvěřínští
Otec	Kristián Ludvík Meklenburský
Matka	Barbara Pruská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Donata Meklenburská (* 11. března 1956, Kiel) je členka rodu Meklenbursko-Zvěřínských. Vzhledem k tomu, že rod již nemá žádné mužské členy, je samotná zvěřínská větev podle salického práva považována za vymřelou, přičemž Meklenbursko-Střeličtí zůstávají jedinou zbývající větví rodu Meklenburských.

Mládí a původ

Narodila se v Kielu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko jako nejstarší dcera vévody Kristiána Ludvíka Meklenburského a jeho manželky princezny Barbary Pruské. Její otec byl mladším bratrem posledního žijícího mužského člena rodu Meklenbursko-Zvěřínských, dědičného velkovévody Fridricha Františka Meklenbursko-Zvěřínského. Její matka byla dcerou princezny Šarloty Sasko-Altenburské, nejstarší dcery posledního sasko-altenburského vévody Arnošta II.

Jejím dědečkem z otcovy strany byl poslední vládnoucí meklenbursko-zvěřínský velkovévoda Fridrich František IV. Jejím dědečkem z matčiny strany byl princ Zikmund Pruský, vnuk německého císaře Fridricha III. a královské princezny Viktorie, nejstaršího dítěte královny Viktorie.

Meklenburská vévodkyně

Donata má pouze jednu sestru Edwinu, a protože její strýc neměl žádné děti, rod Meklenbursko-Zvěřínských v mužské linii vymřel v roce 2001, když zemřel její strýc. V důsledku toho se meklenbursko-střelická větev v čele s vévodou Jiřím Borwinem Meklenburským, stane po smrti Donaty a Edwiny jedinou přeživší linií rodu Meklenburských. Pokud by však meklenburské rodové právo v budoucnu přijalo absolutní primogenituru (ať už za jejího života, nebo za života jejích dětí), bude moci nahradit svého strýce z otcovy strany v čele rodu Meklenbursko-Zvěřínských.

Sasko-altenburská vévodkyně

Prostřednictvím své matky je pravnučkou vévody Arnošta II. Sasko-Altenburského. Vzhledem k salickému právu rodu Wettinů je však sasko-altenburská větev považována za vymřelou. Pokud by však Wettinové v budoucnu změnili zákon o následnictví a přijali absolutní primogenituru (ať už za jejího života, nebo za života jejích dětí), ona (pokud ne ona, její děti) bude moci nahradit svého prastrýce, dědičného prince Jiřího Mořice Sasko-Altenburského (předchozí hlava rodu Sasko-Altenburských), jako hlava královského rodu Sasko-Altenburských.