Dolní Bargjap
| Dolní Bargjap Аладатәи Барӷьаԥ ქვემო ბარღები | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°33′15″ s. š., 41°37′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 6 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3 |
| Stát |  Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
| Okres | Gali |
 | |
  Dolní Bargjap | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 677 (2011[1]) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dolní Bargjap nebo Dolní Bargebi (abchazsky Аладатәи Барӷьаԥ, gruzínsky ქვემო ბარღები – Kvemo Bargebi) je vesnice v Abcházii v okrese Gali, jejíž neosídlenou část omývá ze západní strany Černé moře. Leží přibližně 14 km jihozápadně od okresního města Gali. Na severu sousedí s Primorskem, s Riapem a s Horním Bargjapem, na východě se Sidou, na jihovýchodě s Ganachlebem a na jihu s Gagidou.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Dolní Bargjap (rusky Нижне-Баргяпская сельская администрация, abchazsky Аладатәи Барҕьаҧ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Kvemo-Bargebský selsovět (Квемо-Баргебский сельсовет).
Části obce
[editovat | editovat zdroj]Součástí Dolní Bargjapu jsou následující části:[2]
- Dolní Bargjap (Аладатәи Барӷьаԥ)
- Bokveti (Боквеҭи) – gruz. ბოგვეთი
- Picargali / Abycarakvara (Ԥицарӷали / Абыцаракәара) – gruz. Picardali (ფიცარდალი)
- Sovětský Čaj / Sabčota Čai / Atoura (Сабҷота чаи / Атоура) – gruz. Sabčota Čai (საბჭოთა ჩაი)
Historie
[editovat | editovat zdroj]Dolní Bargjap byl v minulosti součástí gruzínského historického regionu Samegrelo, od 17. století Samurzakanu. Na mapě, kterou v 17. století sestavil italský misionář Arcangelo Lamberti, je obec pojmenovaná jako Bargebi.[3] Po vzniku Sovětského svazu byla vesnice součástí Abchazské ASSR a spadala pod okres Gali. Téměř celá populace byla gruzínské národnosti.
Během války v Abcházii v letech 1992–1993 byla obec ovládána gruzínskými vládními jednotkami. Na konci této války zdejší obyvatelé uprchli z Abcházie. Tři čtvrtiny se po skončení bojů vrátily a ocitly se pod vládou separatistické Abcházie. Došlo k přejmenování obce z gruzínského Kvemo Bargebi na Bargjap, později na Dolní Bargjap.
Dle Moskevských dohod z roku 1994 o klidu zbraní а o rozdělení bojujících stran byl Dolní Bargjap začleněn do nárazníkové zóny, kde se o bezpečnost staraly mírové vojenské jednotky SNS v rámci mise UNOMIG. Mírové sbory Abcházii opustily poté, kdy byla v roce 2008 Ruskem uznána nezávislost Abcházie. V průběhu tohoto období se v obci vyskytly problémy s únosy a s tím spojeným vymáháním výkupného, a také s útoky gruzínských geril v období šestidenní války.[4]
Ode dne 5. prosince 2006 obcí hýbala kauza zdejšího starosty Fridona Čakaberiji, etnického Gruzínce. Během své návštěvy města Zugdidi a okolí, aby zde nakoupil vybavení a zásoby pro bargjapské zdravotní středisko, byl na území obce Ganmuchuri zatčen gruzínským útvarem rychlého nasazení ministerstva vnitra.[5] Tato událost rozhněvala obyvatelstvo obce, které uspořádalo na mostu přes řeku Inguri, tvořící hranici s Gruzií, protest na podporu starosty, jenž byl mezi místními oblíbený pro ochotu pomoci a pro jeho snahy o poválečnou obnovu obce, kdy se zasloužil například o rekonstrukci zničené gruzínské školy, a podalo žalobu na některá gruzínská média. Čakaberija byl obviněn z pašování a prodeje 1 kilogramu heroinu a z krádeže náhrobních kamenů na místním hřbitově, za což byl odsouzen k deseti letům odnětí svobody.[6]
Abchazská vláda se za Čakaberiju postavila, odmítala tato obvinění a považovala jeho zatčení a odsouzení v předvečer parlamentních a komunálních voleb za zastrašování gruzínského obyvatelstva žijícího v Abcházii, a hrozila zastavením mírového dialogu s Gruzií v Ženevě, pokud nebude propuštěn spolu s úředníkem Galské okresní správy Davidem Siguou, který byl dokonce do Gruzie 3. února 2007 unesen.[6][7][8] V reportáži gruzínské opoziční televize Imedi se objevily informace, že celý případ byl zinscenován za účelem Čakaberijova potrestání za jeho práci v administrativní struktuře separatistické Abcházie.[9] Sám Čakaberija trval na své obhajobě, že mu drogy podstrčili gruzínští policisté.[10] Odvolací soud v Kutaisi v dubnu 2007 rozsudek změnil na podmíněný pětiletý trest a propustil starostu na svobodu.[11]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 1677 a jejich složení následovné:[1]
- 1669 Gruzínů (99,5 %)
- 5 Abchazů (0,3 %)
- 2 Rusové (0,1 %)
- 1 příslušník ostatních národností (0,1 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci 972 obyvatel, v celém Kvemo-Bargebském selsovětu 2144 obyvatel.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kvarčija, V. E. Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s.
- Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. (Dostupné online)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b (rusky) www.ethno-kavkaz.narod.ru – sčítání lidu v Abcházii 2011
- ↑ Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. str. 202.
- ↑ КАРТЫ. 9. Карта Арканджело Ламберти. [cit. 2019-10-10] Dostupné online
- ↑ Georgia: Summary of Amnesty International's concerns. Amnesty International. 31. července 1998. Dostupné online.
- ↑ BERULAVA, N. The Chakaberias Is About to Appeal the Strasburg Court. Humanrights.ge. 26. prosince 2016. Dostupné online.
- ↑ a b TV Report Offers Alternative View on Arrested Gali Official. Civil Georgia. 19. března 2007. Dostupné online Archivováno 6. 6. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Abkhazia to hold talks with Georgia after abducted citizens freed. ITAR-TASS, Kapba.de. 2. listopadu 2011. Dostupné online.
- ↑ KUČUBERIOVÁ, A.Abkhazia suspends talks with Georgia until release if her two state servants. Kavkazskyj Uzel. 9. února 2007. Dostupné online
- ↑ 2007 Country Reports on Human Rights Practices – Georgia. Refworld, United States Department of State. 11. března 2008. Dostupné online
- ↑ CORNELL, E. S. a kol. Central Asia-Caucasus Analyst, 21 February 2007. Ročník 9. č. 4. str. 25. Central Asia-Caucasus Analyst 21. února 2007. Dostupné online
- ↑ Suspended five-year imprisonment was charged to Fridon Chakaberia. Georgian Times. 23. dubna 2007. Dostupné online Archivováno 17. 4. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ All-USSR census 1989 in Abkhazian ASSR. pop-stat.mashke.org [online]. [cit. 2019-10-04]. Dostupné online.